Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. leden 2010

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. leden 2010

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Síla z prázdného prostoru: Casimirův jev

Uznání a copyright: Umar Mohideen (U. California at Riverside)

Tato kulička poskytuje důkaz, že se vesmír bude navždy rozpínat. Kulička měří něco přes desetinu milimetru a v důsledku energetických fluktuací vakua prázdného prostoru se pohybuje k hladké desce. Tato přitažlivost je známa jako Casimirův jev podle objevitele, který se před 50 lety pokoušel pochopit, proč tekutiny jako třeba majonéza tečou tak pomalu. Dnes se hromadí důkazy, že většina energetické hustoty ve vesmíru je v neznámé formě zvané temná energie. Forma a původ temné energie je téměř zcela neznámý, ale předpokládá se, že má podobně jako u Casimirova jevu vztah k fluktuacím vakua, které jsou ale nějak generované samotným vesmírem. Zdá se, že tato nesmírná a záhadná temná energie gravitačně odpuzuje veškerou hmotu a tudíž asi způsobuje trvalé rozpínání vesmíru. Pochopení fluktuací vakua je v popředí výzkumu nejenom kvůli lepšímu porozumění vesmíru, ale také aby se zjistilo, jak zastavit slepování součástek mikromechanických strojů.

Štítky: Dark energy, Casimir Effect, Vacuum


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »