V roce 2011, 20. ledna, družice NASA NanoSail-D2 rozvinula velmi tenkou a velmi odrazivou plachtu o ploše 10 m2 a stala se tak první sluneční plachtou na nízké oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem, které je často považováno za věc ze science fiction, navrhl před 400 lety astronom Johannes...
Družice LightSail-A se dostala na nízkou oběžnou dráhu Země jako přívažek a 7. června uspěla se svojí náročnou misí rozvinutím 32 metrů čtverečních sluneční plachty z mylaru. Tento snímek z kamery typu rybí oko z družice o velikosti pecnu chleba zachytil ve slunečním světle se třpytící...
Malá družice NASA NanoSail-D, která je vidět na umělecké ilustraci, 20. ledna konečně rozvinula svoji odrazivou plachtu o rozměru 10 čtverečních metrů a tak se stala první sluneční plachetnicí na oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem se často považuje za science fiction, ale poprvé ho...
Mohly by se stát závody na slunečních plachetnicích přístím olympijským sportem? Téměř před 400 lety astronom Johannes Kepler pozoroval ohony komet odfoukávané slunečním větrem a navrhl, že by vesmírem mohla navigovat plavidla vybavená odpovídajícími plachtami. Nyní se všeobecně uznává,...
V roce 2011, 20. ledna, družice NASA NanoSail-D2 rozvinula velmi tenkou a velmi odrazivou plachtu o ploše 10 m2 a stala se tak první sluneční plachtou na nízké oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem, které je často považováno za věc ze science fiction, navrhl před 400 lety astronom Johannes...
Družice LightSail-A se dostala na nízkou oběžnou dráhu Země jako přívažek a 7. června uspěla se svojí náročnou misí rozvinutím 32 metrů čtverečních sluneční plachty z mylaru. Tento snímek z kamery typu rybí oko z družice o velikosti pecnu chleba zachytil ve slunečním světle se třpytící...
Malá družice NASA NanoSail-D, která je vidět na umělecké ilustraci, 20. ledna konečně rozvinula svoji odrazivou plachtu o rozměru 10 čtverečních metrů a tak se stala první sluneční plachetnicí na oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem se často považuje za science fiction, ale poprvé ho...
Mohly by se stát závody na slunečních plachetnicích přístím olympijským sportem? Téměř před 400 lety astronom Johannes Kepler pozoroval ohony komet odfoukávané slunečním větrem a navrhl, že by vesmírem mohla navigovat plavidla vybavená odpovídajícími plachtami. Nyní se všeobecně uznává,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
