Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. květen 1999

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. květen 1999

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Měření oblohy od Tycho Brahe

Uznání: Tycho Brahes Glada Vänner

Tycho Brahe byl nejsvědomitější astronomický pozorovatel své doby. Brahe, jež žil v letech 1546 až 1601, se rozhodl vyřešit nejtíživější astronomický problém dne: zda je středem Sluneční soustavy Země nebo Slunce. K tomu účelu on a jeho pomocníci vytvořili první velkou astronomickou observatoř, kde pořídili a používali nejpřesnější astronomické přístroje před dalekohledem. Tycho Brahe tak zpracoval tabulky přesných měření poloh a jasností planet a hvězd. Brahe ale zanechal data s tak ohromující přesností, že jeho asistent Johannes Kepler byl schopen vytvořit konečné pohybové zákony. Brahe je též vzpomínán pro jeho svědectví supernovy v roce 1572, důkaz, že Velká kometa z roku 1577 nebyl atmosférický úkaz a pro jeho kovový nos.

Štítky: Vědec, Lidé


50. vesmírný týden 2025

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny a letadlo

Celestron C8 / Baader Filtr + Astronomik UV-IR Block L-2 Po zamíření na Slunce jsem začal fotit serii jednotlivých krátkých snímků (lucky imaging) Postup vytvoření dané fotky: V rámci té série jednotlivých fotek se objevilo to letadlo. Vzal jsem tedy tuto jednu fotku a vyřízl z ní přesně jedna ku jedné to letadlo a spojil s tou složeninou Slunce, tak aby vznikl co nejlepší snímek, kde bude vidět jak detailní Slunce tak letadlo. Slunce: Sekvence fotek PIPP/Autostakkert pak zpracováno v Pixinsight

Další informace »