Úvodní  >  Štítky  >  Štítek tidal stream

Štítek: tidal stream

APOD M51: Slapové proudy a H-alfa útesy

Zajímavá dvojice interagujících galaxií M51 je 51. položkou ve slavném katalogu Charlese Messiera. Jedná se nejspíš o původní spirální mlhovinu, o velkou galaxii se spirální strukturou připomínající vír, kterou vidíme téměř čelně a je rovněž katalogizována jako NGC 5194. Její spirální ramena a...

APOD NGC 4651: Galaxie Deštník

Spirální galaxie NGC 4651 je zhruba 62 miliónů světelných let daleko v dobře učesaném severním souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices). Tento vesmírný ostrov má zhruba velikost naší Mléčné dráhy a je vidět, že má slabou strukturu ve tvaru deštníku, která sahá (vlevo) zhruba 100 tisíc...

APOD NGC 4449: Proud hvězd pro trpasličí galaxii

Zhruba 12,5 miliónů světelných let daleko od Země v souhvězdí Honicích psů (Canes Venatici) leží nepravidelná trpasličí galaxie NGC 4449. NGC 4449 se velikostí podobá satelitní galaxii Mléčné dráhy Velkému Magellanovu mračnu a nyní prochází intenzivním obdobím vznikání hvězd, o čemž podává...

APOD NGC 4651: Galaxie Deštník

Spirální galaxie NGC 4651 je zhruba 35 miliónů světelných let daleko v dobře učesaném souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices). Tato galaxie měří asi 50 tisíc světelných let a dalších 50 tisíc světelných let doprava od jasného galaktického disku sahá slabá deštníkovitá struktura. O tomto...

APOD NGC 4013 a slapový proud

NGC 4013 v souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major) ve vzdálenosti 50 miliónů světelných let byla dlouho považována za izolovaný vesmírný ostrov. Tato nádherná, zboku viditelná spirální galaxie byla známa svým zploštěným diskem a centrální výdutí hvězd, proťatá siluetou prachových pásů. Tento...

APOD Slapový proud Trpaslíka ve Střelci

Je naše Galaxie na obědě? Nedávné širokoúhlé snímky i analýzy nyní ukazují, že naše domovská galaxie stále ještě požírá svého nejbližšího satelitního souseda. Nešťastným sousedem je Trpasličí galaxie ve Střelci, která jak je vidět je součástí většího Slapového proudu ve Střelci,...

APOD M51: Slapové proudy a H-alfa útesy

Zajímavá dvojice interagujících galaxií M51 je 51. položkou ve slavném katalogu Charlese Messiera. Jedná se nejspíš o původní spirální mlhovinu, o velkou galaxii se spirální strukturou připomínající vír, kterou vidíme téměř čelně a je rovněž katalogizována jako NGC 5194. Její spirální ramena a...

APOD NGC 4651: Galaxie Deštník

Spirální galaxie NGC 4651 je zhruba 62 miliónů světelných let daleko v dobře učesaném severním souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices). Tento vesmírný ostrov má zhruba velikost naší Mléčné dráhy a je vidět, že má slabou strukturu ve tvaru deštníku, která sahá (vlevo) zhruba 100 tisíc...

APOD NGC 4449: Proud hvězd pro trpasličí galaxii

Zhruba 12,5 miliónů světelných let daleko od Země v souhvězdí Honicích psů (Canes Venatici) leží nepravidelná trpasličí galaxie NGC 4449. NGC 4449 se velikostí podobá satelitní galaxii Mléčné dráhy Velkému Magellanovu mračnu a nyní prochází intenzivním obdobím vznikání hvězd, o čemž podává...

APOD NGC 4651: Galaxie Deštník

Spirální galaxie NGC 4651 je zhruba 35 miliónů světelných let daleko v dobře učesaném souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices). Tato galaxie měří asi 50 tisíc světelných let a dalších 50 tisíc světelných let doprava od jasného galaktického disku sahá slabá deštníkovitá struktura. O tomto...

APOD NGC 4013 a slapový proud

NGC 4013 v souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major) ve vzdálenosti 50 miliónů světelných let byla dlouho považována za izolovaný vesmírný ostrov. Tato nádherná, zboku viditelná spirální galaxie byla známa svým zploštěným diskem a centrální výdutí hvězd, proťatá siluetou prachových pásů. Tento...

APOD Slapový proud Trpaslíka ve Střelci

Je naše Galaxie na obědě? Nedávné širokoúhlé snímky i analýzy nyní ukazují, že naše domovská galaxie stále ještě požírá svého nejbližšího satelitního souseda. Nešťastným sousedem je Trpasličí galaxie ve Střelci, která jak je vidět je součástí většího Slapového proudu ve Střelci,...



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »