Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. září 2004

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. září 2004

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Polární záře nad komunikační věží

Uznání a copyright: Frank Andreassen (nettfoto.no)

Výše jak nejvyšší komunikační věž, výše jak nejvyšší hora, výše jak nejvyšší letadlo se nachází království polárních září. Polární záře se jen zřídka vyskytují níže jak 60 kilometrů a mohou dosahovat až 1000 kilometrů. Světlo polárních září pochází od energetických elektronů a protonů, které narážejí do molekul zemské atmosféry. Při pohledu z vesmíru je často vidět celistvou polární záři jako kruh kolem jednoho z magnetických pólů Země. Na snímku nahoře je zvlášť vzácná nachová aurorální korona, která se 30. srpna vznáší vysoko nad městem Harstad v Norsku.

Štítky: Polární záře, Communications tower, Norway


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »