Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. květen 2004

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. květen 2004

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Venuše: Zamračené dvojče Země

Uznání: Galileo Spacecraft, JPL, NASA; copyright: Calvin J. Hamilton

Tento obrázek ze sondy Galileo ukazuje, kolik je na Venuši mračen. Venuše je co do velikosti a hmotnosti Zemi velice podobná, a tak se o ní někdy hovoří, jako o sesterské planetě Země, ovšem Venuše má zcela rozdílné klima. Tlustá mračna na Venuši a její blízkost ke Slunci (jenom Merkur je ještě blíž) z ní činí nejteplejší planetu, mnohem teplejší jak Zemi. Lidé by tam nemohli přežít, a nikdy tam nebyl nalezen žádný druh života. Když je Venuše viditelná, tak je obvykle po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem na obloze. Venuši už navštívilo více jak 20 kosmických sond včetně Veněry 9, která přistála na povrchu a Magellanu, který radarem prohlédl mraky a vytvořil mapu povrchu. Tento obrázek Venuše pořídila ve viditelném světle kosmická sonda Galileo, která od roku 1995 do roku 2003 obíhala kolem Jupiteru. O Venuši zůstává hodně neznámých věcí, včetně příčiny tajemných záblesků rádiových vln.

Štítky: Venuše, Mračna


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »