Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. prosinec 2003

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. prosinec 2003

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kráter na Marsu se stopami větrných vírů

Uznání: Malin Space Science Systems, MGS, JPL, NASA

Co tak počmáralo tento marťanský kráter? Jelikož obrázek nahoře ukazuje čáry uvnitř i vně kráteru, tak čáry byly jistě vytvořeny až po impaktu, kterým kráter vznikl. Nově vytvořené stopy jako jsou tyto byly pro badatele vzrušující marťanskou záhadou, ale nyní se ukázalo, že jde nejspíše o výsledek miniaturních větrných vírů - marťanských prašných "ďáblíků", o kterých je známo, že se na rudé planetě vyskytují. Průchod prachových vírů byl detekován i u přistávacích modulů Vikingu a Mars Pathfinderu jako další příklad větrných procesů na aktivním Marsu. Takové sloupce vířícího stoupajícího vzduchu zahřátého horkým povrchem jsou jsou běžné v suchých a pouštních oblastech na planetě Zemi. Typicky mají trvání jen několika minut a stávají se viditelnými vzhledem k tomu, že zvedají volný prach. Prachové víry mohou na Marsu dosahovat až do výše 8 kilometrů a zanechávají tmavé stopy, jelikož rozrušují světlý, odrazivý povrchový prach.

Štítky: Mars, Prachový vír, Kráter


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »