Nasaďte si svoje červenomodré brýle a vznášejte se vedle největšího umělého měsíce Země, Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Tento stereopohled vznikl z částí dvou jednotlivých snímků (S122-E-009880, S122-E-009893) a dále pozadí zaznamenaného při odpojování raketoplánu Atlantis od ISS 18....
Nasaďte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle největšího umělého měsíce planety Země, vedle Mezinárodní kosmické stanice ISS (International Space Station). Tento dech vyrážející stereopohled vznikl ze dvou oddělených snímků (S114-E-7245, S114-E-7246) pořízených 6. srpna při...
Nasaďte si červenomodré brýle a zadívejte se na tento stereoskopický pohled z povrchu Měsíce! Patrick Vantuyne se inspiroval sobotním snímkem APOD a nabídl tento stereozáběr vytvořený ze snímků od astronauta Apolla 12 Pete Conrada jenž v listopadu 1969 navštívil sondu Surveyor 3. Aby Vantuyne...
Nasaďte si svoje červenomodré brýle a vznášejte se vedle největšího umělého měsíce Země, Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Tento stereopohled vznikl z částí dvou jednotlivých snímků (S122-E-009880, S122-E-009893) a dále pozadí zaznamenaného při odpojování raketoplánu Atlantis od ISS 18....
Nasaďte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle největšího umělého měsíce planety Země, vedle Mezinárodní kosmické stanice ISS (International Space Station). Tento dech vyrážející stereopohled vznikl ze dvou oddělených snímků (S114-E-7245, S114-E-7246) pořízených 6. srpna při...
Nasaďte si červenomodré brýle a zadívejte se na tento stereoskopický pohled z povrchu Měsíce! Patrick Vantuyne se inspiroval sobotním snímkem APOD a nabídl tento stereozáběr vytvořený ze snímků od astronauta Apolla 12 Pete Conrada jenž v listopadu 1969 navštívil sondu Surveyor 3. Aby Vantuyne...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.
