Současná pozorování sond Mars Express a Venus Express poskytují planetologům data, která dokazují, že planety Mars a Venuše jsou si nečekaně podobné a jejich atmosféry jsou strhávány do okolního meziplanetárního prostoru.Petr KubalaKosmonautika
Píše se 9. březen 2008, hodiny v Evropě ukazují 5:03 a na druhém konci světa ve Francouzské Guayaně zahřměly motory nosné rakety Ariane-5ESV. Pýcha evropské kosmonautiky se vydává do vesmíru již poněkolikáté, tentokrát ovšem nevynáší na oběžnou dráhu kolem Země jen tak ledajakou družici. K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyráží automatická kosmická loď Jules Verne ATV (Automated Transfer Vehicle). Video ze startu si můžete stáhnout a přehrát zde.
Kresba sondy NEAR při průletu kolem asteroidu.Doposud záhadná síla způsobuje malé, přesto neočekávané odchylky v drahách kosmických sond při průletu kolem Země. Vědci přišli s matematickým vztahem, který úspěšně popisuje všechny známé výskyty tohoto efektu. Mají podezření, že by „viníkem“ mohla být zemská rotace, která může nějakým způsobem ovlivňovat dráhy sond.Luboš BrátHvězdy
Logo projektu HERO - High EneRgy ObjectsPozorovatelům je představen nový pozorovací projekt HERO zaměřený na sledování zdrojů vysokoenergetického záření v optické oblasti. Zveřejněn byl i konkrétní pozorovací program a podklady pro sledování těchto 20 (prozatím) objektů.
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se v únoru astronomie objevila v 9 pořadech, 10 článcích a 5 aktualitách. Poslechněte si další díly astronomického pořadu Nebeský cestopis, vyprávění Prof. Jana Palouše o vzniku hvězd, besedu o práci regionálních hvězdáren nebo si přečtěte rozhovory s V. Remkem a další díly seriálu o nejvýznamějších meziplanetárních sondách.František MartinekSluneční soustava
První přímé pozorování sesuvu materiálu na povrchu Marsu. Kosmická sonda NASA, obíhající kolem planety Mars, pořídila vůbec první detailní snímek laviny, padající v blízkosti severního pólu Marsu. Obrázek zachycuje hnědá oblaka prachu daleko od úpatí vysoko se tyčícího svahu, kde jsou zřetelně vidět na sobě naskládané jednotlivé vrstvy ledu a prachu.Ivo ZajoncOstatní
Dobsonův dalekohled (průměr objektivu 0,25m). Autor: Jiří Drbohlav.Teleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Předběžný návrh budoucího kosmického dalekohledu NASA s názvem ATLAS.Od dubna 1990 krouží na oběžné dráze kolem Země Hubblův kosmický dalekohled HST s objektivem o průměru 2,5 m. Jeho nádherné snímky zná snad každý. Na podzim letošního roku se plánuje již poslední servisní mise raketoplánu. Pak už bude záležet jen na jeho „zdravotním stavu“, jak dlouho vydrží fungovat. Na rok 2013 se připravuje start jeho nástupce s názvem James Webb Space Telescope (JWST) s rozkládacím objektivem o průměru 6,5 m. Již nyní se ale vedou úvahy o dalším, ještě větším kosmickém dalekohledu.Marcel BělíkMultimédia
Československý kosmonaut Vladimír Remek. k 30.výročí kosmického letu Vladimíra Remka
Hvězdárna a planetárium České Budějovice připravila na termín od 3. do 14.března 2008 výstavu Z EVROPY KE HVĚZDÁM aneb KOSMONAUTIKA EVROPSKÝCH STÁTŮ. Výstava představí evropskou kosmonautiku na velkoformátových barevných snímcích, na modelech ze soukromých sbírek i prostřednictvím originálních exponátů z kosmického letu Vladimíra Remka zapůjčených Vojenským historickým ústavem Praha.
Vyšla nová čísla
Povětroně
- Královéhradeckého astronomického časopisu.
Miloš Boček velmi podrobně popisuje dvojici
interagujících galaxií NGC 5216/5218,
Pavel Chadima přibližuje astronomické zajímavosti Arizony
a Martin Lehký přináší přehled využití pozorovacího
času na dalekohledu Jana Šindela.
V čísle 2/2008 mimo jiné rozebíráme slapové jevy ve sluneční soustavě.Petr KubalaKosmonautika
Lunární rover KrabPřípravy návratu člověka na Měsíc jsou již v plném proudu, i když ještě potrvá minimálně deset až dvanáct let, než se noha člověka opět dotkne povrchu našeho kosmického souputníka. Přesto americké plány pro návrat na Měsíc již mají konkrétní obrysy, které zřejmě radikálně nezmění ani budoucí americký prezident. Vývoj nových nosných raket Ares i kosmické lodi Orion již začal. Nyní přichází NASA s konceptem lunárního vozidla.
HaP Brno. Zdroj: http://vecernibrno.comRada města Brna v y h l a š u j e výběrové řízení na obsazení funkce ředitele/ředitelky Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně, příspěvková organizace.
Nanodiamanty v okolí horkých hvězd - kresba.Diamanty jsou na Zemi vzácné, ale kupodivu by mohly být běžné ve vesmíru – a mimořádně citlivé „oko“ infračerveného kosmického dalekohledu NASA s názvem Spitzer Space Telescope je natolik dokonalé, aby po nich mohlo pátrat. Alespoň jsou o tom přesvědčeni odborníci střediska NASA Ames Research Center, Moffett Field, California, USA.redakceKosmonautika
Československý kosmonaut Vladimír Remek.Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 109 z 28. února 2008
Před třiceti roky, 2. března 1978, odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur sovětská nosná raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz 28. V ní seděl v křesle vedle velitele Alexeje Gubareva československý kosmonaut Vladimír Remek - první člověk, který se dostal do vesmíru a nebyl z dvou velmocí soupeřících v dobývání kosmu - Sovětského svazu nebo Spojených států amerických. Vladimír Remek byl prvním kosmonautem programu INTERKOSMOS, v rámci něhož se do vesmíru postupně podívali státní příslušníci všech zemí "socialistického tábora míru".
Logo České astronomické společnostiTiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 108 ze dne 27. února 2008
V letošním roce, tak jako téměř každý čtvrtý rok, bude únor o jeden den delší. V našem současném občanském kalendáři, který vznikl již v roce 1582, platí následující pravidla pro zavádění přestupného dne:
Přestupný den se zavádí vždy na konci února v letech dělitelných beze zbytku čtyřmi.
Roky, které jsou dělitelné stem, nejsou přestupné, pokud nejsou současně dělitelné čtyřmi sty; v tom případě přestupné jsou. Pro názornost uveďme, že např. roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, zatímco rok 2000 ano.
Tým pracující se sondou Cassini zveřejnil v poslední lednový den zajímavou aplikaci, která vám umožní podívat se na misi sondy ve 3D. Vše, co k tomu potřebujete, je stažení modulu pro váš internetový prohlížeč. Odměnou vám bude netradiční podívaná na dění u pána prstenů.
Petr Horálek - Úplné zatmění Měsíce 21. února 2008 (Sklabiňa, Slovensko)… aneb Cesta až na konec světa…Poslední úplné zatmění Měsíce, které jsme do června 2011 (ne)mohli pozorovat z území České republiky, je nenávratně pryč. Vzhledem k mé silné sympatii k tomuto bezpochyby úžasnému úkazu se dalo vcelku jistě očekávat, že jsem si jej za žádnou cenu nemohl nechat ujít. Ano, už mi bylo mnohokrát vytýkáno, že tento úkaz už v dnešní době nemá žádnou vědeckou hodnotu a že je to prostě jen úkaz pro blaho oka pro případ, že není co na práci a v televizi nic nedávají, ale tím mě rozhodně nikdo neodradil.
Závěrečná fáze vývoje Slunce - kresba. Podle nových výpočtů, provedených na University of Sussex, nyní astronomové předpovídají, že Země bude Sluncem pohlcena přibližně za 7,6 miliardy roků, pokud nebude její dráha nějakým způsobem změněna.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Vyšla nová čísla
Povětroně
- Královéhradeckého astronomického časopisu.
Miloš Boček velmi podrobně popisuje dvojici
interagujících galaxií NGC 5216/5218,
Pavel Chadima přibližuje astronomické zajímavosti Arizony
a Martin Lehký přináší přehled využití pozorovacího
času na dalekohledu Jana Šindela.
V čísle 2/2008 mimo jiné rozebíráme slapové jevy ve sluneční soustavě.
