Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)

Expedice Javorina 1965. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965.
Autor: Archiv J. Mikuška.
V předchozím díle byly popsány dvě celostátní expedice uskutečněné v letech 1963 a 1964.  V r. 1965 se s expedicemi "roztrhl pytel", neboť brněnská MS se podílela na třech akcích. Přesto tento rok nelze označit za zvlášť úspěšný.

Expedice Javorina 1965. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965.
Autor: Archiv J. Mikuška.
K pochopení jejich průběhu je vhodné se zmínit nejprve o tom, co se dělo v Brně.

V polovině roku 1963 převzal po J. Sedláčkovi předsednictví MS OLH Petr Brlka, později student matematiky a fyziky na přírodovědecké fakultě J. E. Purkyně (tak byla přejmenována Masarykova univerzita v r. 1959). Na podzim 1963 se stal zaměstnancem hvězdárny astronom (absolvent MFF UK) Vladimír Znojil, poté, co po 14 dnech presenční vojenské služby zkolaboval a obdržel „modrou knížku“.

Expedice Javorina 1965. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965.
Autor: Archiv J. Mikuška.
V této souvislosti byly zavedeny nové pozorovací programy. Jednak to bylo V. Znojilem navržené pozorování teleskopických meteorů v zenitu, jehož účelem bylo objasnit, proč v oblasti severního nebeského pólu létají meteory v naprosté většině „dolů“. Při pozorováni v zenitu byli pozorovatelé natočeni z poloviny k severu, z poloviny k jihu. Nevýhodou tohoto způsobu byla nutnost zjišťovat hvězdné velikosti srovnávacích hvězd podle Atlasu Borealis (v oblasti sev. svět. pólu byla k dispozici Severní polární sekvence) ve velké oblasti (zdánlivý pohyb hvězd!). Druhým programem bylo pozorování teleskopických meteorů na základně Kraví hora - Šlapanice za účelem hledání nových meteorických rojů. V tomto případě se ukázalo, že brněnští pozorovatelé neumějí vyhledávat pozorovací pole pomocí mapek a že se jim cesty do Šlapanic hnusí. P. Brlka naopak plánoval zrušení optických pozorování a přechod na pozorování fotografická. Výsledkem jejich sporů bylo názorové rozštěpení v sekci a pokles aktivity. Toto rozštěpení se nakonec setkalo se smutným koncem - P. Brlka zahynul 21. 3. 1966 v lavině…

Za zmíněného stavu věcí byla pod vedením ČAS uspořádána 10. celostátní expedice (16. dle BD) PSYCHEX (PSYCHologická EXpedice) ve dnech 16. - 31. 8. na kopci Javořina v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí s programem určení strmosti luminozitní funkce meteorů metodou nezávislého počítání za pomocí přístrojů 10x80, 25x100 a 12x60 a pouhých očí. Odbornými vedoucími byli Z. Kvíz a L. Kohoutek, na organizaci dohlížel p. Jindřich Bělovský, tajemník ČAS.

Pojetí programu bylo skutečně velkolepé. Z. Kvíz chtěl definitivně zjistit, jak je to s pravděpodobností spatření meteoru. Proto připravil některá vylepšení.

  1. Místo pozorování v oblasti severního pólu se pozorovalo v zenitu. K tomuto účelu pro dalekohledy 12x60 byly zhotoveny speciální asymetrické stativy (s jednou extrémně dlouhou nohou). Dodala je hvězdárna ve Veselí n. Moravou.
  2. Aby vizuální pozorovatelé (t.j. ti, co pozorovali pouhýma očima) pozorovali skutečně jen ve vymezeném poli, museli si na ráfky vymezující zorné pole zavěsit přikrývky, tudíž měli hlavu v jakémsi válci nahoře otevřeném. Kromě toho, že se v horku dusili, tak se neslyšeli, pročež museli být spojeni se zapisovatelem interkomem z tanku (tudíž měli na hlavách letní tankové kukly). Kdo zapůjčil tento systém, nevím.
  3. Kromě toho, že signalizace spatření meteoru byla jako obvykle elektrická, vedly od každého krmítka signální dráty k centrálnímu zapisovateli, který takto evidoval meteory ze 4 skupin, aby se našla společná pozorování. Byla tak vytvořena superskupina.
  4. Na expedici byl pozván dnes mediálně známý psycholog Dr. Jaroslav "Jaro" Křivohlavý, který s pomocí ochotníků zjišťoval zrakové schopnosti pozorovatelů, zejména zrakovou ostrost. Tento krok měl zásadní význam, neboť výsledky jeho výzkumu byly nakonec jediným výstupem z celé expedice.

Expedice Javorina 1965. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Ač mám podrobné záznamy o průběhu expedice, z nichž část dodala Drahomíra Šimková (musel jsem předčasně odjet dozírat na žáky trhající chmel), je obtížné průběh expedice zkráceně popsat, neboť nedocházelo k zvlášť významným událostem.

Prvně se zjistilo, že pozorovatelům z Plzně nedošly dalekohledy, posílané snad jako spěšnina. Večer došlo k nedorozumění s vojáky střežícími televizní retranslační věž, kteří hrozili použitím zbraní. Naštěstí se nestřílelo. Pak byla zapěna „opera“ Zazel a tingl-tangl.

Následující den (17. 8.) dopoledne byli proměřováni pozorovatelé na zrakové schopnosti. V poledne byl na chatě předložen nechutný oběd. Večer se pozorovalo, L. Kohoutek musel pozorovatelům s dalekohledy 10x80 hledat pole, ježto to nedokázali. Načež se zatáhlo.

Další den opět probíhala psychologická měření. V noci po ukončení pozorování, během něhož se objevila závada na signalizaci, se hrálo na „Brownův pohyb“.

Další dny vypadaly obdobně. Měření očí, opisování protokolů atp. D. Šimková a Marie Molliková navázaly družbu s personálem retranslační věže. V noci 19./20. 8. musel L. Kohoutek zasahovat proti pozorovatelům, kteří uspořádali bitvu s erárními přikrývkami (ničení státního majetku - na to byl L. Kohoutek citlivý).

21. 8. došlo k incidentům na chatě: v poledne polila servírka J. Klimeše omáčkou, a to byl ještě rád, že nedostal vynadáno, večer pak tajemník ČAS J. Bělovský zase vynadal chataři, neb se choval stále odporněji.

23. 8. byli pozorovatelé testováni na inteligenci pomocí Ravenova testu, po němž se cítili i ti chytřejší naprosto neinteligentní. 24. 8. byl podniknut rekreační zájezd do Piešťan, čehož většina využila ke koupání. V dalších dnech se zkazilo počasí. Zajímavá byla noc 27./28. 8. Večer bylo zataženo, tak se šlo spát. V 1 h ráno vzbudil Z. Kvíz tábor pokřikem, že je úplně jasno. Poté, co byly odpozorovány dva 10-minutové intervaly se zatáhlo. Lidé byli promrzlí a navzájem si nadávali. Následující noc byl podobná, s tou obměnou, že se vehementně rosily objektivy při jasné obloze, takže se pořádně pozorovat zase nedalo.

29. 8. dostali pozorovatelé úkol navrhnout pomník expedice. Vyhrála to čtveřice pozorovatelů, která nad sebou roztáhla deku. Večer se zapálil táborák, ale nálada byla přesto stísněná. Expedice byla zakončena 31. 8.

Expedice v podstatě dopadla po odborné stránce špatně. Jediný solidní materiál získal Dr. J. Křivohlavý. Pozorovací doba činila jen 7 h 50 min., což bylo částečně zapříčiněno kratšími pozorovacími intervaly kvůli zatěžování krční páteře pozorováním v zenitu. Získaný materiál však přesto nebyl později zpracován, neboť v důsledku okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy emigroval Z. Kvíz do Austrálie a L. Kohoutek do SRN, čímž se stal napozorovaný materiál nezvěstným.

Další snímky z expedice Javořina 1965

Expedice Javorina 1965. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice Javorina 1965.
Autor: Archiv J. Mikuška.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Luboš Kohoutek, Zdeněk Kvíz, Meteorické expedice


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »