Úvodní  >  Štítky  >  Štítek vědec

Štítek: vědec

APOD Hypatia z Alexandrie

Hypatia se před šestnásti sty lety stala v matematice a astronomii jedním z předních světových učenců. Legendární znalosti, skromnost a schopnost veřejného projevu Hypatie rozkvétaly v éře Velké knihovny v Alexandrii. Hypatia je uznávána pro své přispění geometrii a astrometrii a...

APOD Henrietta Leavitt okalibrovala hvězdy

Porozumění poměrné jasnosti a proměnnosti hvězd bylo prošlo revolucí díky práci astronomky se jménem Henrietta Swan Leavitt (1868-1921). Leavitt pří práci na observatoři Harvard College Observatory přesně okalibrovala fotografické magnitudy 47 hvězd, ke kterým mohly být srovnávány všechny...

APOD Izák Newton vysvětlil Sluneční soustavu

Izák Newton změnil svět. Narodil se v roce 1643 a Newton byl pouze trochu nadprůměrný student. Ale když v létě 1665 odcházel z domovské Cambridge, hodně přemýšlel o fyzikální podstatě světa a vrátil se o dva roky později s revolučním porozuměním matematiky, gravitace a optiky. Jeho...

APOD Albert Einstein popsal čas a prostor

Albert Einstein (1879-1955) je mnoha lidmi považován za největšího astrofyzika a prostě za nejvýznamnějšího člověka dvacátého století. Zde je portrétován ve švýcarském patentovém úřadě, kde udělal většinu své objevitelské práce. Einsteinovi vědecké práce mimo jiné popisují rovnost hmoty a energie...

APOD Kepler objevuje jak se pohybují planety

Johannes Kepler užil jednoduché matematiky k popisu pohybu planet. Kepler byl asistentem nejpřesnějšímu astronomickému pozorovateli své doby Tycho Brahe. Kepler byl schopen použít Braheova měření aby dokázal, že se planety pohybují kolem Slunce po elipsách (První Keplerův zákon), že se planety...

APOD Měření oblohy od Tycho Brahe

Tycho Brahe byl nejsvědomitější astronomický pozorovatel své doby. Brahe, jež žil v letech 1546 až 1601, se rozhodl vyřešit nejtíživější astronomický problém dne: zda je středem Sluneční soustavy Země nebo Slunce. K tomu účelu on a jeho pomocníci vytvořili první velkou astronomickou observatoř,...

APOD Hypatia z Alexandrie

Hypatia se před šestnásti sty lety stala v matematice a astronomii jedním z předních světových učenců. Legendární znalosti, skromnost a schopnost veřejného projevu Hypatie rozkvétaly v éře Velké knihovny v Alexandrii. Hypatia je uznávána pro své přispění geometrii a astrometrii a...

APOD Henrietta Leavitt okalibrovala hvězdy

Porozumění poměrné jasnosti a proměnnosti hvězd bylo prošlo revolucí díky práci astronomky se jménem Henrietta Swan Leavitt (1868-1921). Leavitt pří práci na observatoři Harvard College Observatory přesně okalibrovala fotografické magnitudy 47 hvězd, ke kterým mohly být srovnávány všechny...

APOD Izák Newton vysvětlil Sluneční soustavu

Izák Newton změnil svět. Narodil se v roce 1643 a Newton byl pouze trochu nadprůměrný student. Ale když v létě 1665 odcházel z domovské Cambridge, hodně přemýšlel o fyzikální podstatě světa a vrátil se o dva roky později s revolučním porozuměním matematiky, gravitace a optiky. Jeho...

APOD Albert Einstein popsal čas a prostor

Albert Einstein (1879-1955) je mnoha lidmi považován za největšího astrofyzika a prostě za nejvýznamnějšího člověka dvacátého století. Zde je portrétován ve švýcarském patentovém úřadě, kde udělal většinu své objevitelské práce. Einsteinovi vědecké práce mimo jiné popisují rovnost hmoty a energie...

APOD Kepler objevuje jak se pohybují planety

Johannes Kepler užil jednoduché matematiky k popisu pohybu planet. Kepler byl asistentem nejpřesnějšímu astronomickému pozorovateli své doby Tycho Brahe. Kepler byl schopen použít Braheova měření aby dokázal, že se planety pohybují kolem Slunce po elipsách (První Keplerův zákon), že se planety...

APOD Měření oblohy od Tycho Brahe

Tycho Brahe byl nejsvědomitější astronomický pozorovatel své doby. Brahe, jež žil v letech 1546 až 1601, se rozhodl vyřešit nejtíživější astronomický problém dne: zda je středem Sluneční soustavy Země nebo Slunce. K tomu účelu on a jeho pomocníci vytvořili první velkou astronomickou observatoř,...



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »