Kdy se spodky mraků jeví jako bubliny? Obvykle jsou spodní části mraků ploché. Je to proto, že vlhký teplý vzduch, který stoupá a ochlazuje se, kondenzuje na vodní kapky při určité teplotě, která obvykle odpovídá velmi specifické výšce. Jak vodní kapičky rostou, vzniká neprůhledný mrak. Za určitých...
Jakým způsobem a mezi jakými škálami se v turbulentním proudění přelévá energie? To bylo cílem studie vedené Petrem Hellingerem z ASU ve spolupráci s kolegy ze zahraničí. Práce studuje některé zásadní problémy nastávající v turbulenci tekutin.
Jako sluneční vítr souhrnně označujeme neustálý proud částic od Slunce do nitra Sluneční soustavy. Jeho popis i matematické modelování procesů v něm probíhajících je jádrem výzkumu skupiny Heliosféry a kosmického počasí Slunečního oddělení ASU. Ve své poslední práci se věnovali modelování turbulence...
Jak svoje okolí ovlivňují opravdu bouřlivé hvězdy? Při hledání odpovědi astronomové namířili kosmický dalekohled Hubble Space Telescope do oblastí kolem Eta Carinae - hvězdy, která vykazuje známky možného výbuchu v několika příštích miliónech let. Blízká mlhovina, která je vidět nahoře je...
Kdy se spodky mraků jeví jako bubliny? Obvykle jsou spodní části mraků ploché. Je to proto, že vlhký teplý vzduch, který stoupá a ochlazuje se, kondenzuje na vodní kapky při určité teplotě, která obvykle odpovídá velmi specifické výšce. Jak vodní kapičky rostou, vzniká neprůhledný mrak. Za určitých...
Jakým způsobem a mezi jakými škálami se v turbulentním proudění přelévá energie? To bylo cílem studie vedené Petrem Hellingerem z ASU ve spolupráci s kolegy ze zahraničí. Práce studuje některé zásadní problémy nastávající v turbulenci tekutin.
Jako sluneční vítr souhrnně označujeme neustálý proud částic od Slunce do nitra Sluneční soustavy. Jeho popis i matematické modelování procesů v něm probíhajících je jádrem výzkumu skupiny Heliosféry a kosmického počasí Slunečního oddělení ASU. Ve své poslední práci se věnovali modelování turbulence...
Jak svoje okolí ovlivňují opravdu bouřlivé hvězdy? Při hledání odpovědi astronomové namířili kosmický dalekohled Hubble Space Telescope do oblastí kolem Eta Carinae - hvězdy, která vykazuje známky možného výbuchu v několika příštích miliónech let. Blízká mlhovina, která je vidět nahoře je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
