Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. listopad 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. listopad 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Koronální vtok

Uznání: N. R. Sheeley, Jr. and Y.-M. Wang (NRL), SOHO - LASCO Consortium, ESA, NASA

Aktivní Slunce nedávno vyvrhlo celé spousty naším směrem, včetně bouří částic proudících ven ve slunečním větru a mračen plazmy, jenž vyvolaly rozsáhlé polární záře. Stále rostoucí báze komplikovaných pozorování z přístroje LASCO na palubě vesmírné observatoře SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory) ukazuje, že materiál také teče zpátky ke Slunci a začíná od více jak 2 miliónů kilometrů nad svým viditelným povrchem. Relativní pohyb tmavého mraku tekoucího dovnitř lze sledovat na dvou vysoce zpracovaných snímcích zaznamenaných s hodinovým odstupem, což je dost obtížné detekovat proti slunenčí koroně vanoucí ven. Sluneční povrch graficky zobrazený žlutou kruhovou výsečí vpravo dole je odstíněn z pohledu hladkým zákrytovým diskem. Mrak se zdá pohybovat dovnitř rychlostí 50-100 kilometrů za sekundu přičemž překonává sluneční vítr foukající ven rychlostí kolem 120 kilometrů za sekundu. Příležitostně, jak se ukazuje asi tak jednou za hodinu, se mraky zdají být taženy spíše smyčkami rozpadajícího se magnetického pole, než samotným gravitačním polem. Badatelé nyní pracují na tom, aby uvedli do souladu tento překvapivý vtok dovnitř se slunečním větrem a magnetickým prostředím Slunce.

Štítky: Slunce, Magnetické pole, Korona, Inflow


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »