V roce 2011, 20. ledna, družice NASA NanoSail-D2 rozvinula velmi tenkou a velmi odrazivou plachtu o ploše 10 m2 a stala se tak první sluneční plachtou na nízké oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem, které je často považováno za věc ze science fiction, navrhl před 400 lety astronom Johannes...
Družice LightSail-A se dostala na nízkou oběžnou dráhu Země jako přívažek a 7. června uspěla se svojí náročnou misí rozvinutím 32 metrů čtverečních sluneční plachty z mylaru. Tento snímek z kamery typu rybí oko z družice o velikosti pecnu chleba zachytil ve slunečním světle se třpytící...
Malá družice NASA NanoSail-D, která je vidět na umělecké ilustraci, 20. ledna konečně rozvinula svoji odrazivou plachtu o rozměru 10 čtverečních metrů a tak se stala první sluneční plachetnicí na oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem se často považuje za science fiction, ale poprvé ho...
Mohly by se stát závody na slunečních plachetnicích přístím olympijským sportem? Téměř před 400 lety astronom Johannes Kepler pozoroval ohony komet odfoukávané slunečním větrem a navrhl, že by vesmírem mohla navigovat plavidla vybavená odpovídajícími plachtami. Nyní se všeobecně uznává,...
V roce 2011, 20. ledna, družice NASA NanoSail-D2 rozvinula velmi tenkou a velmi odrazivou plachtu o ploše 10 m2 a stala se tak první sluneční plachtou na nízké oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem, které je často považováno za věc ze science fiction, navrhl před 400 lety astronom Johannes...
Družice LightSail-A se dostala na nízkou oběžnou dráhu Země jako přívažek a 7. června uspěla se svojí náročnou misí rozvinutím 32 metrů čtverečních sluneční plachty z mylaru. Tento snímek z kamery typu rybí oko z družice o velikosti pecnu chleba zachytil ve slunečním světle se třpytící...
Malá družice NASA NanoSail-D, která je vidět na umělecké ilustraci, 20. ledna konečně rozvinula svoji odrazivou plachtu o rozměru 10 čtverečních metrů a tak se stala první sluneční plachetnicí na oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem se často považuje za science fiction, ale poprvé ho...
Mohly by se stát závody na slunečních plachetnicích přístím olympijským sportem? Téměř před 400 lety astronom Johannes Kepler pozoroval ohony komet odfoukávané slunečním větrem a navrhl, že by vesmírem mohla navigovat plavidla vybavená odpovídajícími plachtami. Nyní se všeobecně uznává,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.
