V roce 2011, 20. ledna, družice NASA NanoSail-D2 rozvinula velmi tenkou a velmi odrazivou plachtu o ploše 10 m2 a stala se tak první sluneční plachtou na nízké oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem, které je často považováno za věc ze science fiction, navrhl před 400 lety astronom Johannes...
Družice LightSail-A se dostala na nízkou oběžnou dráhu Země jako přívažek a 7. června uspěla se svojí náročnou misí rozvinutím 32 metrů čtverečních sluneční plachty z mylaru. Tento snímek z kamery typu rybí oko z družice o velikosti pecnu chleba zachytil ve slunečním světle se třpytící...
Malá družice NASA NanoSail-D, která je vidět na umělecké ilustraci, 20. ledna konečně rozvinula svoji odrazivou plachtu o rozměru 10 čtverečních metrů a tak se stala první sluneční plachetnicí na oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem se často považuje za science fiction, ale poprvé ho...
Mohly by se stát závody na slunečních plachetnicích přístím olympijským sportem? Téměř před 400 lety astronom Johannes Kepler pozoroval ohony komet odfoukávané slunečním větrem a navrhl, že by vesmírem mohla navigovat plavidla vybavená odpovídajícími plachtami. Nyní se všeobecně uznává,...
V roce 2011, 20. ledna, družice NASA NanoSail-D2 rozvinula velmi tenkou a velmi odrazivou plachtu o ploše 10 m2 a stala se tak první sluneční plachtou na nízké oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem, které je často považováno za věc ze science fiction, navrhl před 400 lety astronom Johannes...
Družice LightSail-A se dostala na nízkou oběžnou dráhu Země jako přívažek a 7. června uspěla se svojí náročnou misí rozvinutím 32 metrů čtverečních sluneční plachty z mylaru. Tento snímek z kamery typu rybí oko z družice o velikosti pecnu chleba zachytil ve slunečním světle se třpytící...
Malá družice NASA NanoSail-D, která je vidět na umělecké ilustraci, 20. ledna konečně rozvinula svoji odrazivou plachtu o rozměru 10 čtverečních metrů a tak se stala první sluneční plachetnicí na oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem se často považuje za science fiction, ale poprvé ho...
Mohly by se stát závody na slunečních plachetnicích přístím olympijským sportem? Téměř před 400 lety astronom Johannes Kepler pozoroval ohony komet odfoukávané slunečním větrem a navrhl, že by vesmírem mohla navigovat plavidla vybavená odpovídajícími plachtami. Nyní se všeobecně uznává,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
