V tomto téměř 12 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a Sh2-129. Mlhovina IC 1396 (vlevo) měří stovky světelných roků, je zhruba 3000 světelných roků daleko a energii jí dodává...
Toto tajemné kosmické mračno připomíná oliheň a jedná se o velice slabou, ale také velkou mlhovinu na pozemské obloze. Snímek tvoří 30 hodin úzkopásmových obrazových dat a v královském souhvězdí Kefeus zabírá téměř tři úplňky. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas...
V 10 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a SH2-129 mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna. Hvězdokupa IC 1396 (vlevo), které dodává energii její centrální namodralá hvězda, měří stovky světelných roků a je asi 3000...
Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus je velice slabá, ale na pozemské obloze velmi velká obří mlhovina Oliheň, katalogizovaná jako Ou4 a Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící netopýr. Teleskopický pohled zabírá 4 stupně, neboli asi 8 úplňků a tvoří jej téměř 17 hodin úzkopásmových...
Mlhovina Oliheň je na pozemské obloze sice slabá ale zato obrovská, je katalogizována jako Ou4, mlhovina Sh2-129 je též známa jako mlhovina Letící netopýr a na tomto snímku jsou v královském souhvězdí Cepheus zachyceny obě. Snímek obsahuje celkem 20 hodin úzkopásmových a širokopásmových...
V tomto téměř 12 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a Sh2-129. Mlhovina IC 1396 (vlevo) měří stovky světelných roků, je zhruba 3000 světelných roků daleko a energii jí dodává...
Toto tajemné kosmické mračno připomíná oliheň a jedná se o velice slabou, ale také velkou mlhovinu na pozemské obloze. Snímek tvoří 30 hodin úzkopásmových obrazových dat a v královském souhvězdí Kefeus zabírá téměř tři úplňky. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas...
V 10 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a SH2-129 mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna. Hvězdokupa IC 1396 (vlevo), které dodává energii její centrální namodralá hvězda, měří stovky světelných roků a je asi 3000...
Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus je velice slabá, ale na pozemské obloze velmi velká obří mlhovina Oliheň, katalogizovaná jako Ou4 a Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící netopýr. Teleskopický pohled zabírá 4 stupně, neboli asi 8 úplňků a tvoří jej téměř 17 hodin úzkopásmových...
Mlhovina Oliheň je na pozemské obloze sice slabá ale zato obrovská, je katalogizována jako Ou4, mlhovina Sh2-129 je též známa jako mlhovina Letící netopýr a na tomto snímku jsou v královském souhvězdí Cepheus zachyceny obě. Snímek obsahuje celkem 20 hodin úzkopásmových a širokopásmových...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
