Multimédia
Že je sezóna nočních svítících oblak v plném rozjezdu, jsme vás již informovali. V současných dnech přicházejí čím dál četnější záznamy o pozorování v severštějších zemích Evropy, zejména z Dánska a Skandinávie. Každý další den se ale mohou mysticky vzhlížející stříbřité oblaky, viditelné výhradně za pokročilého soumraku nebo při rozbřesku, stáhnout až nad český severní obzor a vykouzlit majestátné divadlo. Držte proto oči na stopkách a do té doby si vychutnejte alespoň tento majstrštyk běloruského fotografa Viktara Malyshchytse, který prostřednictvím časosběru zachytil nejen krásu a pohyb jen zdánlivě neměnných stříbřitých mračen, ale rovněž krásy noční krajiny Běloruska samotného.
Každý koníček či sport se dá provozovat pasivně, nebo aktivně. Těch, co se aktivně podílejí na kosmonautice není mnoho a nám ostatním zbývá jen závidět. Přitom existuje spousta způsobů, jak se k letům do kosmu alespoň přiblížit. Počínaje studováním materiálů a sledováním živých přenosů, přes návštěvu výstav a hraní her až po sledování reálného kosmického hardwaru a vesmírných těles. Pojďme se tedy společně podívat, co všechno může obyčejný člověk udělat, aby se dotkl kosmonautiky.
Říká se, že najít jehlu v kupce sena je těžké. Proti hledání člověka, který by neznal předního českého astrofyzika Jiřího Grygara je to ale brnkačka. Tento mimořádně známý popularizátor vědy se zapsal do mysli diváků především bezkonkurenčním seriálem Okna vesmíru dokořán, který spoustě lidí ukázal krásy kosmu. Nyní máte možnost shlédnout záznam z nového pořadu, ve kterém Jiří Grygar putuje digitálním vesmírem.
Hodiny precizního ladění, perfektní výběr lokalit, desítky hodin v mrazivě krásné přírodě a další stovky hodin mravenčí práce. Do toho ohromné finance vložené do nákladné techniky a vidina jen krátkého výsledku, který možná upadne v zapomnění v přehršli dalších svého druhu pořízených ve značně profláklejších a vpodstatě osvědčených světových lokalitách. I takové myšlenky se honí hlavou každého tvůrce časosběrného videa, které na svou stopáž i přes (mnohým naprosto neznámou) šílenou práci předtím může a nemusí zaujmout. Česká astronomická společnost však jakýkoliv takový iniciativní produkt nadšených filmařů jen podporuje, a to nejen prostřednitvím soutěže Česká astrofotografie měsíce. A nedávno publikované video Vladimíra Šifry z fantastických slovenských luhů a hájů nás rozhodně zaujalo. Čtěte dále a vychutnejte si dech beroucí symfonii noční tatranské přírody!
V pátek 15. května 2015 to bude přesně 20 let, co server www.astro.cz začal fungovat. Za dvě desetiletí se stal nejčtenějším webem o vesmíru u nás a české veřejnosti přinesl neuvěřitelné množství informací a novinek. Stal se i místem, odkud novináři berou informace o dění ve vesmíru. Provozuje ho Česká astronomická společnost, která je vědeckou společností sdruženou v Radě vědeckých společností České republiky.
Galaxie M 81 a M 82 ve Velkém voze zná asi každý astronom. Mnohokrát jsme je jako své první pokusy, hned po trochu větší galaxii v Andromedě, hledali nepřekonatelnými „binary“ na louce za hvězdárnou či za lesem. Co však zůstalo našim pohledům skryto, byly rozsáhlé komplexy slabých reflexních mlhovin, ležících ale v galaxii naší. Chyba však není na straně pozorovatele či snad teleskopu. Začnou se objevovat až na vhodně exponovaných a vhodně zpracovaných fotografiích. Třeba takových, jaké pořizuje astrofotograf Pavel Pech a jaké poslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce, vyhlašované Českou astronomickou společností.
V úterý 28. dubna 2015 v 07:09:50 UT se uskutečnil z kosmodromu Bajkonur start zásobovací lodi Progres M-27M. Jejím úkolem bylo dopravit na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) 2,5 tuny zásob. Progressu se ovšem nerozevřely vysílací antény, což zablokovalo komunikaci s pozemním řídicím střediskem. Navíc se kvůli poruše nosné rakety Sojuz loď ocitla na nesprávné oběžné dráze, na níž se podle expertů bez povelů ze Země udrží jen několik dní. Neovladatelná zásobovací loď tak míří zpět do zemské atmosféry a někdy mezi 5. a 11. květnem chystá nezvyklou nebeskou show.
Ve středu 29. dubna 2015 byl hostem populárního pořadu "Show Jana Krause" mladý český profesor Přírodovědecké faktulty Masarykovy univerzity v Brně, Tomáš Tyc. Ačkoliv moderátor nedal mimořádně inteligentnímu a nadšenému fyzikovi prostor pro představení sebe sama, bylo dost času pro zábavné a pro mnohé zasvěcené dnes již legendární fyzikální experimenty, které zejména studenti brněnské univerzity znají z nadmíru oblíbeného předmětu (a následně významného inspirativního projektu) "Zajímavá fyzika". Záznam výstupu si můžete spustit v článku.
Další díl našeho seriálu je tradičně věnován astronomii i kosmonautice. Videa nás zavedou ke kometě a Merkuru. Ohlédneme se za úžasným nebeským divadlem v podobě zatmění Slunce. V kosmonautice nahlédneme do příprav rakety Sojuz, testu nové soukromé rakety a kosmické lodi společnosti Blue Origin a dalšímu pokusu o přistání prvního stupně rakety Falcon 9.
Po zaregistrování své domény mohla Česká astronomická společnost na začít poskytovat internetové služby. První stránky v tehdy ještě mladé službě WWW (World Wide Web) byly spuštěny 15. května 1995. Rozběhly se na počítači s linuxovou distribucí Slackware s nainstalovaným serverem CERN httpd. Právě v CERNu pár let předtím tato služba vznikla.
Astronomické teleskopy pochopitelně potřebují pravidelnou údržbu, aby neustále podávaly požadované výkony. U zrcadlových teleskopů se provádí tzv. pokovení, které po specifických a velmi šetrných čistících procedurách znamená nanesení jemné vrstvy odrazivého kovu, nejčastěji hliníku. U malých zrcadlových teleskopů je tento proces relativně hračkou - zrcadlo se prostě vymontuje z přístroje a erudovaný specialista provede potřebné pokovovací kroky. Jak je to ale s velkým přístrojem? Co když má zrcadlo průměr například 6,5 metru? Na tuto otázku získáte poměrně jasnou odpověď prostřednictvím videa zachyceného při procesu očištění a pokovení 6,5m zrcadla u Magellanova teleskopu na observatoři Las Campanas v Chile...
Server www.astro.cz je v provozu již dvě desetiletí. Dokument Informační infrastruktura ČAS vytvořený 8. dubna 1995 předcházel zaregistrování internetové domény astro.cz a zprovoznění webu www.astro.cz před skoro 20 lety. Nyní přinášíme sled tehdejších událostí, i text samotného dokumentu.
Mnoho let jsem byl navyklý sáhnout do poličky a čerpat informace o blízkých zatměních na našem území z tenké, ale praktické a záslužné brožury Františka Martinka. A říkal jsem si, jak je to úžasné, že je tam přehled až do roku 2012. A přišlo to nečekaně rychle, rok 2012 skončil a najednou nic – bylo potřeba hledat jinde. A bylo kde najít, dokonce i v českém prostředí. Právě tady, na Astro.cz. Postupně se zde rozrostl přehled zatmění až do roku 2060. Tak si zase říkám, to je úžasné, na jak dlouho dopředu to je. Ale to není všechno. Nyní vychází kniha Tajemná zatmění, kterou napsal právě vedoucí redaktor Astro.cz, Petr Horálek.
V úterý 21. dubna 2015 ve večerních hodinách se na západním nebi naskytl fantastický a nesmírně fotogenický pohled - mladý Měsíc ležel asi 7° jihozápadně od nápadné planety Venuše a jižní "osten" měsíčního srpku po setmění ležel jen kousíček od jasné hvězdy Aldebaran v souhvězdí Býka. Krásné seskupení bylo pozrovatelné na celém českém území díky opravdu dobrému počasí. Do redakce dorazilo přes formulář spoustu krásných fotografií. Jejich autorům děkujeme a těšíme se na případné další.
Jednou za přibližně 3 roky se na večerním nebi odehrává okuskvostné seskupení v podobě přiblížení blyštivě oslnivé planety Venuše k patrně nejkrásnější otevřené hvězdokupě na obloze - M45 Plejády či lidově Kuřátka. A právě víkend 11. - 12. dubna 2015 byl časem další z těchto vzácných příležitostí "planetu lásky" s "Býčí kupou" spatřit a hlavně zachytit i fotograficky. A že se dařilo, dokazuje právě tato čtenářská fotogalerie. Děkujeme všem čtenářům za snímky a těšíme se i na dodatečné další. Ostatně, počasí tomu poměrně přálo...
... Když Zeus vyrostl, donutil otce vyvrhnout své sourozence a utkal se s ním o moc. Po deset let spolu bojovali. K Diovi se přidali Hádés, Poseidón, Kyklópové, Hekatoncheirové, které osvobodil z Tartaru, dokonce i někteří Titáni v čele s Ókeanem … Tak zvítězil nejvyšší z řeckých bohů, Římany pak jmenován Jupiterem, o nadvládu nad nebem i zemí. I dnes nám jeho majestátný poklidný svit připomíná vznešenou královskou planetu, kterou i astrologové považovali za královskou, aniž by tušili, že je ve Sluneční soustavě planetou největší. Vždyť sám zabere téměř tři čtvrtiny hmoty všech planet dohromady.
Abychom stále všemi cestami nepřipomínali jen březnové zatmění Slunce, pojďme se nyní na našeho kosmického souseda - jednoho z hráčů při zatmění - podívat prostřednictvím trošku odlišného pohledu. Majestátný východ měsíčního úplňku si totiž budeme moci vychutnat za přízně počasí již v sobotu 4. dubna (bohužel jen 5 hodin předtím nastane pod obzorem ještě majestátnější úplné zatmění Měsíce). Právě příležitost sledovat východ kulatého Měsíce dává všem důvod vytáhnout svou techniku a zkusit nějaký ten pěkný záběr. Abychom vás trošku navnadili, přinášíme povídání k jedné z nejpopulárnějších fotografií Měsíce v tomto roce v Česku. Autorem "Růžového Měsíce nad Brnem" je Mgr. Pavel Gabzdyl, pracovník brněnské hvězdárny a planetária. Co za tímto dramatickým foto-pohledem stojí?
Významný český astronom, doc. Luboš Perek, emeritní ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR a rovněž muž, po němž je pojmenován největší český teleskop nacházející se na observatoři v Ondřejově, byl ve středu 18. března 2015 hostem populárního televizního pořadu Show Jana Krause. Doc. Perek mluvil mimo jiné o kosmickém odpadu, vnímání vesmíru širokou veřejností i mezi vědci, o své astronomické kariéře, ale i o své současné práci v české i zahraniční astronomii. V bonusu "Co jste neviděli..." zjistíte, jaké tipy má Perek na dlouhodobý život. Především však na svůj úctyhodný věk Perek hýřil úžasným a jemu vlastním optimismem. Záznam z pořadu můžete shlédnout na Youtube.
Ačkoliv již uplynulo několik dní, do redakce stále přicházejí fotografické úlovky fantastické polární záře z úterý 17. března 2015. Barvité divadlo nad severním obzorem přilákalo (nejen) díky aktivitě nadšených informátorů desítky fotografů pod jasné nebe a výsledkem je pochopitelně tato krásná galerie. Do redakce rovněž dorazily i snímky ze severských zemí, neboť úkaz pozorovali i cestovatelé, kteří právě tam vyrazili s touhou spatřit úplné zatmění Slunce o tři dny později. Své snímky dále můžete zasílat přes formulář a autorům již došlých záběrů mnohokrát děkujeme!
V pátek 20. března v dopoledních hodinách se nad celou Českou republiku snesl částečný stín Měsice a náš přirozený souputník nad našimi hlavami vykouzlil vzácné výrazné částečné zatmění Slunce. Počasí úkazu přálo na sto procent a na mnoha místech ČR (nejen) na hvězdárnách se stovky až tisíce lidí kochaly přes nejrůznější filtry úkazu, kterého znovu budeme svědky až za 6 let. Do redakce pochopitelně dorazilo mnoho krásných snímků a vy si je teď můžete všechny prohlédnout. Pokud jste ještě své snímky nezaslali a chcete se o ně podělit také, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek děkujeme a těšíme se na další!
