Charles Messier popsal 88. položku svého katalogu mlhovin a hvězdokup z 18. století jako spirální mlhovinu bez hvězd. Samozřejmě, že dnes se o nádherné M88 už ví, že je to galaxie plná hvězd, plynu a prachu, ne nepodobná naší Mléčné dráze. Ve skutečnosti je M88 jednou z nejjasnějších galaxií v Kupě...
Jak vznikla ta podivná spirální struktura vlevo nahoře? Nikdo pořádně neví, i když nejspíš nějak souvisí s hvězdou v podvojné soustavě, která vstupuje do fáze planetární mlhoviny, kdy dochází k odvržení vnější atmosféry. Tato obří spirála měří asi třetinu světelného roku, ...
Charles Messier popsal 88. položku ze svého katalogu mlhovin a hvězdokup jako spirální mlhovinu bez hvězd. Nyní víme, že M88 je nádherná galaxie plná hvězd, plynu a prachu, ne nepodobná naší vlastní Mléčné dráze. M88 je jedna z nejjasnějších galaxií v Kupě galaxií v Panně, která je...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
Charles Messier popsal 88. položku svého katalogu mlhovin a hvězdokup z 18. století jako spirální mlhovinu bez hvězd. Samozřejmě, že dnes se o nádherné M88 už ví, že je to galaxie plná hvězd, plynu a prachu, ne nepodobná naší Mléčné dráze. Ve skutečnosti je M88 jednou z nejjasnějších galaxií v Kupě...
Jak vznikla ta podivná spirální struktura vlevo nahoře? Nikdo pořádně neví, i když nejspíš nějak souvisí s hvězdou v podvojné soustavě, která vstupuje do fáze planetární mlhoviny, kdy dochází k odvržení vnější atmosféry. Tato obří spirála měří asi třetinu světelného roku, ...
Charles Messier popsal 88. položku ze svého katalogu mlhovin a hvězdokup jako spirální mlhovinu bez hvězd. Nyní víme, že M88 je nádherná galaxie plná hvězd, plynu a prachu, ne nepodobná naší vlastní Mléčné dráze. M88 je jedna z nejjasnějších galaxií v Kupě galaxií v Panně, která je...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů
