Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. březen 2003

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. březen 2003

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Perleťové mraky

Uznání a copyright: Arne Danielsen

Proč by se měly mraky jevit v různých barvách? Perleťové mraky jsou poměrně vzácným jevem, při kterém lze vidět neobvyklé svěží barvy nebo simultánně celé spektrum barev. Tyto mraky tvoří malé kapičky vody o téměř stejné velikosti. Pokud se Slunce nachází ve správné poloze a je většinou ukryté tlustými mraky, tak tyto tenčí mraky významně ohýbají sluneční světlo a to téměř koherentně, takže různé barvy se odklánějí v různém množství. Tudíž různé barvy k pozorovateli přicházejí z trochu odlišného směru. Mnoho mraků začíná v jednolitých oblastech, které by mohly vykazovat perleťovost, ale stávají se příliš rychle tlustými, příliš pomíchanými nebo jsou příliš daleko od Slunce, než aby mohly ukázat jasné barvy. Perleťové mraky na snímku nahoře byly vyfotografovány před dvěma měsíci v Norsku.

Štítky: Iridescent clouds


25. vesmírný týden 2026

25. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 6. do 21. 6. 2026. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a setká se s Merkurem a Venuší. Pomalu klesá k obzoru Jupiter. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Možná se objeví noční svítící oblaka. Český astronaut Aleš Svoboda obsadí roli pilota lodi Crew Dragon, která by měla letět k ISS v roce 2027. NASA oznámila složení posádky mise Artemis III, je tam i Evropan Luca Parmitano. Před 50 lety byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena sonda Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (152637) 1997 NC1.

Snímek blízkozemní planetky (152637) 1997 NC1. Měřítko snímku je 2.2"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země 0.038 au, od Slunce 1.023 au, jasnost 13.5 magnitudy. Nejblíže Zemi bude 27.6.2026, kdy dosáhne zhruba 10. magnitudy, na obloze změní polohu během jediné hodiny o tři čtvrti stupně a rychlým pohybem se přesune na jižní oblohu, její vzdálenost od naší planety bude v té době 0.017 au. Rozměr planetky se odhaduje na 0.7 km - 1.5 km.

Další informace »