V roce 2011, 20. ledna, družice NASA NanoSail-D2 rozvinula velmi tenkou a velmi odrazivou plachtu o ploše 10 m2 a stala se tak první sluneční plachtou na nízké oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem, které je často považováno za věc ze science fiction, navrhl před 400 lety astronom Johannes...
Družice LightSail-A se dostala na nízkou oběžnou dráhu Země jako přívažek a 7. června uspěla se svojí náročnou misí rozvinutím 32 metrů čtverečních sluneční plachty z mylaru. Tento snímek z kamery typu rybí oko z družice o velikosti pecnu chleba zachytil ve slunečním světle se třpytící...
Malá družice NASA NanoSail-D, která je vidět na umělecké ilustraci, 20. ledna konečně rozvinula svoji odrazivou plachtu o rozměru 10 čtverečních metrů a tak se stala první sluneční plachetnicí na oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem se často považuje za science fiction, ale poprvé ho...
Mohly by se stát závody na slunečních plachetnicích přístím olympijským sportem? Téměř před 400 lety astronom Johannes Kepler pozoroval ohony komet odfoukávané slunečním větrem a navrhl, že by vesmírem mohla navigovat plavidla vybavená odpovídajícími plachtami. Nyní se všeobecně uznává,...
V roce 2011, 20. ledna, družice NASA NanoSail-D2 rozvinula velmi tenkou a velmi odrazivou plachtu o ploše 10 m2 a stala se tak první sluneční plachtou na nízké oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem, které je často považováno za věc ze science fiction, navrhl před 400 lety astronom Johannes...
Družice LightSail-A se dostala na nízkou oběžnou dráhu Země jako přívažek a 7. června uspěla se svojí náročnou misí rozvinutím 32 metrů čtverečních sluneční plachty z mylaru. Tento snímek z kamery typu rybí oko z družice o velikosti pecnu chleba zachytil ve slunečním světle se třpytící...
Malá družice NASA NanoSail-D, která je vidět na umělecké ilustraci, 20. ledna konečně rozvinula svoji odrazivou plachtu o rozměru 10 čtverečních metrů a tak se stala první sluneční plachetnicí na oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem se často považuje za science fiction, ale poprvé ho...
Mohly by se stát závody na slunečních plachetnicích přístím olympijským sportem? Téměř před 400 lety astronom Johannes Kepler pozoroval ohony komet odfoukávané slunečním větrem a navrhl, že by vesmírem mohla navigovat plavidla vybavená odpovídajícími plachtami. Nyní se všeobecně uznává,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
