Charles Messier popsal 88. položku svého katalogu mlhovin a hvězdokup z 18. století jako spirální mlhovinu bez hvězd. Samozřejmě, že dnes se o nádherné M88 už ví, že je to galaxie plná hvězd, plynu a prachu, ne nepodobná naší Mléčné dráze. Ve skutečnosti je M88 jednou z nejjasnějších galaxií v Kupě...
Jak vznikla ta podivná spirální struktura vlevo nahoře? Nikdo pořádně neví, i když nejspíš nějak souvisí s hvězdou v podvojné soustavě, která vstupuje do fáze planetární mlhoviny, kdy dochází k odvržení vnější atmosféry. Tato obří spirála měří asi třetinu světelného roku, ...
Charles Messier popsal 88. položku ze svého katalogu mlhovin a hvězdokup jako spirální mlhovinu bez hvězd. Nyní víme, že M88 je nádherná galaxie plná hvězd, plynu a prachu, ne nepodobná naší vlastní Mléčné dráze. M88 je jedna z nejjasnějších galaxií v Kupě galaxií v Panně, která je...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
Charles Messier popsal 88. položku svého katalogu mlhovin a hvězdokup z 18. století jako spirální mlhovinu bez hvězd. Samozřejmě, že dnes se o nádherné M88 už ví, že je to galaxie plná hvězd, plynu a prachu, ne nepodobná naší Mléčné dráze. Ve skutečnosti je M88 jednou z nejjasnějších galaxií v Kupě...
Jak vznikla ta podivná spirální struktura vlevo nahoře? Nikdo pořádně neví, i když nejspíš nějak souvisí s hvězdou v podvojné soustavě, která vstupuje do fáze planetární mlhoviny, kdy dochází k odvržení vnější atmosféry. Tato obří spirála měří asi třetinu světelného roku, ...
Charles Messier popsal 88. položku ze svého katalogu mlhovin a hvězdokup jako spirální mlhovinu bez hvězd. Nyní víme, že M88 je nádherná galaxie plná hvězd, plynu a prachu, ne nepodobná naší vlastní Mléčné dráze. M88 je jedna z nejjasnějších galaxií v Kupě galaxií v Panně, která je...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
