Na pozemské obloze jsou v souhvězdí Labutě (Cygnus) nařasené vzhledově jemné filamenty rázem stlačeného zářícího plynu. Vznikly v západní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem, které se zrodilo smrtící explozí hmotné...
Tyto vzhledem delikátní filamenty rázového zářícího plynu pokrývají oblohu Země v souhvězdí Labutě (Cygnus). Tvoří západní část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z původní supernovy...
Západní část Závojové mlhoviny tvoří co do vzhledu jemné filamenty rázového, zářícího plynu, který pokrývá oblohu v souhvězdí Labutě. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mračnem vzniklým smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo z prvotní exploze supernovy...
Tato rázová vlna se sune vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto nádherně podrobném barevném kompozitu se pohybuje směrem dolů a ty tenké spletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhé vlny ve vrstvě zářícího plynu, která je vidět z boku. Mlhovina je katalogizována jako NGC...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, muselo na noční obloze náhle zazářit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že to světlo bylo z explodující hvězdy a vytvořilo barevný rozpínavý mrak známý jako Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, se na noční obloze muselo náhle objevit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že tím světlem byla vybuchlá hvězda a zaznamenané barevné rozpínající se mračno je Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Na pozemské obloze jsou v souhvězdí Labutě (Cygnus) nařasené vzhledově jemné filamenty rázem stlačeného zářícího plynu. Vznikly v západní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem, které se zrodilo smrtící explozí hmotné...
Tyto vzhledem delikátní filamenty rázového zářícího plynu pokrývají oblohu Země v souhvězdí Labutě (Cygnus). Tvoří západní část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z původní supernovy...
Západní část Závojové mlhoviny tvoří co do vzhledu jemné filamenty rázového, zářícího plynu, který pokrývá oblohu v souhvězdí Labutě. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mračnem vzniklým smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo z prvotní exploze supernovy...
Tato rázová vlna se sune vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto nádherně podrobném barevném kompozitu se pohybuje směrem dolů a ty tenké spletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhé vlny ve vrstvě zářícího plynu, která je vidět z boku. Mlhovina je katalogizována jako NGC...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, muselo na noční obloze náhle zazářit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že to světlo bylo z explodující hvězdy a vytvořilo barevný rozpínavý mrak známý jako Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, se na noční obloze muselo náhle objevit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že tím světlem byla vybuchlá hvězda a zaznamenané barevné rozpínající se mračno je Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
