Celá obloha ve vodíku

Credits: J. Dickey (UMn), F. Lockman (NRAO), SkyView

Mezihvězdný prostor je vyplněn velice řídkými mračny plynu, převážně vodíku. Neutrální atom vodíku (v hantýrce astronomů HI) se skládá z jednoho protonu a jednoho elektronu. Proton a elektron mají spin, otáčí se jako dětský vlček, ale osy otáčení mohou mít jen dvě orientace: paralelní a antiparalelní. U vodíkových atomů v mezivězdném médiu nastává vzácná událost změny konfigurace z paralelní na antiparalelní a pak se vyzáří rádiové vlny na vlnové délce 21 centimeters (asi 8 palců) s odpovídající frekvencí přesně 1420 MHz. Radioteleskopy naladěné na tuto frekvenci neutrálního vodíku zmapovaly oblohu. Snímek nahoře představuje celooblohovou přehlídku HI v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy, jež probíhá vodorovně středem. Na tomto snímku ve falešných barvách nejsou viditelné žádné hvězdy, pouze difuzní mračna plynu desítky až stovky světelných let napříč, jež se kupí poblíž roviny. Zdá se, že plynová mračna tvoří obloukovité a smyčkovité struktury vyvolané hvězdnou aktivitou v galaktickém disku.