Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (031/2012): Dalekohled ESO/VLT pořídil nový snímek galaxie NGC 1187. Tato působivá spirála se nachází asi 60 milionů světelných let od nás a na obloze ji naleznete v souhvězdí Eridanus. V této galaxii byly za uplynulých třicet let pozorovány dva výbuchy supernovy. Ten poslední v roce 2007. Uvedený snímek je nejdetailnějším záběrem této galaxie, jaký byl kdy pořízen.
Kulová hvězdokupa M 68 na snímku z HSTHubblův kosmický dalekohled HST poskytnul tento nádherný pohled na zcela zaplněné hvězdné "tábořiště" s názvem Messier 68 (zkráceně M 68). Objekt je znám také pod označením NGC 4590. Takovéto vesmírné objekty kulového tvaru astronomové označují termínem kulová hvězdokupa.
kvasar HE0109-3518 - eso1228 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (028/2012): Astronomům se poprvé podařilo pozorovat temné galaxie - počáteční vývojové stadium galaxií, které sice předpovídá teorie, ale dosud nebylo zaznamenáno. Jedná se o galaxie obsahující jen velmi málo hvězd a bohaté na plyn. Mezinárodní tým vědců provedl pozorování pomocí dalekohledu ESO/VLT, na základě kterých se domnívá, že se jim tyto mysteriózní objekty podařilo zachytit. Spatřit je můžeme díky tomu, že jsou osvětlovány kvasarem.
Galaxie M 31 a M 33Dvě galaxie (M 31 a M 33) sousedící s naší Galaxií se mohly před několika miliardami roků k sobě těsně přiblížit. Vyplývá to z nedávné studie uskutečněné prostřednictvím radioteleskopu National Science Foundation's Green Bank Telescope (GBT).
ngc6357 - eso1226 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (026/2012): Dalekohled ESO/VLT pořídil dosud nejdetailnější snímek působivé části hvězdné porodnice NGC 6357. Na tomto záběru je zachyceno mnoho mladých horkých hvězd, zářivých oblaků plynu a neobvyklých prachových útvarů, které vznikly působením intenzivního ultrafialového záření a mohutných proudů nabitých částic vyvrhovaných mladými hvězdami.
Dvojice galaxií NGC 3314A a NGC 3314BObjekty NGC 3314A a NGC 3314B vypadají podobně, jako kdyby se nacházely uprostřed procesu probíhající galaktické srážky. Avšak ve skutečnosti je dělí vzdálenost několika desítek miliónů světelných roků prázdného prostoru (zhruba desetinásobek vzdálenosti mezi naší Galaxií a galaxií M 31 v souhvězdí Andromedy). Jejich zdánlivá blízkost je pouze dílem perspektivy.
Otevřená hvězdokupa Mel 111
Pokud váš zrak zabrousí na obloze do oblasti mezi Lvem a Pastýřem, pravděpodobně vás zaujme shluk slabých hvězd, který se zde nachází. Dříve byly považovány za součást Lva a tvořily zakončení (střapec) jeho ocasu, případně byly přiřazovány k souhvězdí Panny. Pohled do současného hvězdného atlasu ukáže, že nyní se v tomto místě nachází nevýrazné souhvězdí Vlasy Bereniky. Jeho obrazec tvoří pouhé tři slabé hvězdy, jejichž jasnost se pohybuje mezi 4,2 a 4,4 mag. Nejvýraznější útvar celého souhvězdí je tak poměrně nahuštěné uskupení hvězd, které vytváří blízká otevřená hvězdokupa.
Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí SlunceAstronomové získávají stále lepší a přesnější informace o našich kosmických sousedech. Slunce se nachází na okraji jednoho spirálního ramene Galaxie, zhruba ve dvou třetinách vzdálenosti mezi jejím středem a vnějším okrajem. Leží uvnitř docela klidné oblasti s průměrným počtem hvězd. Nedávno astronomická družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (zkráceně WISE) objevila novou skupinku hvězd v těsné blízkosti Slunce: jedná se o rodinu "nedorostlých" hvězd, tzv. hnědých trpaslíků.
Struktura naší GalaxieBohužel, hvězdy nemají vystaven vlastní rodný list. A tak musí astronomové velmi pracně zjišťovat jejich věk. Znalost stáří hvězd je rozhodující pro zjištění, jakým způsobem naše Galaxie zvětšovala své rozměry v průběhu věků v důsledku pohlcování menších galaxií.
Jak bude vypadat na pozemské obloze srážka s galaxií M31?Astronomové NASA oznámili, že nyní mohou s jistotou předpovědět příští velkou kosmickou událost, která postihne naši Galaxii, Slunce a celou Sluneční soustavu: gigantickou kolizi naší Galaxie s nejbližší velkou galaxií v souhvězdí Andromedy.
Centaurus A - ALMA - eso1222 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2012): Tento nový záběr centrální oblasti neobvyklé galaxie Centaurus A byl pořízen pomocí systému antén pro milimetrovou a submilimetrovou oblast ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Názorně demonstruje, jak nová observatoř astronomům umožňuje prohlédnout skrze temné prachové pásy zakrývající samotný střed galaxie a získat snímky v bezkonkurenční kvalitě. ALMA je stále ještě ve fázi výstavby a v současnosti provádí vědecká pozorování ve zkušební fázi ‚Early Science‘ (počáteční vědecká pozorování). Již v současnosti je však tento teleskop nejvýkonnějším zařízením svého druhu na světě. Observatoř ALMA právě zveřejnila výzvu k podání návrhů na pozorování v následujícím období, kdy již bude k dispozici ještě větší část celého systému s lepšími vlastnostmi.
Schema pulsaruNejhustější objekty ve vesmíru mají nového šampióna co do hmotnosti: pulsar tak malý, že by se vešel na ostrov Manhattan, avšak jeho hmotnost 2,04krát převyšuje hmotnost Slunce. Pulsar může pomoci astronomům prověřit platnost Einsteinovy teorie obecné relativity.
galaxie Centaurus A - eso1221 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (021/2012): Na tomto novém snímku pořízeném na Evropské jižní observatoři (ESO) je zachycena podivná galaxie známá jako Centaurus A. S celkovou délkou expozičního času přesahující 50 hodin se jedná pravděpodobně o nejhlubší snímek tohoto neobvyklého působivého objektu. Snímek byl vytvořen pomocí dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m a kamery WFI (Wide Field Imager) na observatoři ESO La Silla (Chile).
M 55 - eso1220 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (020/2012): Nový snímek kulové hvězdokupy M 55 pořízený v infračerveném oboru přehlídkovým dalekohledem VISTA zachycuje desítky tisíc hvězd nakupených dohromady jako roj včel. Kromě toho, že jsou tyto hvězdy soustředěny na jednom místě, patří zároveň k těm nejstarším ve vesmíru. Astronomové studují objekty, jako je M 55, aby pochopili, jak probíhá vývoj galaxií a jak stárnou hvězdy.
M 78 - APEX - eso1219 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2012): Nový snímek oblasti obklopující reflexní mlhovinu M 78 ležící severně od pásu Oriona ukazuje oblaka kosmického prachu, která se táhnou mlhovinou jako šňůra perel. Pozorování byla provedena pomocí dalekohledu APEX (Atacama Pathfinder Experiment), který sleduje tepelné záření zrnek mezihvězdného prachu. To astronomům umožňuje nahlížet do míst, kde vznikají nové hvězdy.
NGC 6604 - eso1218a Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2012): Tento nový snímek hvězdokupy NGC 6604 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru objektivu 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Hvězdokupa bývá často přehlížena díky nápadnému sousedovi, kterým je Orlí mlhovina, též známá jako Messier 16 (či M 16), nacházející se jen ‚o rozpětí křídel‘ vedle. Kompozice tohoto snímku, kde je NGC 6604 obklopena krajinou prachoplynových mračen, však ukazuje, že hvězdokupa sama o sobě je velmi krásným objektem.
očekávané rozložení temné hmoty v Galaxii - eso1217Nová studie objevila překvapivý nedostatek temné hmoty v okolí Slunce
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (017/2012): Dosud nejpřesnější měření pohybů hvězd v naší Galaxii neprokázalo přítomnost temné hmoty v rozsáhlém prostoru kolem Slunce. Uznávané teorie však předpokládají, že okolí Slunce je naopak temnou hmotou naplněno. Temná hmota je záhadnou nepozorovatelnou substancí, která může být detekována pouze nepřímo prostřednictvím gravitačního působení. Nová studie provedená týmem astronomů v Chile odhalila, že teorie jednoduše nesouhlasí s pozorováním. To by mohlo znamenat, že je nepravděpodobné, aby pokusy o přímou detekci částic temné hmoty na Zemi byly úspěšné.
Kulová hvězdokupa M 80Naše Galaxie je obklopena přibližně 200 kompaktními skupinami hvězd (tzv. kulovými hvězdokupami), z nichž každá obsahuje kolem jednoho miliónu hvězd. Při svém stáří 13 miliard roků jsou tyto kulové hvězdokupy téměř tak staré jako samotný vesmír. To znamená, že se zrodily v okamžiku, kdy se začaly formovat první hvězdy a galaxie. Nedávno tým astronomů z Německa a Nizozemí uskutečnil nebývalou počítačovou simulaci, která zkoumala jejich zrod.
Kulová hvězdokupa M 9 na snímku z HSTHubblův kosmický dalekohled HST pořídil velmi detailní snímky vzdáleného objektu Messier 9 (zkráceně M 9), což je kulová hvězdokupa nacházející se poblíž centra naší Galaxie. Tato "koule" hvězd je příliš slabá na to, abychom ji mohli spatřit pouhým okem, bez dalekohledu. Avšak HST zde rozlišil více než 250 000 jednotlivých zářících hvězd.
Fotografie Jesliček
Při prohlížení jarní oblohy pouhým okem možná váš zrak upoutá slabý mlhavý
obláček, ležící v oblasti mezi Blíženci a Lvem. Pro rychlé vyhledání poslouží spojnice hvězdy Pollux (β Gem) a Regula (α Leo), v jejíž blízkosti, poněkud blíže Polluxu, se tento objekt nachází. Není to však mlhovina, jak by se mohlo zdát, ale otevřená hvězdokupa, které se u nás říká Praesepe nebo Jesličky, v některých jiných zemích se nazývá Včelín či Včelí roj. Nachází se v nevýrazném souhvězdí Raka, jehož nejjasnější hvězda (β Cnc) má 3,5 mag.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
