V roce 2011, 20. ledna, družice NASA NanoSail-D2 rozvinula velmi tenkou a velmi odrazivou plachtu o ploše 10 m2 a stala se tak první sluneční plachtou na nízké oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem, které je často považováno za věc ze science fiction, navrhl před 400 lety astronom Johannes...
Družice LightSail-A se dostala na nízkou oběžnou dráhu Země jako přívažek a 7. června uspěla se svojí náročnou misí rozvinutím 32 metrů čtverečních sluneční plachty z mylaru. Tento snímek z kamery typu rybí oko z družice o velikosti pecnu chleba zachytil ve slunečním světle se třpytící...
Malá družice NASA NanoSail-D, která je vidět na umělecké ilustraci, 20. ledna konečně rozvinula svoji odrazivou plachtu o rozměru 10 čtverečních metrů a tak se stala první sluneční plachetnicí na oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem se často považuje za science fiction, ale poprvé ho...
Mohly by se stát závody na slunečních plachetnicích přístím olympijským sportem? Téměř před 400 lety astronom Johannes Kepler pozoroval ohony komet odfoukávané slunečním větrem a navrhl, že by vesmírem mohla navigovat plavidla vybavená odpovídajícími plachtami. Nyní se všeobecně uznává,...
V roce 2011, 20. ledna, družice NASA NanoSail-D2 rozvinula velmi tenkou a velmi odrazivou plachtu o ploše 10 m2 a stala se tak první sluneční plachtou na nízké oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem, které je často považováno za věc ze science fiction, navrhl před 400 lety astronom Johannes...
Družice LightSail-A se dostala na nízkou oběžnou dráhu Země jako přívažek a 7. června uspěla se svojí náročnou misí rozvinutím 32 metrů čtverečních sluneční plachty z mylaru. Tento snímek z kamery typu rybí oko z družice o velikosti pecnu chleba zachytil ve slunečním světle se třpytící...
Malá družice NASA NanoSail-D, která je vidět na umělecké ilustraci, 20. ledna konečně rozvinula svoji odrazivou plachtu o rozměru 10 čtverečních metrů a tak se stala první sluneční plachetnicí na oběžné dráze Země. Plachtění vesmírem se často považuje za science fiction, ale poprvé ho...
Mohly by se stát závody na slunečních plachetnicích přístím olympijským sportem? Téměř před 400 lety astronom Johannes Kepler pozoroval ohony komet odfoukávané slunečním větrem a navrhl, že by vesmírem mohla navigovat plavidla vybavená odpovídajícími plachtami. Nyní se všeobecně uznává,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
Poslední zimní západ úplňkového Měsíce v tomto roce nad Svatým kopečkem v Mikulově.
