Úvodní  >  Štítky  >  Štítek vědec

Štítek: vědec

APOD Hypatia z Alexandrie

Hypatia se před šestnásti sty lety stala v matematice a astronomii jedním z předních světových učenců. Legendární znalosti, skromnost a schopnost veřejného projevu Hypatie rozkvétaly v éře Velké knihovny v Alexandrii. Hypatia je uznávána pro své přispění geometrii a astrometrii a...

APOD Henrietta Leavitt okalibrovala hvězdy

Porozumění poměrné jasnosti a proměnnosti hvězd bylo prošlo revolucí díky práci astronomky se jménem Henrietta Swan Leavitt (1868-1921). Leavitt pří práci na observatoři Harvard College Observatory přesně okalibrovala fotografické magnitudy 47 hvězd, ke kterým mohly být srovnávány všechny...

APOD Izák Newton vysvětlil Sluneční soustavu

Izák Newton změnil svět. Narodil se v roce 1643 a Newton byl pouze trochu nadprůměrný student. Ale když v létě 1665 odcházel z domovské Cambridge, hodně přemýšlel o fyzikální podstatě světa a vrátil se o dva roky později s revolučním porozuměním matematiky, gravitace a optiky. Jeho...

APOD Albert Einstein popsal čas a prostor

Albert Einstein (1879-1955) je mnoha lidmi považován za největšího astrofyzika a prostě za nejvýznamnějšího člověka dvacátého století. Zde je portrétován ve švýcarském patentovém úřadě, kde udělal většinu své objevitelské práce. Einsteinovi vědecké práce mimo jiné popisují rovnost hmoty a energie...

APOD Kepler objevuje jak se pohybují planety

Johannes Kepler užil jednoduché matematiky k popisu pohybu planet. Kepler byl asistentem nejpřesnějšímu astronomickému pozorovateli své doby Tycho Brahe. Kepler byl schopen použít Braheova měření aby dokázal, že se planety pohybují kolem Slunce po elipsách (První Keplerův zákon), že se planety...

APOD Měření oblohy od Tycho Brahe

Tycho Brahe byl nejsvědomitější astronomický pozorovatel své doby. Brahe, jež žil v letech 1546 až 1601, se rozhodl vyřešit nejtíživější astronomický problém dne: zda je středem Sluneční soustavy Země nebo Slunce. K tomu účelu on a jeho pomocníci vytvořili první velkou astronomickou observatoř,...

APOD Hypatia z Alexandrie

Hypatia se před šestnásti sty lety stala v matematice a astronomii jedním z předních světových učenců. Legendární znalosti, skromnost a schopnost veřejného projevu Hypatie rozkvétaly v éře Velké knihovny v Alexandrii. Hypatia je uznávána pro své přispění geometrii a astrometrii a...

APOD Henrietta Leavitt okalibrovala hvězdy

Porozumění poměrné jasnosti a proměnnosti hvězd bylo prošlo revolucí díky práci astronomky se jménem Henrietta Swan Leavitt (1868-1921). Leavitt pří práci na observatoři Harvard College Observatory přesně okalibrovala fotografické magnitudy 47 hvězd, ke kterým mohly být srovnávány všechny...

APOD Izák Newton vysvětlil Sluneční soustavu

Izák Newton změnil svět. Narodil se v roce 1643 a Newton byl pouze trochu nadprůměrný student. Ale když v létě 1665 odcházel z domovské Cambridge, hodně přemýšlel o fyzikální podstatě světa a vrátil se o dva roky později s revolučním porozuměním matematiky, gravitace a optiky. Jeho...

APOD Albert Einstein popsal čas a prostor

Albert Einstein (1879-1955) je mnoha lidmi považován za největšího astrofyzika a prostě za nejvýznamnějšího člověka dvacátého století. Zde je portrétován ve švýcarském patentovém úřadě, kde udělal většinu své objevitelské práce. Einsteinovi vědecké práce mimo jiné popisují rovnost hmoty a energie...

APOD Kepler objevuje jak se pohybují planety

Johannes Kepler užil jednoduché matematiky k popisu pohybu planet. Kepler byl asistentem nejpřesnějšímu astronomickému pozorovateli své doby Tycho Brahe. Kepler byl schopen použít Braheova měření aby dokázal, že se planety pohybují kolem Slunce po elipsách (První Keplerův zákon), že se planety...

APOD Měření oblohy od Tycho Brahe

Tycho Brahe byl nejsvědomitější astronomický pozorovatel své doby. Brahe, jež žil v letech 1546 až 1601, se rozhodl vyřešit nejtíživější astronomický problém dne: zda je středem Sluneční soustavy Země nebo Slunce. K tomu účelu on a jeho pomocníci vytvořili první velkou astronomickou observatoř,...



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Po delší době Venuše jako Večernice nad západním obzorem

Další informace »