Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 107 z 18. února 2008
Na únorové obloze spatříme na nějakou dobu poslední úplné zatmění Měsíce viditelné z České republiky. Dojde k němu ve čtvrtek 21. února 2008 v brzkých ranních hodinách, tedy v noci ze středy na čtvrtek. Zda se kvůli takovému úkazu vyplatí vstávat, záleží jen na vás. Určitě je ale nutné dodat, že měsíční zatmění patří a vždy patřila k těm nejpozoruhodnějším úkazům na noční obloze.
Saturnův oranžově zbarvený měsíc Titan má na svém povrchu velké zásoby kapalných uhlovodíků, které minimálně stokrát převyšují doposud známé zásoby zemního plynu a ropy na Zemi. Vyplývá to z informací, doposud získaných sondou Cassini. Uhlovodíkový déšť se zde snáší z oblohy a dopadá na povrch měsíce, kde vytváří rozsáhlá jezera a duny.Petr KubánekKosmonautika
Start experimentání družice Phase 3E se přibližuje. Po důkladném otestování všech modulů, které byly připraveny v různých zemích v rámci projektu mezinárodní organizace AMSAT, specialisté družici v laboratořích v německém Marburgu zkompletují a po náročných testech funkčnosti bude satelit připraven ke startu. Na oběžnou dráhu kolem Země vynese družici koncem letošního nebo začátkem roku příštího z kosmodromu ESA v Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 6. Satelit bude mít na palubě několik zařízení pro družicovou komunikaci kompletně navržených a vyvinutých týmem prof. Ing. Miroslava Kasala, CSc., z Ústavu radioelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Prof. Kasal byl také organizací AMSAT jmenován mezinárodním supervizorem integrace družice Phase 3E.
V pondělí 14. ledna 2008 se nejmenší planeta sluneční soustavy dočkala po dlouhých 33 letech návštěvy pozemského posla. Kosmická sonda MESSENGER prolétla pouhých 200 km nad povrchem Merkuru, aby pořídila fotografie oblastí, které lidské oko ještě nikdy nespatřilo. MESSENGER se k Merkuru letos vrátí ještě jednou v říjnu a poslední třetí krátkou návštěvu uskuteční v roce 2009. V březnu 2011 pak bude MESSENGER naveden na oběžnou dráhu kolem Merkuru a stane se tak jeho první umělou družicí. Na výběr těch nejlepších fotografií z historického průletu se podíváme v krátkém seriálu.
Výzkumný tým vědců kolem kosmické sondy Cassini, která od července 2004 krouží kolem planety Saturn, se snaží zjistit, co se přesně děje na ledovém měsíci Enceladus, kde pozorujeme výtrysky vody a ledových krystalků nad povrch tohoto Saturnova měsíce.Jiří KordulákÚkazy
Astronomové v Jupiterově atmosféře pozorovali dvě obrovské bouřkové erupce. Mohutné oblačné víry, které se při bouři vytvořily, se pohybovaly rychleji než kterékoliv další úkazy v atmosféře Jupiteru. A v mracích za sebou zanechávaly červené brázdy.Jana TicháSluneční soustava
Jediná kometa objevená v nynější České republice se po sedmi letech vrátila ke Slunci a k Zemi.
Kometu objevil astronom Miloš Tichý z jihočeské Observatoře Kleť v říjnu 2000. Patří mezi krátkoperiodické komety Jupiterovy rodiny. Její oběžná doba je 7,3 roku.
U příležitosti desátého výročí úmrtí skvělého amerického vědce a popularizátora Carla Sagana lze v posledních týdnech konečně i u nás pořídit filmové zpracování legendárního populárně naučného seriálu Cosmos, který v letech 1979 a 1980 vytvořil především spolu se svou družkou Ann Druyanovou.
Velkým písmem se zapíše 7. únor 2008 do historie evropské kosmonautiky a vědy vůbec. Americký raketoplán Atlantis se vydal na misi STS-122. V nákladovém prostoru kosmického korábu je evropský vědecký modul Columbus.Marcel BělíkMultimédia
Skončil rok 2007 a s ním i druhý rok existence soutěže ČAM – Česká astrofotografie měsíce. V této soutěži nešlo a nejde o ceny, vítězové nezískají ani peníze, ani knihu, ani dalekohled. Získají ocenění Astrofotograf měsíce, případně Astrofotograf roku, a jejich jméno i s vítěznou fotografií oblohy zazáří v mnoha prestižních médiích. Jméno Astrofotografa roku bude navíc zvěčněno na tabulce v Bečvářově kopuli Hvězdárny v Úpici. Jak již její jméno napovídá, tato kopule ukrývá dalekohledy proslulého československého astronoma, fotografa oblohy a tvůrce světoznámých hvězdných atlasů, doktora Antonína Bečváře.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA - National Aeronautics and Space Administration) vyslal do vesmíru prostřednictvím velmi výkonných antén systému Deep Space Network píseň "Across The Universe" od legendární skupiny Beatles. Vysílání proběhlo 4. února 2008 od 19 hod. EST (amerického východního času).
Porovnání bylo provedeno v neděli 3. února 2008, s využitím digitálního fotoaparátu Fuji S5000 (ve Vyškově hned po půlnoci, v Brně pak večer) a pomocí speciálního přístroje na měření nízkých jasů, Sky Quality Meter (obojí hned po půlnoci). Ve Vyškově je měření pořízeno vedle hvězdárny (u staré hlavní silnice Vyškov-Kroměříž), na místě stejně vzdáleném od města, ale necloněném okolní vegetací, takže jsou lépe patrné místní zdroje světla.
Ve čtvrtek 7. února kolem 4. hodiny UT nastane prstencové zatmění Slunce, které budou moci někteří lidé spatřit pouze v oblasti okolo jižního světového pólu. Pás annularity zde bude mít šířku okolo 444 km a nejdéle zatmění potrvá 2m 11.7s.
Íránská státní televize přinesla 4. února záběry startu íránské rakety z vlastního kosmodromu. Jeho poloha na území státu zveřejněna nebyla, ale podle televize byl tímto startem zahájen provoz prvního íránského vesmírného centra, které bude do vesmíru vypouštět íránské výzkumné satelity.Petr SobotkaMultimédia
Na vědecké stanici ČRo Leonardo se v lednu astronomie objevila v 5 pořadech, 5 článcích a 3 aktualitách. Poslechněte si čtyři vydání astronomického pořadu Nebeský cestopis, vyprávění dr. Antonína Vítka o raketoplánech a Mezinárodní vesmírné stanici a začtěte se do prvních dílů 26ti dílného seriálu Michala Václavíka o nejvýznamějších meziplanetárních sondách.Jiří KordulákÚkazy
Přinášíme vám jednu novinku – elektronický leták ve formátu pdf, který je volně šířitelný pro nekomerční účely. Letáky budeme vydávat při významných událostech v astronomii a kosmonautice v dostatečném časovém předstihu. Leták si můžete vytisknout, dát si ho na web apod. Cílem elektronického informačního letáku je přinést základní a ucelené informace o aktuálním dění nejen na obloze. Leták bude vydáván vždy ve dvou provedeních – klasické a zkrácené. Ve stručnější verzi najdete na pouhé jedné straně A4 výtah toho nejdůležitějšího.
Po západu Slunce můžeme v následujících několika týdnech spatřit malými dalekohledy kometu 46P Wirtanen. Ta právě v těchto dnech dosahuje největší hvězdné velikosti (kolem 9. magnitudy) a díky její poloze na obloze a její poměrně velké centrální kondenzaci je to objekt hodný k pozorování za současných bezměsíčných nocí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek
„V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa
Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Snímek komety C/2021 S3 (PANSTARRS). Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 1.654 au, od Slunce 1.847 au.