Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. listopad 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. listopad 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Víření marťanského prachového raráška

Uznání videa: NASA, JPL-Caltech, Perseverance Rover; AI processing: PipploIMP

Pohybovalo se to po povrchu Marsu, co to bylo? Prachový rarášek. Jedná se o rotující sloupce stoupajícího vzduchu zahřívané teplým povrchem, které jsou běžné i v teplých a suchých oblastech na planetě Zemi. Prachoví rarášci obvykle trvají jen několik minut a stávají se viditelnými, když zvedají volný červeně zbarvený prach a ponechávají pod ním neporušený tmavší a těžší písek. Prachoví rarášci nejenže vypadají skvěle, ale mohou po sobě zanechávat viditelné stopy a připisují se jim nečekaná vyčištění povrchu slunečních panelů. Snímky na tomto interpolovaném videu byly pořízeny začátkem srpna roverem Perseverance, který v současné době v kráteru Jezero pátrá po známkách dávného života. Časosběrné šestisekundové video zachycuje skutečné trvání něco málo přes jednu minutu. V dálce viditelný vířící prachový rarášek se podle odhadů pohyboval rychlostí asi 20 kilometrů za hodinu a sahal do výšky asi 2 kilometrů.

Vaše překvapení na nebi: Jaký snímek APODu se objevil v den vašich narozenin (po roce 1995)?

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: The Red Planet
  2. APOD: 2012-04-13 Prachový vír na Marsu
  3. Wikipedia: Dust_devil
  4. NASA: Earth
  5. Youtu.be: Dust Devil Makes Mess of Soccer Game
  6. APOD: 2003-12-30 Kráter na Marsu se stopami větrných vírů
  7. Astronomy.com: Mars dust devil whisks Spirit clean
  8. Flickr.com: L'informatico mondo di Pipplo: Mars2020 - Perseverance - NavCam - SOL 899 - 4K AI Video (from 21 images).
  9. Wikipedia: File:Interframe_motion_interpolation.webm
  10. Youtube.com: Mars Perseverance Sol 899: Right Navigation Camera
  11. NASA: Science With Perseverance
  12. Flickr.com: L'informatico mondo di Pipplo: Mars2020 - Perseverance - NavCam - SOL 899 - 4K AI Video (from 21 images).
  13. Youtu.be: Do You Know How Dust Devils Form?

Štítky: Mars, Prachový vír, Persevence


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »