Úvodní  >  Štítky  >  Štítek vědec

Štítek: vědec

APOD Hypatia z Alexandrie

Hypatia se před šestnásti sty lety stala v matematice a astronomii jedním z předních světových učenců. Legendární znalosti, skromnost a schopnost veřejného projevu Hypatie rozkvétaly v éře Velké knihovny v Alexandrii. Hypatia je uznávána pro své přispění geometrii a astrometrii a...

APOD Henrietta Leavitt okalibrovala hvězdy

Porozumění poměrné jasnosti a proměnnosti hvězd bylo prošlo revolucí díky práci astronomky se jménem Henrietta Swan Leavitt (1868-1921). Leavitt pří práci na observatoři Harvard College Observatory přesně okalibrovala fotografické magnitudy 47 hvězd, ke kterým mohly být srovnávány všechny...

APOD Izák Newton vysvětlil Sluneční soustavu

Izák Newton změnil svět. Narodil se v roce 1643 a Newton byl pouze trochu nadprůměrný student. Ale když v létě 1665 odcházel z domovské Cambridge, hodně přemýšlel o fyzikální podstatě světa a vrátil se o dva roky později s revolučním porozuměním matematiky, gravitace a optiky. Jeho...

APOD Albert Einstein popsal čas a prostor

Albert Einstein (1879-1955) je mnoha lidmi považován za největšího astrofyzika a prostě za nejvýznamnějšího člověka dvacátého století. Zde je portrétován ve švýcarském patentovém úřadě, kde udělal většinu své objevitelské práce. Einsteinovi vědecké práce mimo jiné popisují rovnost hmoty a energie...

APOD Kepler objevuje jak se pohybují planety

Johannes Kepler užil jednoduché matematiky k popisu pohybu planet. Kepler byl asistentem nejpřesnějšímu astronomickému pozorovateli své doby Tycho Brahe. Kepler byl schopen použít Braheova měření aby dokázal, že se planety pohybují kolem Slunce po elipsách (První Keplerův zákon), že se planety...

APOD Měření oblohy od Tycho Brahe

Tycho Brahe byl nejsvědomitější astronomický pozorovatel své doby. Brahe, jež žil v letech 1546 až 1601, se rozhodl vyřešit nejtíživější astronomický problém dne: zda je středem Sluneční soustavy Země nebo Slunce. K tomu účelu on a jeho pomocníci vytvořili první velkou astronomickou observatoř,...

APOD Hypatia z Alexandrie

Hypatia se před šestnásti sty lety stala v matematice a astronomii jedním z předních světových učenců. Legendární znalosti, skromnost a schopnost veřejného projevu Hypatie rozkvétaly v éře Velké knihovny v Alexandrii. Hypatia je uznávána pro své přispění geometrii a astrometrii a...

APOD Henrietta Leavitt okalibrovala hvězdy

Porozumění poměrné jasnosti a proměnnosti hvězd bylo prošlo revolucí díky práci astronomky se jménem Henrietta Swan Leavitt (1868-1921). Leavitt pří práci na observatoři Harvard College Observatory přesně okalibrovala fotografické magnitudy 47 hvězd, ke kterým mohly být srovnávány všechny...

APOD Izák Newton vysvětlil Sluneční soustavu

Izák Newton změnil svět. Narodil se v roce 1643 a Newton byl pouze trochu nadprůměrný student. Ale když v létě 1665 odcházel z domovské Cambridge, hodně přemýšlel o fyzikální podstatě světa a vrátil se o dva roky později s revolučním porozuměním matematiky, gravitace a optiky. Jeho...

APOD Albert Einstein popsal čas a prostor

Albert Einstein (1879-1955) je mnoha lidmi považován za největšího astrofyzika a prostě za nejvýznamnějšího člověka dvacátého století. Zde je portrétován ve švýcarském patentovém úřadě, kde udělal většinu své objevitelské práce. Einsteinovi vědecké práce mimo jiné popisují rovnost hmoty a energie...

APOD Kepler objevuje jak se pohybují planety

Johannes Kepler užil jednoduché matematiky k popisu pohybu planet. Kepler byl asistentem nejpřesnějšímu astronomickému pozorovateli své doby Tycho Brahe. Kepler byl schopen použít Braheova měření aby dokázal, že se planety pohybují kolem Slunce po elipsách (První Keplerův zákon), že se planety...

APOD Měření oblohy od Tycho Brahe

Tycho Brahe byl nejsvědomitější astronomický pozorovatel své doby. Brahe, jež žil v letech 1546 až 1601, se rozhodl vyřešit nejtíživější astronomický problém dne: zda je středem Sluneční soustavy Země nebo Slunce. K tomu účelu on a jeho pomocníci vytvořili první velkou astronomickou observatoř,...



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Letní trojúhelník - Vega, Deneb, Altair | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »