Hypatia se před šestnásti sty lety stala v matematice a astronomii jedním z předních světových učenců. Legendární znalosti, skromnost a schopnost veřejného projevu Hypatie rozkvétaly v éře Velké knihovny v Alexandrii. Hypatia je uznávána pro své přispění geometrii a astrometrii a...
Porozumění poměrné jasnosti a proměnnosti hvězd bylo prošlo revolucí díky práci astronomky se jménem Henrietta Swan Leavitt (1868-1921). Leavitt pří práci na observatoři Harvard College Observatory přesně okalibrovala fotografické magnitudy 47 hvězd, ke kterým mohly být srovnávány všechny...
Izák Newton změnil svět. Narodil se v roce 1643 a Newton byl pouze trochu nadprůměrný student. Ale když v létě 1665 odcházel z domovské Cambridge, hodně přemýšlel o fyzikální podstatě světa a vrátil se o dva roky později s revolučním porozuměním matematiky, gravitace a optiky. Jeho...
Albert Einstein (1879-1955) je mnoha lidmi považován za největšího astrofyzika a prostě za nejvýznamnějšího člověka dvacátého století. Zde je portrétován ve švýcarském patentovém úřadě, kde udělal většinu své objevitelské práce. Einsteinovi vědecké práce mimo jiné popisují rovnost hmoty a energie...
Johannes Kepler užil jednoduché matematiky k popisu pohybu planet. Kepler byl asistentem nejpřesnějšímu astronomickému pozorovateli své doby Tycho Brahe. Kepler byl schopen použít Braheova měření aby dokázal, že se planety pohybují kolem Slunce po elipsách (První Keplerův zákon), že se planety...
Tycho Brahe byl nejsvědomitější astronomický pozorovatel své doby. Brahe, jež žil v letech 1546 až 1601, se rozhodl vyřešit nejtíživější astronomický problém dne: zda je středem Sluneční soustavy Země nebo Slunce. K tomu účelu on a jeho pomocníci vytvořili první velkou astronomickou observatoř,...
Hypatia se před šestnásti sty lety stala v matematice a astronomii jedním z předních světových učenců. Legendární znalosti, skromnost a schopnost veřejného projevu Hypatie rozkvétaly v éře Velké knihovny v Alexandrii. Hypatia je uznávána pro své přispění geometrii a astrometrii a...
Porozumění poměrné jasnosti a proměnnosti hvězd bylo prošlo revolucí díky práci astronomky se jménem Henrietta Swan Leavitt (1868-1921). Leavitt pří práci na observatoři Harvard College Observatory přesně okalibrovala fotografické magnitudy 47 hvězd, ke kterým mohly být srovnávány všechny...
Izák Newton změnil svět. Narodil se v roce 1643 a Newton byl pouze trochu nadprůměrný student. Ale když v létě 1665 odcházel z domovské Cambridge, hodně přemýšlel o fyzikální podstatě světa a vrátil se o dva roky později s revolučním porozuměním matematiky, gravitace a optiky. Jeho...
Albert Einstein (1879-1955) je mnoha lidmi považován za největšího astrofyzika a prostě za nejvýznamnějšího člověka dvacátého století. Zde je portrétován ve švýcarském patentovém úřadě, kde udělal většinu své objevitelské práce. Einsteinovi vědecké práce mimo jiné popisují rovnost hmoty a energie...
Johannes Kepler užil jednoduché matematiky k popisu pohybu planet. Kepler byl asistentem nejpřesnějšímu astronomickému pozorovateli své doby Tycho Brahe. Kepler byl schopen použít Braheova měření aby dokázal, že se planety pohybují kolem Slunce po elipsách (První Keplerův zákon), že se planety...
Tycho Brahe byl nejsvědomitější astronomický pozorovatel své doby. Brahe, jež žil v letech 1546 až 1601, se rozhodl vyřešit nejtíživější astronomický problém dne: zda je středem Sluneční soustavy Země nebo Slunce. K tomu účelu on a jeho pomocníci vytvořili první velkou astronomickou observatoř,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 8. do 17. 8. 2025. Měsíc po úplňku ubývá do poslední čtvrti. 12. 8. nastává maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše na ranní obloze. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala slabší geomagnetická bouře. Posádka Crew-10 z ISS přistála zpět na Zemi. Zemřel Jim Lowell, známý hlavně z Apolla 13. Před dvaceti lety se k Marsu vydal Mars Reconnaissance Orbiter.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
