Na pozemské obloze jsou v souhvězdí Labutě (Cygnus) nařasené vzhledově jemné filamenty rázem stlačeného zářícího plynu. Vznikly v západní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem, které se zrodilo smrtící explozí hmotné...
Tyto vzhledem delikátní filamenty rázového zářícího plynu pokrývají oblohu Země v souhvězdí Labutě (Cygnus). Tvoří západní část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z původní supernovy...
Západní část Závojové mlhoviny tvoří co do vzhledu jemné filamenty rázového, zářícího plynu, který pokrývá oblohu v souhvězdí Labutě. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mračnem vzniklým smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo z prvotní exploze supernovy...
Tato rázová vlna se sune vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto nádherně podrobném barevném kompozitu se pohybuje směrem dolů a ty tenké spletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhé vlny ve vrstvě zářícího plynu, která je vidět z boku. Mlhovina je katalogizována jako NGC...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, muselo na noční obloze náhle zazářit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že to světlo bylo z explodující hvězdy a vytvořilo barevný rozpínavý mrak známý jako Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, se na noční obloze muselo náhle objevit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že tím světlem byla vybuchlá hvězda a zaznamenané barevné rozpínající se mračno je Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Na pozemské obloze jsou v souhvězdí Labutě (Cygnus) nařasené vzhledově jemné filamenty rázem stlačeného zářícího plynu. Vznikly v západní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem, které se zrodilo smrtící explozí hmotné...
Tyto vzhledem delikátní filamenty rázového zářícího plynu pokrývají oblohu Země v souhvězdí Labutě (Cygnus). Tvoří západní část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z původní supernovy...
Západní část Závojové mlhoviny tvoří co do vzhledu jemné filamenty rázového, zářícího plynu, který pokrývá oblohu v souhvězdí Labutě. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mračnem vzniklým smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo z prvotní exploze supernovy...
Tato rázová vlna se sune vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto nádherně podrobném barevném kompozitu se pohybuje směrem dolů a ty tenké spletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhé vlny ve vrstvě zářícího plynu, která je vidět z boku. Mlhovina je katalogizována jako NGC...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, muselo na noční obloze náhle zazářit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že to světlo bylo z explodující hvězdy a vytvořilo barevný rozpínavý mrak známý jako Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, se na noční obloze muselo náhle objevit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že tím světlem byla vybuchlá hvězda a zaznamenané barevné rozpínající se mračno je Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem. 7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.
