Astrofyzikové ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali detailním studiem obří bubliny mezihvězdné látky v naší Galaxii, jejíž vlastnosti kriticky posoudili na základě dostupných pozorování i numerického modelu. Ukazují, že tato veleobálka je překvapivě stará, asi 120 milionů let, tedy mnohem starší,...
Tým astrofyziček z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd nalezl srážející se mezihvězdné bubliny uvnitř naší Galaxie. Ukázalo se, že díky srážce těchto obřích útvarů, o průměru až 200 světelných let, vznikají v místě kolize nové hvězdy. Tyto nově vzniklé hvězdy pak...
Na tomto pozoruhodném infračerveném zákoutí oblohy mezihvězdných mračen plovoucích ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato mlhovina má též označení IC5146 a je to prašná hvězdotvorná oblast, která je zde na snímku ve falešných barvách z Herschelovy...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Co se nachází kolem Slunce v této části galaxie Mléčná dráha? Náš nejlepší odhad popisuje nahoře mapa okolních 1500 světelných let zkonstruovaných z různých pozorování a dedukcí. Slunce nyní prochází fialově zobrazeným Místním mezihvězdným mračnem (Local Interstellar Cloud - LIC),...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Galaxie Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (interstellar medium - ISM). ISM není uniformní ale vykazuje shluky, dokonce v blízkosti našeho Slunce. Detekce místního ISM je docela obtížná,...
Naše Galaxie je vyplněna plynem. Většina tohoto plynu je vodík, něco je hélium, ale je tam také stopové množství poměrně těžkých molekul včetně oxidu uhelnatého (CO) - složky smogu. Širokoúhlý rádiový CO obraz ukazuje neuvěřitelně různorodé struktury, jež vytváří molekulární mezihvězdné...
Mezihvězdný prostor je vyplněn velice řídkými mračny plynu, převážně vodíku. Neutrální atom vodíku (v hantýrce astronomů HI) se skládá z jednoho protonu a jednoho elektronu. Proton a elektron mají spin, otáčí se jako dětský vlček, ale osy otáčení mohou mít jen dvě orientace: paralelní a...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle odkrývá svou přítomnost stíněním světla vyzařovaného z hvězd nebo mlhovin za ním a někdy vytváří iluze koňských hlav nebo sombrer. Nikdo ale skutečně neví jak vypadá typické zrno mezihvězdného prachu. Pomocí studia absorbce, emise a odrážení...
Astrofyzikové ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali detailním studiem obří bubliny mezihvězdné látky v naší Galaxii, jejíž vlastnosti kriticky posoudili na základě dostupných pozorování i numerického modelu. Ukazují, že tato veleobálka je překvapivě stará, asi 120 milionů let, tedy mnohem starší,...
Tým astrofyziček z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd nalezl srážející se mezihvězdné bubliny uvnitř naší Galaxie. Ukázalo se, že díky srážce těchto obřích útvarů, o průměru až 200 světelných let, vznikají v místě kolize nové hvězdy. Tyto nově vzniklé hvězdy pak...
Na tomto pozoruhodném infračerveném zákoutí oblohy mezihvězdných mračen plovoucích ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato mlhovina má též označení IC5146 a je to prašná hvězdotvorná oblast, která je zde na snímku ve falešných barvách z Herschelovy...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Co se nachází kolem Slunce v této části galaxie Mléčná dráha? Náš nejlepší odhad popisuje nahoře mapa okolních 1500 světelných let zkonstruovaných z různých pozorování a dedukcí. Slunce nyní prochází fialově zobrazeným Místním mezihvězdným mračnem (Local Interstellar Cloud - LIC),...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Galaxie Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (interstellar medium - ISM). ISM není uniformní ale vykazuje shluky, dokonce v blízkosti našeho Slunce. Detekce místního ISM je docela obtížná,...
Naše Galaxie je vyplněna plynem. Většina tohoto plynu je vodík, něco je hélium, ale je tam také stopové množství poměrně těžkých molekul včetně oxidu uhelnatého (CO) - složky smogu. Širokoúhlý rádiový CO obraz ukazuje neuvěřitelně různorodé struktury, jež vytváří molekulární mezihvězdné...
Mezihvězdný prostor je vyplněn velice řídkými mračny plynu, převážně vodíku. Neutrální atom vodíku (v hantýrce astronomů HI) se skládá z jednoho protonu a jednoho elektronu. Proton a elektron mají spin, otáčí se jako dětský vlček, ale osy otáčení mohou mít jen dvě orientace: paralelní a...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle odkrývá svou přítomnost stíněním světla vyzařovaného z hvězd nebo mlhovin za ním a někdy vytváří iluze koňských hlav nebo sombrer. Nikdo ale skutečně neví jak vypadá typické zrno mezihvězdného prachu. Pomocí studia absorbce, emise a odrážení...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
