Pohybovalo se to po povrchu Marsu, co to bylo? Prachový rarášek. Jedná se o rotující sloupce stoupajícího vzduchu zahřívané teplým povrchem, které jsou běžné i v teplých a suchých oblastech na planetě Zemi. Prachoví rarášci obvykle trvají jen několik minut a stávají se viditelnými, když zvedají...
Bylo to koncem jara na severním Marsu, když kamera HiRISE na palubě družice MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), zahlédla toto místní zjevení. Jádro vířícího prachového víru, který tehdy v roce 2012 postupoval plochou, zaprášenou Amazonis Planitia, má průměr asi 140 metrů. Vlečka víru,...
Na severní polokouli už bylo pozdní jaro, když kamera HiRISE na palubě družice MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zahlédla tohoto místního obyvatele. Jádro vířícího prachového víru má v průměru asi 30 metrů a přes rovnou a zaprášenou Amazonis Planitia směřuje na jih a na východ (dolů a...
Co se to pohybuje přes pláně Marsu? Prachový vír. Poprvé byly z úrovně země vytvořeny definitivní filmy slavných prachových sloupů. Rover Spirit ze svého místečka na svahu zachytil několik prachových vírů teprve v minulých dvou měsících. Každý snímek ze sekvence nahoře byl pořízen...
Co je to za kužel na horizontu? Vědci si myslí, že toto bělavé zjevení je ve skutečnosti marťanský větrný vír, který byl zachycen, jak se postupuje po Marsu. Snímek nahoře pořídil už dříve v tomto měsíci rover Spirit. Vířící mrak byl nalezen při porovnání snímku nahoře s předchozím...
Co tak počmáralo tento marťanský kráter? Jelikož obrázek nahoře ukazuje čáry uvnitř i vně kráteru, tak čáry byly jistě vytvořeny až po impaktu, kterým kráter vznikl. Nově vytvořené stopy jako jsou tyto byly pro badatele vzrušující marťanskou záhadou, ale nyní se ukázalo, že jde nejspíše o...
Mění se povrch Marsu ? Při prohlídce každoročních snímků marťanského povrchu pořízených sondou Mars Global Surveyor, která nyní obíhá kolem Marsu, jsou někdy vidět nové tmavé stopy. Přestože to byla původně záhada, tak původce je nyní většinou známý jako prašný ďábel, obrovské...
Na této části snímku s vysokým rozlišením z obíhající sondy Mars Global Surveyor jsou vidět podivné tmavé zatočené křižující se stopy na poměrně ploché zvlněné oblasti široké asi 3 km na povrchu Marsu. Nedávno vytvořené stopy jako jsou tyto badatelé prezentovali jako nadějné marťanské tajemství...
Připravte se, přichází další marťanská prachová bouře. Tenká půda na Marsu může být zvednuta větry vysoko a tak může vytvořit prachové bouře, které se přelijí dolů do plání a někdy mohou obestřít většinu planety. Sonda Mars Global Surveyor, která nyní obíhá kolem Marsu, nedávno...
Pohybovalo se to po povrchu Marsu, co to bylo? Prachový rarášek. Jedná se o rotující sloupce stoupajícího vzduchu zahřívané teplým povrchem, které jsou běžné i v teplých a suchých oblastech na planetě Zemi. Prachoví rarášci obvykle trvají jen několik minut a stávají se viditelnými, když zvedají...
Bylo to koncem jara na severním Marsu, když kamera HiRISE na palubě družice MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), zahlédla toto místní zjevení. Jádro vířícího prachového víru, který tehdy v roce 2012 postupoval plochou, zaprášenou Amazonis Planitia, má průměr asi 140 metrů. Vlečka víru,...
Na severní polokouli už bylo pozdní jaro, když kamera HiRISE na palubě družice MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zahlédla tohoto místního obyvatele. Jádro vířícího prachového víru má v průměru asi 30 metrů a přes rovnou a zaprášenou Amazonis Planitia směřuje na jih a na východ (dolů a...
Co se to pohybuje přes pláně Marsu? Prachový vír. Poprvé byly z úrovně země vytvořeny definitivní filmy slavných prachových sloupů. Rover Spirit ze svého místečka na svahu zachytil několik prachových vírů teprve v minulých dvou měsících. Každý snímek ze sekvence nahoře byl pořízen...
Co je to za kužel na horizontu? Vědci si myslí, že toto bělavé zjevení je ve skutečnosti marťanský větrný vír, který byl zachycen, jak se postupuje po Marsu. Snímek nahoře pořídil už dříve v tomto měsíci rover Spirit. Vířící mrak byl nalezen při porovnání snímku nahoře s předchozím...
Co tak počmáralo tento marťanský kráter? Jelikož obrázek nahoře ukazuje čáry uvnitř i vně kráteru, tak čáry byly jistě vytvořeny až po impaktu, kterým kráter vznikl. Nově vytvořené stopy jako jsou tyto byly pro badatele vzrušující marťanskou záhadou, ale nyní se ukázalo, že jde nejspíše o...
Mění se povrch Marsu ? Při prohlídce každoročních snímků marťanského povrchu pořízených sondou Mars Global Surveyor, která nyní obíhá kolem Marsu, jsou někdy vidět nové tmavé stopy. Přestože to byla původně záhada, tak původce je nyní většinou známý jako prašný ďábel, obrovské...
Na této části snímku s vysokým rozlišením z obíhající sondy Mars Global Surveyor jsou vidět podivné tmavé zatočené křižující se stopy na poměrně ploché zvlněné oblasti široké asi 3 km na povrchu Marsu. Nedávno vytvořené stopy jako jsou tyto badatelé prezentovali jako nadějné marťanské tajemství...
Připravte se, přichází další marťanská prachová bouře. Tenká půda na Marsu může být zvednuta větry vysoko a tak může vytvořit prachové bouře, které se přelijí dolů do plání a někdy mohou obestřít většinu planety. Sonda Mars Global Surveyor, která nyní obíhá kolem Marsu, nedávno...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
