Ta čára na obloze je kapsle, která se vrací z planetky. Vrátila se počátkem tohoto měsíce od blízkozemní planetky 162173 Ryugu a nese malé kamínky a prach z jejího povrchu. Kapsli uvolnila mateřská japonská sonda Hayabusa2, která planetku Ryugu v roce 2018 navštívila, v roce 2019 odebrala vzorky...
Lidstvo minulý měsíc dokázalo odrazit kosmickou sondu od planetky. Hlavním důvodem byl odběr vzorků povrchu. I přes obavy o nalezení bezpečného odrazového místa se japonská kosmická sonda Hayabusa2 úspěšně dotkla planetky Ryugu a odrazila se od ní zpátky. Hayabusa2 před dotekem...
Po povrchu planetky Ryugu začali skákat dva malí roboti. Každý z nich má velikost malého hrnce, v nízké gravitaci kilometrové planetky 162173 Ryugu se pohybují skákáním, letí asi 15 minut a typicky přistanou zase o několik metrů dál. Rover 1A v sobotu odeslal při svých prvotních...
Tento velký kosmický diamant má hodnotu odhadovanou přes 80 miliard dolarů. Diamantem je pouze co do tvaru, jinak se předpokládá, že se planetka 162173 Ryugu skládá většinou z niklu a železa. Planetky jako je Ryugu jsou zajímavé z několika důvodů, možná především, že jsou blízko Země a...
Vypadá jako velký kosmický diamant, ale s krátery. To je blízkozemní planetka 162173 Ryugu (Dračí hrad), ke které se nyní blíží japonská kosmická sonda Hayabusa2. Ambiciózní Hayabusa2 nese celou armádu oddělitelných sond včetně dvou impaktorů, čtyř malých...
3. října 2015 proběhl křest planetky, která byla letos v září pojmenována Izeryna. Stalo se tak díky dvojici astronomů z observatoře v Ondřejově, kteří ji objevili a náleželo jim tedy právo planetku pojmenovat. Jen několik dní předtím vydalo Středisko pro planetky (MPC) při Mezinárodní...
Ta čára na obloze je kapsle, která se vrací z planetky. Vrátila se počátkem tohoto měsíce od blízkozemní planetky 162173 Ryugu a nese malé kamínky a prach z jejího povrchu. Kapsli uvolnila mateřská japonská sonda Hayabusa2, která planetku Ryugu v roce 2018 navštívila, v roce 2019 odebrala vzorky...
Lidstvo minulý měsíc dokázalo odrazit kosmickou sondu od planetky. Hlavním důvodem byl odběr vzorků povrchu. I přes obavy o nalezení bezpečného odrazového místa se japonská kosmická sonda Hayabusa2 úspěšně dotkla planetky Ryugu a odrazila se od ní zpátky. Hayabusa2 před dotekem...
Po povrchu planetky Ryugu začali skákat dva malí roboti. Každý z nich má velikost malého hrnce, v nízké gravitaci kilometrové planetky 162173 Ryugu se pohybují skákáním, letí asi 15 minut a typicky přistanou zase o několik metrů dál. Rover 1A v sobotu odeslal při svých prvotních...
Tento velký kosmický diamant má hodnotu odhadovanou přes 80 miliard dolarů. Diamantem je pouze co do tvaru, jinak se předpokládá, že se planetka 162173 Ryugu skládá většinou z niklu a železa. Planetky jako je Ryugu jsou zajímavé z několika důvodů, možná především, že jsou blízko Země a...
Vypadá jako velký kosmický diamant, ale s krátery. To je blízkozemní planetka 162173 Ryugu (Dračí hrad), ke které se nyní blíží japonská kosmická sonda Hayabusa2. Ambiciózní Hayabusa2 nese celou armádu oddělitelných sond včetně dvou impaktorů, čtyř malých...
3. října 2015 proběhl křest planetky, která byla letos v září pojmenována Izeryna. Stalo se tak díky dvojici astronomů z observatoře v Ondřejově, kteří ji objevili a náleželo jim tedy právo planetku pojmenovat. Jen několik dní předtím vydalo Středisko pro planetky (MPC) při Mezinárodní...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
