Zajímavá dvojice interagujících galaxií M51 je 51. položkou ve slavném katalogu Charlese Messiera. Jedná se nejspíš o původní spirální mlhovinu, o velkou galaxii se spirální strukturou připomínající vír, kterou vidíme téměř čelně a je rovněž katalogizována jako NGC 5194. Její spirální ramena a...
Spirální galaxie NGC 4651 je zhruba 62 miliónů světelných let daleko v dobře učesaném severním souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices). Tento vesmírný ostrov má zhruba velikost naší Mléčné dráhy a je vidět, že má slabou strukturu ve tvaru deštníku, která sahá (vlevo) zhruba 100 tisíc...
Zhruba 12,5 miliónů světelných let daleko od Země v souhvězdí Honicích psů (Canes Venatici) leží nepravidelná trpasličí galaxie NGC 4449. NGC 4449 se velikostí podobá satelitní galaxii Mléčné dráhy Velkému Magellanovu mračnu a nyní prochází intenzivním obdobím vznikání hvězd, o čemž podává...
Spirální galaxie NGC 4651 je zhruba 35 miliónů světelných let daleko v dobře učesaném souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices). Tato galaxie měří asi 50 tisíc světelných let a dalších 50 tisíc světelných let doprava od jasného galaktického disku sahá slabá deštníkovitá struktura. O tomto...
NGC 4013 v souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major) ve vzdálenosti 50 miliónů světelných let byla dlouho považována za izolovaný vesmírný ostrov. Tato nádherná, zboku viditelná spirální galaxie byla známa svým zploštěným diskem a centrální výdutí hvězd, proťatá siluetou prachových pásů. Tento...
Je naše Galaxie na obědě? Nedávné širokoúhlé snímky i analýzy nyní ukazují, že naše domovská galaxie stále ještě požírá svého nejbližšího satelitního souseda. Nešťastným sousedem je Trpasličí galaxie ve Střelci, která jak je vidět je součástí většího Slapového proudu ve Střelci,...
Zajímavá dvojice interagujících galaxií M51 je 51. položkou ve slavném katalogu Charlese Messiera. Jedná se nejspíš o původní spirální mlhovinu, o velkou galaxii se spirální strukturou připomínající vír, kterou vidíme téměř čelně a je rovněž katalogizována jako NGC 5194. Její spirální ramena a...
Spirální galaxie NGC 4651 je zhruba 62 miliónů světelných let daleko v dobře učesaném severním souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices). Tento vesmírný ostrov má zhruba velikost naší Mléčné dráhy a je vidět, že má slabou strukturu ve tvaru deštníku, která sahá (vlevo) zhruba 100 tisíc...
Zhruba 12,5 miliónů světelných let daleko od Země v souhvězdí Honicích psů (Canes Venatici) leží nepravidelná trpasličí galaxie NGC 4449. NGC 4449 se velikostí podobá satelitní galaxii Mléčné dráhy Velkému Magellanovu mračnu a nyní prochází intenzivním obdobím vznikání hvězd, o čemž podává...
Spirální galaxie NGC 4651 je zhruba 35 miliónů světelných let daleko v dobře učesaném souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices). Tato galaxie měří asi 50 tisíc světelných let a dalších 50 tisíc světelných let doprava od jasného galaktického disku sahá slabá deštníkovitá struktura. O tomto...
NGC 4013 v souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major) ve vzdálenosti 50 miliónů světelných let byla dlouho považována za izolovaný vesmírný ostrov. Tato nádherná, zboku viditelná spirální galaxie byla známa svým zploštěným diskem a centrální výdutí hvězd, proťatá siluetou prachových pásů. Tento...
Je naše Galaxie na obědě? Nedávné širokoúhlé snímky i analýzy nyní ukazují, že naše domovská galaxie stále ještě požírá svého nejbližšího satelitního souseda. Nešťastným sousedem je Trpasličí galaxie ve Střelci, která jak je vidět je součástí většího Slapového proudu ve Střelci,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
