Ačkoliv již uplynulo několik dní, do redakce stále přicházejí fotografické úlovky fantastické polární záře z úterý 17. března 2015. Barvité divadlo nad severním obzorem přilákalo (nejen) díky aktivitě nadšených informátorů desítky fotografů pod jasné nebe a výsledkem je pochopitelně tato krásná galerie. Do redakce rovněž dorazily i snímky ze severských zemí, neboť úkaz pozorovali i cestovatelé, kteří právě tam vyrazili s touhou spatřit úplné zatmění Slunce o tři dny později. Své snímky dále můžete zasílat přes formulář a autorům již došlých záběrů mnohokrát děkujeme!
Vpátek20. březnav dopoledních hodinách se nad celou Českou republiku snesl částečný stín Měsice a náš přirozený souputník nad našimi hlavami vykouzlil vzácné výrazné částečné zatmění Slunce. Počasí úkazu přálo na sto procent a na mnoha místech ČR (nejen) na hvězdárnách se stovky až tisíce lidí kochaly přes nejrůznější filtry úkazu, kterého znovu budeme svědky až za 6 let. Do redakce pochopitelně dorazilo mnoho krásných snímků a vy si je teď můžete všechny prohlédnout. Pokud jste ještě své snímky nezaslali a chcete se o ně podělit také, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek děkujeme a těšíme se na další!
Seriál se přehoupl do dalšího roku a událo se toho tolik nového, že je z čeho vybírat. V dnešním přehledu uvidíte například krásné pohledy na kometu Lovejoy a planetu Saturn, zajímavé záběry kosmických raket a testy nových technologií. V dalších ukázkách se opět zadíváme na Rudou planetu, naši a další zajímavé hvězdy. Z kosmonautiky vybíráme ještě překrásný start rakety Proton a úžasný odlet lodi ATV od ISS. Závěr musí patřit temné obloze, máme ji přece tak rádi.
Hvězdárna a planetárium Brno připravuje první ročník festivalu pořadů pro digitální planetária s tzv. fulldome projekcí. Proběhne v polovině dubna 2015 a již nyní je jisté, že se zde budou prezentovat ti nejlepší producenti z celého světa.
Planety, hvězdy, všechno, co kolem sebe vidíme, představuje méně než 5 procent vesmíru. Co je zbývajících 95 procent? Hvězdárna a planetárium Brno uvádí jedno z nejlepších představení pro digitální planetária na světě. Představení Temný vesmír se věnuje tajemství, které nemůžeme spatřit na vlastní oči. Mystériu, jehož jsme součástí.
Od února až do července se můžeme nad večerním nebem kochat velmi jasnou Večernicí – planetou Venuší. V dalekohledu uvidíme postupně větší a větší srpeček její fáze, jak se k nám planeta „lásky“ bude průběžně přibližovat. Ovšem pohledy na planetu nejsou skvostné jen přes dalekohled. Fantastické příležitosti nabídne vždy ke konci měsíce i náš Měsíc ve fázi úzkého srpku. Setkání s Jupiterem se pak dočkáme už na počátku letních prázdnin. A v dubnu budou krom Venuše vidět další 3 planety Sluneční soustavy! Takže je opravdu co fotografovat, těšíme se na snímky a už nyní děkujeme všem autorům již došlých příspěvků…
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2015 získal snímek Petera Aniola a Miloslava Druckmüllera „Kometa C/2014 Q2 Lovejoy“.
Dějiny jsou plné komet. Zejména legendy o historických událostech či nejrůznější proroctví nás tímto dojmem dozajista naplní. Kometu, dokonce snad tu nejslavnější Halleyovu, nalezneme například na slavné Tapisérii z Bayeux, znázorňující okolnosti normanské invaze do Anglie v roce 1066.
NGC 281 Autor: Pavol Kollarik
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2014 získal snímek Pavla Kollarika „NGC 281“.
Rok 2014 již skončil a s ním i devátý rok soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. V prosincovém kole zaujal porotu nejvíce snímek Pavla Kollarika ze slovenské obce Šenkvice. Jeho objektiv se zaměřil do srdce mlhoviny NGC 281, zvané též „Pacman“. To podle populární herní postavičky počítačového „pravěku“ roku 1980.
Náš seriál bilancuje poslední dva měsíce roku 2014, ovšem byly to měsíce nabité mnoha událostmi. Jen startů raket je zde uvedeno osm a to jsou jen ty vybrané. Ohlédnutí si zaslouží jak mise Rosetta-Philae ke kometě (viz. také obrázek v titulce článku), tak testovací let lodi Orion. Opět se podíváme na kosmickou stanici a potažmo i na naši Zemi. Na videu uvidíme také vybuchující erupci na Slunci a živé video polárních září. Uplynulé období bylo slavné také díky nálezu meteoritu z bolidu 9. 12., ale takových bolidů bylo v uplynulém období více, jen ten náš je opět výjimečný. Pozitivní zpráva přišla se závěrem roku, Slovensko se také chystá do ESA (a ta letos slaví 50 let).
nabídka videí Hlubinami vesmíru Autor: Petr KutálekPořad TV Noe Hlubinami vesmíru začal vysílat již v roce 2007. Tehdy začal redaktor pořadu Jindřich Suchánek se svým hostem RNDr. Tomášem Gráfem, Ph.D., vedoucím Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě, probírat různá témata týkající se naší Sluneční soustavy, souhvězdí i hlubokého vesmíru. Pořad nadále vysílá a svým zájemcům nyní nabízí také nové možnosti odběru i sledování.
Jednoho dne šel Kristus kolem pekařského krámu. Libá vůně čerstvě upečeného chleba jej uchvátila. Poslal tedy jednoho z učedníků, aby poprosil o bochník. Ovšem lakotný pekař ho vyhnal. Vše viděla dobrá pekařka spolu se svými šesti dcerami a potají mu čerstvý bochník přinesla. Spolu s dcerami se pak dostala na oblohu v podobě sedmi hvězd nazvaných Plejády. A pekař byl za trest proměněn v kukačku.
Robotický dalekohled FRAM Autor: Jan EbrDíky projektu GLORIA mohou uživatelé internetu vzdáleně ovládat robotické dalekohledy, provádět pozorování a získávat astronomické snímky.
V rámci projektu, který byl zahájen v říjnu 2011, byla vybudována první zcela volně dostupná síť robotických dalekohledů, která komukoliv na světě umožní podílet se na vědeckém výzkumu. V současnosti je do sítě zapojeno třináct dalekohledů: pět ve Španělsku, tři v Chile, dva v České republice, jeden v Argentině, jeden v Jihoafrické republice a jeden v Rusku.
Kdo první zpozoroval, že úžasně čistá zářivá tvář „božského“ Slunce může být někdy zničena malou či větší skvrnou, se opravdu asi nikdy nedozvíme. Podle ne úplně jasných záznamů to byl v roce 467 př. n. l. snad Anaxagorás, řecký filosof, nebo v roce 350 př. n. l. Aristotelův nástupce Teofrastos.
AR 12192 z SDO Autor: NASA/SDOZačátek podzimu patřil jednoznačně dění na Slunci, které překvapilo obří skvrnou. Se sluneční
aktivitou souvisí i polární záře, na které se pochopitelně také podíváme. V kosmonautice nás nejvíce zajímá Rosetta, která provede 12.
listopadu očekávaný manévr, při němž na povrch vypustí pouzdro Philae. Babí léto tradičně patří nejen setkání MHV, ale také německému
HTT. Závěrem se podíváme na ISS, červené skřítky v úžasném detailu a na naše místo ve vesmíru.
Je planetou třetí, čtvrtou i sedmou, zároveň též první a poslední. Je třetí největší, čtvrtá nejhmotnější a sedmá co do vzdálenosti od Slunce ve Sluneční soustavě. První objevena dalekohledem a poslední, kterou z našich planet můžeme spatřit volným okem. Terminologicky je ženou - planetou, mytologicky mužem - bohem Úranem. Je obřím plynným tělesem, v řecké mytologii byl, ač Titánem, prvním bohem nebes a dokonce i nebem samým. Řecký výraz pro tohoto boha (Οὐρανός) byl také výrazem pro nebe. Navíc se po své dráze kolem Slunce spíše koulí než obíhá, díky sklonu rotační osy … Dosti na jednu planetu – Urana.
Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti Autor: Vladimír LibýPřesně 50 let sbírá Jiří Grygar citáty z oblasti vědy. Každou sobotu, počínaje 6. zářím, máte v Meteoru unikátní možnost do sbírky nahlédnout.
„Eppur si muove!“, tedy „Přece se točí!“, pronesl údajně Galileo Galilei, zvedaje se z kolen po odvolání svého učení. I když se tato historka patrně nezakládá na pravdě, alespoň ne v této podobě, její jádro je pravdivé a její poznání přineslo významný krok v poznání lidstva. „Přece se točí!“
HST na oběžné dráze kolem Země.Zdeněk Kopal by se letos dožil 100 let. Proslavil se spoluprací na přistání prvních lidí na Měsíci a studiem dvojhvězd. Málo se ví, že se podílel i na slavném Hubbleově dalekohledu.
České středohoří v noci Autor: Stephan MessnerLetní porce zajímavých videí je tu se zpožděním, ale podle počasí venku snad přeci jenom ještě
na sklonku léta. Na začátku se ohlédneme za letošní sezónou nočních svítících oblak. Jako obvykle se podíváme na zajímavé erupce na
Slunci a starty raket. Vrcholem léta byl přílet sondy Rosetta ke svému cíli, jádru komety 67P. Oslavili jsme také 45 let od přistání
lidí na povrchu Měsíce. Závěr patří kometám a krajině našeho domova.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
