Prachový vír na Marsu

Uznání: HiRISE, MRO, LPL (U. Arizona), NASA

Na severní polokouli už bylo pozdní jaro, když kamera HiRISE na palubě družice MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zahlédla tohoto místního obyvatele. Jádro vířícího prachového víru má v průměru asi 30 metrů a přes rovnou a zaprášenou Amazonis Planitia směřuje na jih a na východ (dolů a vpravo). Vír zvedá do řídké marťanské atmosféry prach a jeho vlečka dosahuje až 800 metrů vysoko nad povrchem. Vlečka ovšem nesleduje stopu víru, ale západní vítr ji odfukuje k východu. Prachové víry vznikají při zahřívání povrchu sluncem, což generuje teplé stoupavé vzdušné proudy, které začínají rotovat a v této oblasti jsou běžné. Tangenciální rychlosti větru u prachových vírů na jiných snímcích z HiRISE dosahují až 110 kilometrů za hodinu.