Astrofyzikové ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali detailním studiem obří bubliny mezihvězdné látky v naší Galaxii, jejíž vlastnosti kriticky posoudili na základě dostupných pozorování i numerického modelu. Ukazují, že tato veleobálka je překvapivě stará, asi 120 milionů let, tedy mnohem starší,...
Tým astrofyziček z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd nalezl srážející se mezihvězdné bubliny uvnitř naší Galaxie. Ukázalo se, že díky srážce těchto obřích útvarů, o průměru až 200 světelných let, vznikají v místě kolize nové hvězdy. Tyto nově vzniklé hvězdy pak...
Na tomto pozoruhodném infračerveném zákoutí oblohy mezihvězdných mračen plovoucích ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato mlhovina má též označení IC5146 a je to prašná hvězdotvorná oblast, která je zde na snímku ve falešných barvách z Herschelovy...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Co se nachází kolem Slunce v této části galaxie Mléčná dráha? Náš nejlepší odhad popisuje nahoře mapa okolních 1500 světelných let zkonstruovaných z různých pozorování a dedukcí. Slunce nyní prochází fialově zobrazeným Místním mezihvězdným mračnem (Local Interstellar Cloud - LIC),...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Galaxie Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (interstellar medium - ISM). ISM není uniformní ale vykazuje shluky, dokonce v blízkosti našeho Slunce. Detekce místního ISM je docela obtížná,...
Naše Galaxie je vyplněna plynem. Většina tohoto plynu je vodík, něco je hélium, ale je tam také stopové množství poměrně těžkých molekul včetně oxidu uhelnatého (CO) - složky smogu. Širokoúhlý rádiový CO obraz ukazuje neuvěřitelně různorodé struktury, jež vytváří molekulární mezihvězdné...
Mezihvězdný prostor je vyplněn velice řídkými mračny plynu, převážně vodíku. Neutrální atom vodíku (v hantýrce astronomů HI) se skládá z jednoho protonu a jednoho elektronu. Proton a elektron mají spin, otáčí se jako dětský vlček, ale osy otáčení mohou mít jen dvě orientace: paralelní a...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle odkrývá svou přítomnost stíněním světla vyzařovaného z hvězd nebo mlhovin za ním a někdy vytváří iluze koňských hlav nebo sombrer. Nikdo ale skutečně neví jak vypadá typické zrno mezihvězdného prachu. Pomocí studia absorbce, emise a odrážení...
Astrofyzikové ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali detailním studiem obří bubliny mezihvězdné látky v naší Galaxii, jejíž vlastnosti kriticky posoudili na základě dostupných pozorování i numerického modelu. Ukazují, že tato veleobálka je překvapivě stará, asi 120 milionů let, tedy mnohem starší,...
Tým astrofyziček z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd nalezl srážející se mezihvězdné bubliny uvnitř naší Galaxie. Ukázalo se, že díky srážce těchto obřích útvarů, o průměru až 200 světelných let, vznikají v místě kolize nové hvězdy. Tyto nově vzniklé hvězdy pak...
Na tomto pozoruhodném infračerveném zákoutí oblohy mezihvězdných mračen plovoucích ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato mlhovina má též označení IC5146 a je to prašná hvězdotvorná oblast, která je zde na snímku ve falešných barvách z Herschelovy...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Co se nachází kolem Slunce v této části galaxie Mléčná dráha? Náš nejlepší odhad popisuje nahoře mapa okolních 1500 světelných let zkonstruovaných z různých pozorování a dedukcí. Slunce nyní prochází fialově zobrazeným Místním mezihvězdným mračnem (Local Interstellar Cloud - LIC),...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Galaxie Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (interstellar medium - ISM). ISM není uniformní ale vykazuje shluky, dokonce v blízkosti našeho Slunce. Detekce místního ISM je docela obtížná,...
Naše Galaxie je vyplněna plynem. Většina tohoto plynu je vodík, něco je hélium, ale je tam také stopové množství poměrně těžkých molekul včetně oxidu uhelnatého (CO) - složky smogu. Širokoúhlý rádiový CO obraz ukazuje neuvěřitelně různorodé struktury, jež vytváří molekulární mezihvězdné...
Mezihvězdný prostor je vyplněn velice řídkými mračny plynu, převážně vodíku. Neutrální atom vodíku (v hantýrce astronomů HI) se skládá z jednoho protonu a jednoho elektronu. Proton a elektron mají spin, otáčí se jako dětský vlček, ale osy otáčení mohou mít jen dvě orientace: paralelní a...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle odkrývá svou přítomnost stíněním světla vyzařovaného z hvězd nebo mlhovin za ním a někdy vytváří iluze koňských hlav nebo sombrer. Nikdo ale skutečně neví jak vypadá typické zrno mezihvězdného prachu. Pomocí studia absorbce, emise a odrážení...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa. Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,
Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
