Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. prosinec 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. prosinec 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sopka Culann Patera na Io

Uznání: Galileo Project, JPL, NASA

Čím jsou způsobeny neobvyklé barvy kolem sopek na Io? Nejvnitřnější jupiterův velký měsíc Io je známý jako nejbouřlivější těleso ve Sluneční soustavě. Io o přibližné velikosti zemského Měsíce prochází téměř trvalými sopečnými erupcemi z nitra zahřívaného gravitačními slapy od Jupitera a dalších jupiterových velkých měsíců. Automatická sonda Galileo, která nyní obíhá kolem Jupitera sledovala v několika posledních letech aktivní sopku Culann Patera. Snímky nahoře ukazují, že sopka vytváří nejenom červeně a černě zbarvené toky lávy, ale také žluté sírové skvrny z kouřových vleček po explozích. Zelené barvy mohou vznikat působením těchto procesů na tentýž terén. Bílé skvrny mohou být z části způsobeny sněhem z oxidu siřičitého. Jelikož sonda Galileo splnila cíle svojí mise a má už jen málo paliva k manévrování, tak NASA plánuje v roce 2003 dopad sondy na Jupiter.

Štítky: ISS, P1 Truss


30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS Cosmos 1782

Zachycena trajektorie ISS a Cosmosu 1782 v rozmezí časů od 00.37.36 do 00.44.25 Současně jsou zachyceny dráhy tří letadel.

Další informace »