Hypatia se před šestnásti sty lety stala v matematice a astronomii jedním z předních světových učenců. Legendární znalosti, skromnost a schopnost veřejného projevu Hypatie rozkvétaly v éře Velké knihovny v Alexandrii. Hypatia je uznávána pro své přispění geometrii a astrometrii a...
Porozumění poměrné jasnosti a proměnnosti hvězd bylo prošlo revolucí díky práci astronomky se jménem Henrietta Swan Leavitt (1868-1921). Leavitt pří práci na observatoři Harvard College Observatory přesně okalibrovala fotografické magnitudy 47 hvězd, ke kterým mohly být srovnávány všechny...
Izák Newton změnil svět. Narodil se v roce 1643 a Newton byl pouze trochu nadprůměrný student. Ale když v létě 1665 odcházel z domovské Cambridge, hodně přemýšlel o fyzikální podstatě světa a vrátil se o dva roky později s revolučním porozuměním matematiky, gravitace a optiky. Jeho...
Albert Einstein (1879-1955) je mnoha lidmi považován za největšího astrofyzika a prostě za nejvýznamnějšího člověka dvacátého století. Zde je portrétován ve švýcarském patentovém úřadě, kde udělal většinu své objevitelské práce. Einsteinovi vědecké práce mimo jiné popisují rovnost hmoty a energie...
Johannes Kepler užil jednoduché matematiky k popisu pohybu planet. Kepler byl asistentem nejpřesnějšímu astronomickému pozorovateli své doby Tycho Brahe. Kepler byl schopen použít Braheova měření aby dokázal, že se planety pohybují kolem Slunce po elipsách (První Keplerův zákon), že se planety...
Tycho Brahe byl nejsvědomitější astronomický pozorovatel své doby. Brahe, jež žil v letech 1546 až 1601, se rozhodl vyřešit nejtíživější astronomický problém dne: zda je středem Sluneční soustavy Země nebo Slunce. K tomu účelu on a jeho pomocníci vytvořili první velkou astronomickou observatoř,...
Hypatia se před šestnásti sty lety stala v matematice a astronomii jedním z předních světových učenců. Legendární znalosti, skromnost a schopnost veřejného projevu Hypatie rozkvétaly v éře Velké knihovny v Alexandrii. Hypatia je uznávána pro své přispění geometrii a astrometrii a...
Porozumění poměrné jasnosti a proměnnosti hvězd bylo prošlo revolucí díky práci astronomky se jménem Henrietta Swan Leavitt (1868-1921). Leavitt pří práci na observatoři Harvard College Observatory přesně okalibrovala fotografické magnitudy 47 hvězd, ke kterým mohly být srovnávány všechny...
Izák Newton změnil svět. Narodil se v roce 1643 a Newton byl pouze trochu nadprůměrný student. Ale když v létě 1665 odcházel z domovské Cambridge, hodně přemýšlel o fyzikální podstatě světa a vrátil se o dva roky později s revolučním porozuměním matematiky, gravitace a optiky. Jeho...
Albert Einstein (1879-1955) je mnoha lidmi považován za největšího astrofyzika a prostě za nejvýznamnějšího člověka dvacátého století. Zde je portrétován ve švýcarském patentovém úřadě, kde udělal většinu své objevitelské práce. Einsteinovi vědecké práce mimo jiné popisují rovnost hmoty a energie...
Johannes Kepler užil jednoduché matematiky k popisu pohybu planet. Kepler byl asistentem nejpřesnějšímu astronomickému pozorovateli své doby Tycho Brahe. Kepler byl schopen použít Braheova měření aby dokázal, že se planety pohybují kolem Slunce po elipsách (První Keplerův zákon), že se planety...
Tycho Brahe byl nejsvědomitější astronomický pozorovatel své doby. Brahe, jež žil v letech 1546 až 1601, se rozhodl vyřešit nejtíživější astronomický problém dne: zda je středem Sluneční soustavy Země nebo Slunce. K tomu účelu on a jeho pomocníci vytvořili první velkou astronomickou observatoř,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
