Proč se zdá, že se Mars pohybuje pozpátku? Mars se na pozemské obloze většinu času pohybuje před vzdálenými hvězdami jedním směrem. Asi každé dva roky ovšem Země na své oběžné dráze kolem Slunce Mars míjí. Při takovém nedávném průchodu koncem minulého roku a počátkem letoška Mars jako...
Proč by se nám mělo zdát, že se Mars pohybuje pozpátku? Zdánlivý pohyb Marsu na pozemské obloze většinou nastává v jednom směru, pohybuje se pomalu, ale trvale před mnohem vzdálenějšími hvězdami. Ale asi každé dva roky prochází Země na své dráze okolo Slunce kolem Marsu. Při posledním...
Planety Sluneční soustavy tancují při pohledu ze Země kosmické tance, které je ale těžké ocenit za jednu noc. Ovšem tato dobře uvážená animace kombinuje 23 obrazů pořízených v přibližně dvoutýdenních intervalech od června 2000 do května 2001. Odhaluje elegantní smyčky a zpětný pohyb obou jasných...
Proč se zdá, že se Mars pohybuje pozpátku? Mars se na pozemské obloze většinu času pohybuje před vzdálenými hvězdami jedním směrem. Asi každé dva roky ovšem Země na své oběžné dráze kolem Slunce Mars míjí. Při takovém nedávném průchodu koncem minulého roku a počátkem letoška Mars jako...
Proč by se nám mělo zdát, že se Mars pohybuje pozpátku? Zdánlivý pohyb Marsu na pozemské obloze většinou nastává v jednom směru, pohybuje se pomalu, ale trvale před mnohem vzdálenějšími hvězdami. Ale asi každé dva roky prochází Země na své dráze okolo Slunce kolem Marsu. Při posledním...
Planety Sluneční soustavy tancují při pohledu ze Země kosmické tance, které je ale těžké ocenit za jednu noc. Ovšem tato dobře uvážená animace kombinuje 23 obrazů pořízených v přibližně dvoutýdenních intervalech od června 2000 do května 2001. Odhaluje elegantní smyčky a zpětný pohyb obou jasných...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
