Umělecká představa toulavé planety putující mezihvězdným prostoremNaše Galaxie může být doslova zaplavena planetami-bezdomovci, které putují mezihvězdným prostorem místo toho, aby spořádaně obíhaly kolem mateřských hvězd. Ve skutečnosti zde může být těchto planetárních "tuláků" až 100 000krát více než samotných hvězd. Vyplývá to z nové studie vědců z Kavli Institute for Particle Astrophysics and Cosmology (KIPAC), Stanford University a SLAC National Accelerator Laboratory.
Fotografie Hyád
Otevřená hvězdokupa Hyády, ležící v souhvězdí Býka, bývá amatérskými pozorovateli
občas trochu opomíjena. Způsobuje to zřejmě její velká rozsáhlost, se kterou souvisí poměrně malá koncentrace hvězd a také přítomnost nedalekých Plejád, které jsou výrazně kompaktnější a proto se raději věnují jim. Ani
Messier při tvorbě svého katalogu Hyádám nedal žádné číslo, ačkoli je musel určitě znát. Přes tyto "ústrky" se jedná o velmi zajímavý objekt, který se velmi dobře dá pozorovat pouhým okem nebo triedrem.
Pohled na střed naší Galaxie s ukrytou černou dírouNové výzkumy naznačují, že záhadná vzplanutí rentgenového záření, které zaznamenala družice Chandra X-ray Observatory, mohou mít původ v asteroidech padajících na černou díru ukrytou v centru naší Galaxie. Tato vzplanutí byla pozorovatelná v průběhu několika let, kdy byla registrována prakticky každý den. Jestliže se tyto závěry potvrdí, může to znamenat, že v okolí superhmotné černé díry existuje oblak obsahující stovky biliónů asteroidů a komet.
Vzdálená trpasličí galaxie zobrazená díky gravitační čočceVědci již dlouhou dobu zápasí s detekcí mimořádně slabých trpasličích galaxií kroužících kolem naší Galaxie. A tak byli překvapeni, když 18. ledna 2012 oznámil tým astronomů objev trpasličí galaxie ve vzdálenosti zhruba 10 miliard světelných roků. K pozorování použili dalekohled Keck II s objektivem o průměru 10 m (Mauna Kea, Havajské ostrovy) vybavený systémem adaptivní optiky.
Trpasličí galaxie NGC 4449 a hvězdný proudV hvězdném proudu, který se nachází v halo blízké trpasličí galaxie NGC 4449 s vybuchujícími hvězdami, se podařilo na kvalitní fotografii rozlišit jednotlivé hvězdné objekty. Snímek byl pořízen pomocí japonského dalekohledu Subaru o průměru 8,2 m ve spojení s kamerou Suprime-Cam.
Kamil Hornoch - hledač nov. Autor: Dalibor HanžlKosáčik Venuše cez ďalekohľad ho úplne uchvátil a okná do vesmíru mu dokorán otvoril rovnomenný TV seriál. Mrzela ho každá noc, ktorú nemohol pozorovať. Dávno pred maturitou pochopil, že ďalšie štúdium by mu nedovolilo naplno sa venovať svojmu koníčku. Zmaturoval a odvtedy pozoruje a pozoruje. Spočiatku z domu a na úkor voľného času, uplynulých päť rokov už na profesionálnom pracovisku v Ondřejove. Kamil Hornoch, stopár extragalaktických nov.
Umělecká představa splynutí dvou hvězd. Autor: A. Simonnet, NASA E/PO, Sonoma State UniversityČeský fyzik z AV ČR se podílí na objasňování unikátního astronomického jevu. O vysvětlení neobvyklého záblesku gama, jenž byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je nazýván "Vánočním zábleskem", se snaží autoři dvou článků publikovaných v těchto dnech v časopise Nature. Nechybí mezi nimi ani jméno českého vědce z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR Mgr. Petra Kubánka. Významně se totiž podílel na automatizaci a robotizaci dalekohledu (o průměru zrcadla 1,23 m) na observatoři Calar Alto ve Španělsku, jímž byl jako jedním z prvních teleskopů záblesk pozorován.
Superhmotná černá díra v jádru obří eliptické galaxiePozorování pomocí dalekohledu Gemini North na Havajských ostrovech vedla k objevu objektů, které astronomové označují za největší černé díry, jaké byly doposud pozorovány v nejbližším kosmickém okolí. Tento výsledek je velmi důležitý pro vysvětlení dlouhodobé záhady, kde se v současném vesmíru ukrývají právě ty největší černé díry.
Recyklace plynů v některých galaxiíchNová pozorování prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu HST rozšířila znalosti astronomů o tom, jakým způsobem některé galaxie nepřetržitě recyklují nepředstavitelné objemy plynného vodíku a těžších chemických prvků. Tento proces umožňuje galaxiím vytvářet další generace hvězd v období trvajícím miliardy roků.
Oblaka primordiálního plynu ve vesmíru na základě počítačových simulacíAstronomům se vůbec poprvé podařilo pozorovat starodávná oblaka primordiálního plynu, který vznikl krátce po velkém třesku (po vzniku vesmíru). Složení plynu odpovídá teoretickým předpokladům a poskytuje přímé svědectví podporující moderní kosmologické vysvětlení původu částic ve vesmíru.
Mlhovina Tarantule - kombinovaný snímek v oboru X a IR zářeníOblast intenzivního vzniku hvězd - 30 Doradus - je jedna z největších v blízkém okolí naší Galaxie, která byla objevena v sousední malé nepravidelné galaxii s názvem Velké Magellanovo mračno (vzdálenost 160 000 světelných roků). Přibližně 2 400 velmi hmotných hvězd uprostřed oblasti 30 Doradus, známé též jako mlhovina Tarantule (Tarantula Nebula), produkuje intenzivní záření a silný hvězdný vítr.
Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou na
176. podvečer EKK ve čtvrtek 3. listopadu 2011 v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 od 17:00 hodin na téma Molekuly v mezihvězdném prostoru a zařízení ALMA Přednáší Prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc., Ústav analytické chemie, FCHI, VŠCHT Praha
Pohled na trpasličí galaxii z povrchu hypotetické exoplanetyNaše Galaxie, podobně jako všechny ostatní galaxie ve vesmíru, obsahuje mj. podivnou substanci, označovanou termínem skrytá hmota. Tato hmota je "neviditelná", její přítomnost se prozrazuje pouze gravitačními účinky na viditelnou hmotu. Bez skryté hmoty by galaxie nedržely pohromadě; hvězdy by se okamžitě rozletěly do všech stran. Povaha skryté hmoty je záhadná - a nové výzkumy tuto záhadu ještě prohlubují.
Mapa oblohy na základě pozorování družice FermiKaždé tři hodiny prozkoumá astronomická družice NASA s názvem Fermi Gamma-ray Space Telescope (start 11. 6. 2008) celou oblohu, čímž zdokonaluje portrét vesmíru v oboru velmi energetického záření. Každý rok astronomové znovu analyzují získaná data za využití zdokonalených analytických metod k vyhledání nových zdrojů vysokoenergetického záření. Mezi poměrně stálými zdroji jsou navíc četné přechodné jevy, které družice Fermi zaregistrovala, jako jsou například záblesky gama záření ve vzdáleném vesmíru či sluneční erupce.
Observatoř La SillaAdéla Kawka, vědecká pracovnice Stelárního oddělení Astronomického ústavu, získala včera cenu udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Přinášíme rozhovor s laureátkou o její vědecké práci a zkušenostmi s pozorováním dalekohledy ESO.
Dvě černé díry v centru galaxie NGC 3393Astronomové využívající kosmický dalekohled NASA s názvem Chandra X-ray Observatory objevili první dvojici supermasivních černých děr ve spirální galaxii, která je podobná té naší. Dvojice černých děr v souhvězdí Hydry, která je od Země vzdálena přibližně 160 miliónů světelných roků, je zatím nejbližší takovouto známou soustavou.
Oblaka ionizovaných plynů doplňující materiál pro tvorbu hvězdNaše Galaxie má dostatečné množství hmoty pro průběžnou tvorbu hvězd, a to díky robustním oblakům ionizovaného plynu, která padají "dolů" z okolního halo a z mezigalaktického prostoru. K takovýmto závěrům dospěli v nové studii Nicolas Lehner a Christopher Howk z fyzikální fakulty University of Notre Dame. Jejich článek s anglickým názvem "A Reservoir of Ionized Gas in the Galactic Halo to Sustain Star Formation in the Milky Way" byl publikován 26. srpna 2011 v časopise Science.
NGC 3521-eso-vltTento nový záběr získaný dalekohledem ESO/VLT zachycuje spirální galaxii NGC 3521, která se nachází 35 milionů světelných let od nás směrem do souhvězdí Lva (Leo). Galaxie je úchvatným kosmickým objektem o průměru 50 000 světelných let s jasným kompaktním jádrem, které je obklopeno složitou spirální strukturou.
Velmi hmotná černá díra obklopená prachem a plynem - v podání výtvarníkaDva týmy astronomů objevily největší a nejvzdálenější zásobárnu vody ve vesmíru, jaká kdy byla vůbec nalezena. Její množství je stěží představitelné. Objem této kosmické "nádrže" 140 biliónkrát převyšuje zásoby vody ve světových oceánech planety Země. Tato voda je rozptýlena v okolí obrovské "krmící se" černé díry (tzv. kvasaru), která se nachází ve vzdálenosti více než 12 miliard světelných let.
Dvě černé díry uvnitř galaxie Markarian 739Pozorování uskutečněná prostřednictvím dvou kosmických observatoří NASA s názvem Swift a Chandra X-ray Observatory vedla k objevu druhé superhmotné černé díry v srdci neobvyklé blízké galaxie Markarian 739. Tato galaxie, která je známá též jako NGC 3758, se nachází ve vzdálenosti 425 miliónů světelných let a při pohledu ze Země se promítá do souhvězdí Lva. Uprostřed galaxie se nacházejí dvě aktivní jádra, která jsou od sebe vzdálena 11 000 světelných roků. Každé z nich obsahuje jednu černou díru, která "požírá" materiál ze svého okolí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
