Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)

Zdeněk Kvíz vypráví o meteoritech při expedici z r. 1956. Autor: Adolf Pánek.
Zdeněk Kvíz vypráví o meteoritech při expedici z r. 1956.
Autor: Adolf Pánek.
Před několika dny jsem na Astro.cz začal písemně vzpomínat na dnes již legendární meteorické expedice pořádané významnými osobnostmi České astronomické společnosti od poloviny 60. let minulého století. Na první a velmi úspěšnou expedici v Beskydech (kde je nyní shodou okolností čerstvě vyhlášená oblast tmavé oblohy) o rok později navázala druhá, o které bych rád dnes povyprávěl.

2. expedice dle brněnského datování (v dalších dílech povídání jen BD) uskutečněná v r. 1956 byla současně 1. celostátní.  Po výborné zkušenosti z expedice GEMINEX-RADEGAST se rozhodl Zdeněk Kvíz pro uspořádání této expedice nazvané EXPERBES. Expedici předcházela Meteorická konference konaná v Brně v květnu 1956. Zde došlo k dohodě o uspořádání této akce, kterou si vzal po organizační stránce na starost ředitel plzeňské hvězdárny Ing. B. Maleček a materiálně ji zabezpečil ředitel OLH ve Valašském Meziříčí p. "Strejda" Doleček. Pravděpodobně byla expedice dotována také Osvětovým ústavem v Praze, jinak těžko pochopit, že by hvězdárny samy uhradily účast 50 pozorovatelů.

Podíl státu na materiálním zabezpečení expedic měl bizarní důvod. Komunisté zastávali názor, že astronomie je vhodným prostředkem ateistické propagandy. Existovali dokonce i takoví zanícení ideologové marxismu-leninismu (např. Luisa Landová-Štychová), kteří chtěli astronomie využít politicky pro boj proti Vatikánu (tato skutečnost je zdokumentovaná tehdejšími publikacemi). To bylo jedním z důvodů, proč byla státem podporována stavba hvězdáren, po nichž ovšem astronomičtí nadšenci velmi bažili. Na expedicích dotovaných Osvětovým ústavem se to projevilo každodenními přednáškami s povinnou účastí, naštěstí na astronomická témata.  

Expedice jsem se bohužel nezúčastnil, informace o jejím průběhu jsem čerpal dodatečně z kroniky expedice Experbes - Hlavacky - Chronicle.

Jak je z názvu expedice možná patrné, byla zaměřena na pozorování Perseid, pročež se konala v období 2.8. - 16. 8. v lokalitě Hlaváčky u Rožnova. Ale již 31. 7. probíhaly pod vedením Zdeňka Kvíze přípravné práce spočívající ve stavbě stanového tábora.

Expedice započala deštivým dnem, což v Beskydech není nic neobvyklého (blízká Lysá hora má snad největší množství srážek na Moravě, ne-li v ČR). Účastníkům byla patrně dost zima, protože dva Brňané B. Pavelka a Z. Langer vyvinuli z bezcenného materiálu tepelně-izolační hmotu, jejíž použití bylo z hygienických důvodů zakázáno.

Účastníci meteorické expedice 1956. Autor: Adolf Pánek.
Účastníci meteorické expedice 1956.
Autor: Adolf Pánek.
V dalších dnech došlo k rozdělení pozorovatelů na dvě skupiny; jedna pozorovala vizuálně (pravděpodobně již v omezeném zorném poli), druhá teleskopicky (patrně binary Somet 25x100). Pozorování byla později zpracována metodou nezávislého počítání, založené na teorii pravděpodobnosti. Vysvětlit tuto metodu by vyšlo na samostatný článek, čili ji rozebírat nyní nebudu.

Pozorování meteorů dalekohledem bylo u nás novinkou a pro pozorovatele představovalo zvýšenou zátěž. (Jejím mimořádným projevem u pozorovatele označeného v kronice R. D. bylo tvrzení, že se mu za 2 hodiny opozdily hodinky o 6 hodin.) Pozorovatelé se ovšem od sebe ihned chtěli odlišit, vizuální se počali nazývat "kujebáky", teleskopičtí "čučurinci".  Původ těchto názvů je nejasný, poněvadž první termín označoval v minulosti obyvatele Vysokého Mýta, druhý byl novotvarem.

Na expedici vznikly nové aktivity, např. meteorářská rozcvička, jejímž účelem bylo rozhýbat zimou ztuhlé části těla, nebo aktivity kulturní spočívající ve vymýšlení nových textů písní na klasické melodie. Zde byl také složen meteorický „chorál“ příznačně nazvaný „Sežral svíčku, seděl po tmě“, zpívaný dlouhá léta na expedicích a seminářích.

8. srpna 1956 byl poněkud nešťastný den, neboť se jednak zřítil stožár v táboře, jednak si blíže nespecifikovaný účastník P. zlomil žebro.

11. srpna 1956 se večer konal koncert pěveckého sdružení Kňubol (= kňučící bolid), které zde bylo založeno.

14. srpna 1956 navštívil expedici doc. Vladimír Guth, což byla poměrně vzácnost, protože profesionální astronomové měli v té době vztah k amatérům poněkud odtažitý. Večer se uskutečnilo fotbalové utkání Kometa Praha versus Bolid Brno. Výsledky klání byly zamlčeny.

16. srpna 1956 byl tábor zlikvidován a účastníci se rozjeli domů…

Přestože bylo jen málo pozorovacích nocí, byl získán uspokojivý pozorovací materiál, který umožnil Z. Kvízovi jeho zpracování a sepsání disertační práce potřebné k nabytí titulu CSc. (candidatus scientiarum = kandidát věd). Daleko větší význam měla skutečnost, že se podařilo shromáždit pozorovatele z více stanic (Brno, Jablonec nad Nisou, Plzeň, Praha, Prostějov, Val. Meziříčí, ...), kteří pak tvořili personál budoucích akcí a mezi nimiž jsem byl i já.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Meteorické expedice, Zdeněk Kvíz, Jiří Grygar, Meteorický roj


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »