Christiaan Huygens (14. 4. 1629 – 8. 7. 1695) byl nizozemský astronom, fyzik a matematik. Zabýval se mechanikou a hodinářstvím a je pokládán za jednoho z prvních autorů žánru sci-fi. Pozoroval vesmír pomocí dalekohledů a byl také prvním, kdo popsal pravou povahu prstenců Saturnu. ...
Vítejte do jedenáctého roku astronomických snímků dne! Za desetiletí editování webstránek APODu, měl jak pilný Robert Nemiroff (vlevo), tak i vytrvalý Jerry Bonnell (vpravo) potěšení z objevování zajímavých obrazů vesmíru, které se ale neomezují jen na ty pořizované ze zemské oběžné...
Vítejte do pátého roku Astronomických snímků dne (Astronomy Picture of the Day -APOD)! Nahoře je pracovitý Robert Nemiroff (vlevo) a vytrvalý Jerry Bonnell (vpravo), jež se i nadále zabývají tvorbou webstránek APOD. Jak naznačuje ilustrace na tomto nedávno zveřejněném Vermeerovi, počátky APODu...
Christiaan Huygens (14. 4. 1629 – 8. 7. 1695) byl nizozemský astronom, fyzik a matematik. Zabýval se mechanikou a hodinářstvím a je pokládán za jednoho z prvních autorů žánru sci-fi. Pozoroval vesmír pomocí dalekohledů a byl také prvním, kdo popsal pravou povahu prstenců Saturnu. ...
Vítejte do jedenáctého roku astronomických snímků dne! Za desetiletí editování webstránek APODu, měl jak pilný Robert Nemiroff (vlevo), tak i vytrvalý Jerry Bonnell (vpravo) potěšení z objevování zajímavých obrazů vesmíru, které se ale neomezují jen na ty pořizované ze zemské oběžné...
Vítejte do pátého roku Astronomických snímků dne (Astronomy Picture of the Day -APOD)! Nahoře je pracovitý Robert Nemiroff (vlevo) a vytrvalý Jerry Bonnell (vpravo), jež se i nadále zabývají tvorbou webstránek APOD. Jak naznačuje ilustrace na tomto nedávno zveřejněném Vermeerovi, počátky APODu...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 6. do 28. 6. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Na večerní obloze už končí viditelnost Jupiteru a výše zůstává jen jasná Venuše. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce se zvýšila. Očekáváme možný výskyt nočních svítících oblak. Raketa Ariane 64 v silnější variantě vynesla dosud nejtěžší náklad v historii evropských nosičů. Falcon 9 letěl s vojenskou obdobou Starlinků a má vynést testovací návratové pouzdro. Raketa Pegasus-XL by mohla vynést družici LINK k záchraně gama observatoře SWIFT. Před 50 lety byla vynesena vojenská verze sovětských orbitálních stanic známá jako Saljut 5.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
Snímek blízkozemní planetky (152637) 1997 NC1 kratším ohniskem. Slabá stopa planetky je označena šipkou. Dále jsou označeny otevřená hvězdokupa NGC 6791 a hvězda theta Lyr. Měřítko je 6.8"/px. Složeno na pohyb planetky ze 118 jednotlivých expozic po 15 sekundách.
