Na pozemské obloze jsou v souhvězdí Labutě (Cygnus) nařasené vzhledově jemné filamenty rázem stlačeného zářícího plynu. Vznikly v západní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem, které se zrodilo smrtící explozí hmotné...
Tyto vzhledem delikátní filamenty rázového zářícího plynu pokrývají oblohu Země v souhvězdí Labutě (Cygnus). Tvoří západní část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z původní supernovy...
Západní část Závojové mlhoviny tvoří co do vzhledu jemné filamenty rázového, zářícího plynu, který pokrývá oblohu v souhvězdí Labutě. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mračnem vzniklým smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo z prvotní exploze supernovy...
Tato rázová vlna se sune vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto nádherně podrobném barevném kompozitu se pohybuje směrem dolů a ty tenké spletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhé vlny ve vrstvě zářícího plynu, která je vidět z boku. Mlhovina je katalogizována jako NGC...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, muselo na noční obloze náhle zazářit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že to světlo bylo z explodující hvězdy a vytvořilo barevný rozpínavý mrak známý jako Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, se na noční obloze muselo náhle objevit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že tím světlem byla vybuchlá hvězda a zaznamenané barevné rozpínající se mračno je Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Na pozemské obloze jsou v souhvězdí Labutě (Cygnus) nařasené vzhledově jemné filamenty rázem stlačeného zářícího plynu. Vznikly v západní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem, které se zrodilo smrtící explozí hmotné...
Tyto vzhledem delikátní filamenty rázového zářícího plynu pokrývají oblohu Země v souhvězdí Labutě (Cygnus). Tvoří západní část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z původní supernovy...
Západní část Závojové mlhoviny tvoří co do vzhledu jemné filamenty rázového, zářícího plynu, který pokrývá oblohu v souhvězdí Labutě. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mračnem vzniklým smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo z prvotní exploze supernovy...
Tato rázová vlna se sune vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto nádherně podrobném barevném kompozitu se pohybuje směrem dolů a ty tenké spletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhé vlny ve vrstvě zářícího plynu, která je vidět z boku. Mlhovina je katalogizována jako NGC...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, muselo na noční obloze náhle zazářit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že to světlo bylo z explodující hvězdy a vytvořilo barevný rozpínavý mrak známý jako Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, se na noční obloze muselo náhle objevit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že tím světlem byla vybuchlá hvězda a zaznamenané barevné rozpínající se mračno je Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
