Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. září 2007

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. září 2007

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pangea Ultima: Země za 250 miliónů let

Uznání a copyright: C. R. Scotese (U. Texas at Arlington), PALEOMAP

Bude takto vypadat povrch Země? Povrch Země se dělí do několika velkých desek, které se pomalu posunují. Asi před 250 milióny lety měly desky, na který spočívají nynější kontinenty, zcela jinou polohu a to takovou, že všechny zemské masívy byly sdruženy do jediného superkontinentu, který se nyní nazývá Pangea. Asi za 250 miliónů let se mají desky zase přiblížit do jediného dominantního zemského masívu. Simulace nahoře z projektu PALEAOMAP zobrazuje tento obří zemský masív: Pangea Ultima. V té době bude Atlantický oceán jen vzdálenou vzpomínkou a cokoliv co bude obývat Zemi bude moci chodit ze Severní Ameriky do Afriky.

Štítky: Desková tektonika, Země, Pangeo Ultima, Continents


9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »