Hvězdárna a planetárium České Budějovice připravila na termín od 3. do 14.března 2008 výstavu Z EVROPY KE HVĚZDÁM aneb KOSMONAUTIKA EVROPSKÝCH STÁTŮ. Výstava představí evropskou kosmonautiku na velkoformátových barevných snímcích, na modelech ze soukromých sbírek i prostřednictvím originálních exponátů z kosmického letu Vladimíra Remka zapůjčených Vojenským historickým ústavem Praha.
Vyšla nová čísla
Povětroně
- Královéhradeckého astronomického časopisu.
Miloš Boček velmi podrobně popisuje dvojici
interagujících galaxií NGC 5216/5218,
Pavel Chadima přibližuje astronomické zajímavosti Arizony
a Martin Lehký přináší přehled využití pozorovacího
času na dalekohledu Jana Šindela.
V čísle 2/2008 mimo jiné rozebíráme slapové jevy ve sluneční soustavě.Petr KubalaKosmonautika
Přípravy návratu člověka na Měsíc jsou již v plném proudu, i když ještě potrvá minimálně deset až dvanáct let, než se noha člověka opět dotkne povrchu našeho kosmického souputníka. Přesto americké plány pro návrat na Měsíc již mají konkrétní obrysy, které zřejmě radikálně nezmění ani budoucí americký prezident. Vývoj nových nosných raket Ares i kosmické lodi Orion již začal. Nyní přichází NASA s konceptem lunárního vozidla.
Rada města Brna v y h l a š u j e výběrové řízení na obsazení funkce ředitele/ředitelky Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně, příspěvková organizace.
Diamanty jsou na Zemi vzácné, ale kupodivu by mohly být běžné ve vesmíru – a mimořádně citlivé „oko“ infračerveného kosmického dalekohledu NASA s názvem Spitzer Space Telescope je natolik dokonalé, aby po nich mohlo pátrat. Alespoň jsou o tom přesvědčeni odborníci střediska NASA Ames Research Center, Moffett Field, California, USA.redakceKosmonautika
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 109 z 28. února 2008
Před třiceti roky, 2. března 1978, odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur sovětská nosná raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz 28. V ní seděl v křesle vedle velitele Alexeje Gubareva československý kosmonaut Vladimír Remek - první člověk, který se dostal do vesmíru a nebyl z dvou velmocí soupeřících v dobývání kosmu - Sovětského svazu nebo Spojených států amerických. Vladimír Remek byl prvním kosmonautem programu INTERKOSMOS, v rámci něhož se do vesmíru postupně podívali státní příslušníci všech zemí "socialistického tábora míru".
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 108 ze dne 27. února 2008
V letošním roce, tak jako téměř každý čtvrtý rok, bude únor o jeden den delší. V našem současném občanském kalendáři, který vznikl již v roce 1582, platí následující pravidla pro zavádění přestupného dne:
Přestupný den se zavádí vždy na konci února v letech dělitelných beze zbytku čtyřmi.
Roky, které jsou dělitelné stem, nejsou přestupné, pokud nejsou současně dělitelné čtyřmi sty; v tom případě přestupné jsou. Pro názornost uveďme, že např. roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, zatímco rok 2000 ano.
Tým pracující se sondou Cassini zveřejnil v poslední lednový den zajímavou aplikaci, která vám umožní podívat se na misi sondy ve 3D. Vše, co k tomu potřebujete, je stažení modulu pro váš internetový prohlížeč. Odměnou vám bude netradiční podívaná na dění u pána prstenů.
… aneb Cesta až na konec světa…Poslední úplné zatmění Měsíce, které jsme do června 2011 (ne)mohli pozorovat z území České republiky, je nenávratně pryč. Vzhledem k mé silné sympatii k tomuto bezpochyby úžasnému úkazu se dalo vcelku jistě očekávat, že jsem si jej za žádnou cenu nemohl nechat ujít. Ano, už mi bylo mnohokrát vytýkáno, že tento úkaz už v dnešní době nemá žádnou vědeckou hodnotu a že je to prostě jen úkaz pro blaho oka pro případ, že není co na práci a v televizi nic nedávají, ale tím mě rozhodně nikdo neodradil.
Podle nových výpočtů, provedených na University of Sussex, nyní astronomové předpovídají, že Země bude Sluncem pohlcena přibližně za 7,6 miliardy roků, pokud nebude její dráha nějakým způsobem změněna.redakceMultimédia
Viděli jste úplné zatmění Měsíce 21. února 2008? Na většině území republiky bylo zdá se zataženo. Jako náplast těm, kteří nebeskou podívanou neviděli, přinášíme fotografie těch šťastnějších. Pokud máte i vy doma snímky z letošního zatmění, můžete nám je poslat. Pokud svou fotografii považujete za povedenou, můžete ji poslat zasoutěžit do České astrofotografie měsíce.
Přinášíme vám první snímky úplného zatmění Měsíce ze světa. Budiž tyto fotografie útěchou pro většinu z nás, kterým únorové počasí nepřálo. Článek budeme postupně aktualizovat!
Především, zatmění, pokud není Měsíc neprůhledně zakryt mraky, je moc pěkné. Měsíc v geometrickém stínu Země, chvíle krátce předtím, než se do něj úplně pohrouží, i chvíle, když se zase vynořuje. Změny jasů, barev, změny noci z výjimečně světlé (těsně před zatměním je Měsíc nejsvětlejší) na temnou, jak Měsíc přestane osvětlovat krajinu a ovzduší. I pár pohledů během úkazu stojí za to, ještě lepší je trpělivě se dívat na nebe celou dobu; přitom lze třeba poslouchat tichou hudbu. Ještě připomeňme, že okraj stínu vrženého na Měsíc Zemí je jediným skutečně dobře viditelným projevem toho, že Země má tvar koule.
Dovolte mi, abych Vás pozval na tradiční setkání členů Západočeské pobočky ČAS a zájemců o astronomii z řad veřejnosti, pro které se vžilo označení „Astrovečer“. Naše setkání se uskutečňují v nepravidelných intervalech v průběhu roka na půdě Pedagogické fakulty ZČU a to minimálně čtyřikrát do roka. Cílem tohoto setkání je popularizovat astronomii formou popularizačních přednášek a informovat členskou základnu o aktivitách pobočky.
Astronomové nedávno dospěli k závěru, že tzv. terestrické (tj. kamenné) planety mohou vzniknout kolem mnoha (ne-li většiny) blízkých Slunci podobných hvězd v naší Galaxii. Tyto nové výsledky pozorování naznačují, že planety s vhodnými podmínkami pro život mohou být mnohem četnější, než jsme si doposud mysleli.Jiří KordulákÚkazy
V souvislosti s "nebeským poselstvím", jež organizace NASA před několika dny v podobě jedné písně skupiny Beatles vyslala ke hvězdám, je třeba připomenout jeden téměř pětatřicet let starý příběh, který se k NASA, projektu Apollo a pilotovaným letům vůbec vztahuje.
Přinášíme vám avizovány přehled internetových odkazů, které souvisí se čtvrtečním úplným zatměním Měsíce. Kromě odkazů na animace a další informace k úkazu nechybí ani seznam webkamer, které budou nebeskou podívanou přenášet živě na internetu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 107 z 18. února 2008
Na únorové obloze spatříme na nějakou dobu poslední úplné zatmění Měsíce viditelné z České republiky. Dojde k němu ve čtvrtek 21. února 2008 v brzkých ranních hodinách, tedy v noci ze středy na čtvrtek. Zda se kvůli takovému úkazu vyplatí vstávat, záleží jen na vás. Určitě je ale nutné dodat, že měsíční zatmění patří a vždy patřila k těm nejpozoruhodnějším úkazům na noční obloze.
Saturnův oranžově zbarvený měsíc Titan má na svém povrchu velké zásoby kapalných uhlovodíků, které minimálně stokrát převyšují doposud známé zásoby zemního plynu a ropy na Zemi. Vyplývá to z informací, doposud získaných sondou Cassini. Uhlovodíkový déšť se zde snáší z oblohy a dopadá na povrch měsíce, kde vytváří rozsáhlá jezera a duny.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme