Zajímavá dvojice interagujících galaxií M51 je 51. položkou ve slavném katalogu Charlese Messiera. Jedná se nejspíš o původní spirální mlhovinu, o velkou galaxii se spirální strukturou připomínající vír, kterou vidíme téměř čelně a je rovněž katalogizována jako NGC 5194. Její spirální ramena a...
Spirální galaxie NGC 4651 je zhruba 62 miliónů světelných let daleko v dobře učesaném severním souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices). Tento vesmírný ostrov má zhruba velikost naší Mléčné dráhy a je vidět, že má slabou strukturu ve tvaru deštníku, která sahá (vlevo) zhruba 100 tisíc...
Zhruba 12,5 miliónů světelných let daleko od Země v souhvězdí Honicích psů (Canes Venatici) leží nepravidelná trpasličí galaxie NGC 4449. NGC 4449 se velikostí podobá satelitní galaxii Mléčné dráhy Velkému Magellanovu mračnu a nyní prochází intenzivním obdobím vznikání hvězd, o čemž podává...
Spirální galaxie NGC 4651 je zhruba 35 miliónů světelných let daleko v dobře učesaném souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices). Tato galaxie měří asi 50 tisíc světelných let a dalších 50 tisíc světelných let doprava od jasného galaktického disku sahá slabá deštníkovitá struktura. O tomto...
NGC 4013 v souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major) ve vzdálenosti 50 miliónů světelných let byla dlouho považována za izolovaný vesmírný ostrov. Tato nádherná, zboku viditelná spirální galaxie byla známa svým zploštěným diskem a centrální výdutí hvězd, proťatá siluetou prachových pásů. Tento...
Je naše Galaxie na obědě? Nedávné širokoúhlé snímky i analýzy nyní ukazují, že naše domovská galaxie stále ještě požírá svého nejbližšího satelitního souseda. Nešťastným sousedem je Trpasličí galaxie ve Střelci, která jak je vidět je součástí většího Slapového proudu ve Střelci,...
Zajímavá dvojice interagujících galaxií M51 je 51. položkou ve slavném katalogu Charlese Messiera. Jedná se nejspíš o původní spirální mlhovinu, o velkou galaxii se spirální strukturou připomínající vír, kterou vidíme téměř čelně a je rovněž katalogizována jako NGC 5194. Její spirální ramena a...
Spirální galaxie NGC 4651 je zhruba 62 miliónů světelných let daleko v dobře učesaném severním souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices). Tento vesmírný ostrov má zhruba velikost naší Mléčné dráhy a je vidět, že má slabou strukturu ve tvaru deštníku, která sahá (vlevo) zhruba 100 tisíc...
Zhruba 12,5 miliónů světelných let daleko od Země v souhvězdí Honicích psů (Canes Venatici) leží nepravidelná trpasličí galaxie NGC 4449. NGC 4449 se velikostí podobá satelitní galaxii Mléčné dráhy Velkému Magellanovu mračnu a nyní prochází intenzivním obdobím vznikání hvězd, o čemž podává...
Spirální galaxie NGC 4651 je zhruba 35 miliónů světelných let daleko v dobře učesaném souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices). Tato galaxie měří asi 50 tisíc světelných let a dalších 50 tisíc světelných let doprava od jasného galaktického disku sahá slabá deštníkovitá struktura. O tomto...
NGC 4013 v souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major) ve vzdálenosti 50 miliónů světelných let byla dlouho považována za izolovaný vesmírný ostrov. Tato nádherná, zboku viditelná spirální galaxie byla známa svým zploštěným diskem a centrální výdutí hvězd, proťatá siluetou prachových pásů. Tento...
Je naše Galaxie na obědě? Nedávné širokoúhlé snímky i analýzy nyní ukazují, že naše domovská galaxie stále ještě požírá svého nejbližšího satelitního souseda. Nešťastným sousedem je Trpasličí galaxie ve Střelci, která jak je vidět je součástí většího Slapového proudu ve Střelci,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
