Astrofyzikové ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali detailním studiem obří bubliny mezihvězdné látky v naší Galaxii, jejíž vlastnosti kriticky posoudili na základě dostupných pozorování i numerického modelu. Ukazují, že tato veleobálka je překvapivě stará, asi 120 milionů let, tedy mnohem starší,...
Tým astrofyziček z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd nalezl srážející se mezihvězdné bubliny uvnitř naší Galaxie. Ukázalo se, že díky srážce těchto obřích útvarů, o průměru až 200 světelných let, vznikají v místě kolize nové hvězdy. Tyto nově vzniklé hvězdy pak...
Na tomto pozoruhodném infračerveném zákoutí oblohy mezihvězdných mračen plovoucích ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato mlhovina má též označení IC5146 a je to prašná hvězdotvorná oblast, která je zde na snímku ve falešných barvách z Herschelovy...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Co se nachází kolem Slunce v této části galaxie Mléčná dráha? Náš nejlepší odhad popisuje nahoře mapa okolních 1500 světelných let zkonstruovaných z různých pozorování a dedukcí. Slunce nyní prochází fialově zobrazeným Místním mezihvězdným mračnem (Local Interstellar Cloud - LIC),...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Galaxie Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (interstellar medium - ISM). ISM není uniformní ale vykazuje shluky, dokonce v blízkosti našeho Slunce. Detekce místního ISM je docela obtížná,...
Naše Galaxie je vyplněna plynem. Většina tohoto plynu je vodík, něco je hélium, ale je tam také stopové množství poměrně těžkých molekul včetně oxidu uhelnatého (CO) - složky smogu. Širokoúhlý rádiový CO obraz ukazuje neuvěřitelně různorodé struktury, jež vytváří molekulární mezihvězdné...
Mezihvězdný prostor je vyplněn velice řídkými mračny plynu, převážně vodíku. Neutrální atom vodíku (v hantýrce astronomů HI) se skládá z jednoho protonu a jednoho elektronu. Proton a elektron mají spin, otáčí se jako dětský vlček, ale osy otáčení mohou mít jen dvě orientace: paralelní a...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle odkrývá svou přítomnost stíněním světla vyzařovaného z hvězd nebo mlhovin za ním a někdy vytváří iluze koňských hlav nebo sombrer. Nikdo ale skutečně neví jak vypadá typické zrno mezihvězdného prachu. Pomocí studia absorbce, emise a odrážení...
Astrofyzikové ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali detailním studiem obří bubliny mezihvězdné látky v naší Galaxii, jejíž vlastnosti kriticky posoudili na základě dostupných pozorování i numerického modelu. Ukazují, že tato veleobálka je překvapivě stará, asi 120 milionů let, tedy mnohem starší,...
Tým astrofyziček z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd nalezl srážející se mezihvězdné bubliny uvnitř naší Galaxie. Ukázalo se, že díky srážce těchto obřích útvarů, o průměru až 200 světelných let, vznikají v místě kolize nové hvězdy. Tyto nově vzniklé hvězdy pak...
Na tomto pozoruhodném infračerveném zákoutí oblohy mezihvězdných mračen plovoucích ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato mlhovina má též označení IC5146 a je to prašná hvězdotvorná oblast, která je zde na snímku ve falešných barvách z Herschelovy...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Co se nachází kolem Slunce v této části galaxie Mléčná dráha? Náš nejlepší odhad popisuje nahoře mapa okolních 1500 světelných let zkonstruovaných z různých pozorování a dedukcí. Slunce nyní prochází fialově zobrazeným Místním mezihvězdným mračnem (Local Interstellar Cloud - LIC),...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Galaxie Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (interstellar medium - ISM). ISM není uniformní ale vykazuje shluky, dokonce v blízkosti našeho Slunce. Detekce místního ISM je docela obtížná,...
Naše Galaxie je vyplněna plynem. Většina tohoto plynu je vodík, něco je hélium, ale je tam také stopové množství poměrně těžkých molekul včetně oxidu uhelnatého (CO) - složky smogu. Širokoúhlý rádiový CO obraz ukazuje neuvěřitelně různorodé struktury, jež vytváří molekulární mezihvězdné...
Mezihvězdný prostor je vyplněn velice řídkými mračny plynu, převážně vodíku. Neutrální atom vodíku (v hantýrce astronomů HI) se skládá z jednoho protonu a jednoho elektronu. Proton a elektron mají spin, otáčí se jako dětský vlček, ale osy otáčení mohou mít jen dvě orientace: paralelní a...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle odkrývá svou přítomnost stíněním světla vyzařovaného z hvězd nebo mlhovin za ním a někdy vytváří iluze koňských hlav nebo sombrer. Nikdo ale skutečně neví jak vypadá typické zrno mezihvězdného prachu. Pomocí studia absorbce, emise a odrážení...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS
