Na pozemské obloze jsou v souhvězdí Labutě (Cygnus) nařasené vzhledově jemné filamenty rázem stlačeného zářícího plynu. Vznikly v západní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem, které se zrodilo smrtící explozí hmotné...
Tyto vzhledem delikátní filamenty rázového zářícího plynu pokrývají oblohu Země v souhvězdí Labutě (Cygnus). Tvoří západní část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z původní supernovy...
Západní část Závojové mlhoviny tvoří co do vzhledu jemné filamenty rázového, zářícího plynu, který pokrývá oblohu v souhvězdí Labutě. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mračnem vzniklým smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo z prvotní exploze supernovy...
Tato rázová vlna se sune vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto nádherně podrobném barevném kompozitu se pohybuje směrem dolů a ty tenké spletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhé vlny ve vrstvě zářícího plynu, která je vidět z boku. Mlhovina je katalogizována jako NGC...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, muselo na noční obloze náhle zazářit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že to světlo bylo z explodující hvězdy a vytvořilo barevný rozpínavý mrak známý jako Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, se na noční obloze muselo náhle objevit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že tím světlem byla vybuchlá hvězda a zaznamenané barevné rozpínající se mračno je Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Na pozemské obloze jsou v souhvězdí Labutě (Cygnus) nařasené vzhledově jemné filamenty rázem stlačeného zářícího plynu. Vznikly v západní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem, které se zrodilo smrtící explozí hmotné...
Tyto vzhledem delikátní filamenty rázového zářícího plynu pokrývají oblohu Země v souhvězdí Labutě (Cygnus). Tvoří západní část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z původní supernovy...
Západní část Závojové mlhoviny tvoří co do vzhledu jemné filamenty rázového, zářícího plynu, který pokrývá oblohu v souhvězdí Labutě. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mračnem vzniklým smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo z prvotní exploze supernovy...
Tato rázová vlna se sune vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto nádherně podrobném barevném kompozitu se pohybuje směrem dolů a ty tenké spletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhé vlny ve vrstvě zářícího plynu, která je vidět z boku. Mlhovina je katalogizována jako NGC...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, muselo na noční obloze náhle zazářit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že to světlo bylo z explodující hvězdy a vytvořilo barevný rozpínavý mrak známý jako Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, se na noční obloze muselo náhle objevit nové světlo a po několika týdnech zeslábnout. Dnes víme, že tím světlem byla vybuchlá hvězda a zaznamenané barevné rozpínající se mračno je Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
