Astrofyzikové ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali detailním studiem obří bubliny mezihvězdné látky v naší Galaxii, jejíž vlastnosti kriticky posoudili na základě dostupných pozorování i numerického modelu. Ukazují, že tato veleobálka je překvapivě stará, asi 120 milionů let, tedy mnohem starší,...
Tým astrofyziček z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd nalezl srážející se mezihvězdné bubliny uvnitř naší Galaxie. Ukázalo se, že díky srážce těchto obřích útvarů, o průměru až 200 světelných let, vznikají v místě kolize nové hvězdy. Tyto nově vzniklé hvězdy pak...
Na tomto pozoruhodném infračerveném zákoutí oblohy mezihvězdných mračen plovoucích ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato mlhovina má též označení IC5146 a je to prašná hvězdotvorná oblast, která je zde na snímku ve falešných barvách z Herschelovy...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Co se nachází kolem Slunce v této části galaxie Mléčná dráha? Náš nejlepší odhad popisuje nahoře mapa okolních 1500 světelných let zkonstruovaných z různých pozorování a dedukcí. Slunce nyní prochází fialově zobrazeným Místním mezihvězdným mračnem (Local Interstellar Cloud - LIC),...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Galaxie Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (interstellar medium - ISM). ISM není uniformní ale vykazuje shluky, dokonce v blízkosti našeho Slunce. Detekce místního ISM je docela obtížná,...
Naše Galaxie je vyplněna plynem. Většina tohoto plynu je vodík, něco je hélium, ale je tam také stopové množství poměrně těžkých molekul včetně oxidu uhelnatého (CO) - složky smogu. Širokoúhlý rádiový CO obraz ukazuje neuvěřitelně různorodé struktury, jež vytváří molekulární mezihvězdné...
Mezihvězdný prostor je vyplněn velice řídkými mračny plynu, převážně vodíku. Neutrální atom vodíku (v hantýrce astronomů HI) se skládá z jednoho protonu a jednoho elektronu. Proton a elektron mají spin, otáčí se jako dětský vlček, ale osy otáčení mohou mít jen dvě orientace: paralelní a...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle odkrývá svou přítomnost stíněním světla vyzařovaného z hvězd nebo mlhovin za ním a někdy vytváří iluze koňských hlav nebo sombrer. Nikdo ale skutečně neví jak vypadá typické zrno mezihvězdného prachu. Pomocí studia absorbce, emise a odrážení...
Astrofyzikové ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali detailním studiem obří bubliny mezihvězdné látky v naší Galaxii, jejíž vlastnosti kriticky posoudili na základě dostupných pozorování i numerického modelu. Ukazují, že tato veleobálka je překvapivě stará, asi 120 milionů let, tedy mnohem starší,...
Tým astrofyziček z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd nalezl srážející se mezihvězdné bubliny uvnitř naší Galaxie. Ukázalo se, že díky srážce těchto obřích útvarů, o průměru až 200 světelných let, vznikají v místě kolize nové hvězdy. Tyto nově vzniklé hvězdy pak...
Na tomto pozoruhodném infračerveném zákoutí oblohy mezihvězdných mračen plovoucích ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato mlhovina má též označení IC5146 a je to prašná hvězdotvorná oblast, která je zde na snímku ve falešných barvách z Herschelovy...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Co se nachází kolem Slunce v této části galaxie Mléčná dráha? Náš nejlepší odhad popisuje nahoře mapa okolních 1500 světelných let zkonstruovaných z různých pozorování a dedukcí. Slunce nyní prochází fialově zobrazeným Místním mezihvězdným mračnem (Local Interstellar Cloud - LIC),...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Galaxie Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (interstellar medium - ISM). ISM není uniformní ale vykazuje shluky, dokonce v blízkosti našeho Slunce. Detekce místního ISM je docela obtížná,...
Naše Galaxie je vyplněna plynem. Většina tohoto plynu je vodík, něco je hélium, ale je tam také stopové množství poměrně těžkých molekul včetně oxidu uhelnatého (CO) - složky smogu. Širokoúhlý rádiový CO obraz ukazuje neuvěřitelně různorodé struktury, jež vytváří molekulární mezihvězdné...
Mezihvězdný prostor je vyplněn velice řídkými mračny plynu, převážně vodíku. Neutrální atom vodíku (v hantýrce astronomů HI) se skládá z jednoho protonu a jednoho elektronu. Proton a elektron mají spin, otáčí se jako dětský vlček, ale osy otáčení mohou mít jen dvě orientace: paralelní a...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle odkrývá svou přítomnost stíněním světla vyzařovaného z hvězd nebo mlhovin za ním a někdy vytváří iluze koňských hlav nebo sombrer. Nikdo ale skutečně neví jak vypadá typické zrno mezihvězdného prachu. Pomocí studia absorbce, emise a odrážení...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
