Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. leden 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. leden 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vysvětlení pohybu planet Keplerem

Uznání: Johnnes Kepler Gesammelte Werke , C. H. Beck, 1937

Jan Kepler popsal pohyb planet pomocí jednoduché matematiky. Kepler byl asistentem nejpřesnějšího astronomického pozorovatele své doby Tycho Brahe. Kepler dokázal použít Brahovi údaje, aby dokázal, že se planety pohybují kolem Slunce po elipsách (první Keplerův zákon), že se planety pohybují na svých drahách poměrně rychleji, když jsou blíže Slunci (druhý Keplerův zákon), a že vzdálenějším planetám trvá oběh Slunce poměrně déle (třetí Keplerův zákon). Kepler žil v letech 1571 až 1630, v době vynálezu dalekohledu. Kepler byl jedním z mála hlasitých zastánců Galileových objevů a Koperníkova systému planet obíhajících Slunce namísto Země.

Štítky: Planety, Sluneční soustava, Kepler


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »