Posádka expedice 59 Mezinárodní kosmické stanice pořídila 11.dubna na oběžné dráze 400 kilometrů nad kanadským Quebecem tento snímek široké řeky Svatého Vavřince a podivně kruhového jezera Manicouagan. Jezero ve tvaru prstence vpravo od středu je moderní nádrží uvnitř erodovaného pozůstatku dávného...
Mnoho jasných mlhovin a hvězdokup na pozemské obloze je spojeno se jménem astronoma Charlese Messiera z jeho slavného katalogu z 18. století. Jeho jméno také nesou tyto dva velké a pozoruhodné krátery na Měsíci. V tmavém, hladkém lunárním Moři plodnosti (Mare Fecunditatis) vystupují krátery Messier...
Tento snímek širokého ústí řeky svatého Vavřince a podivuhodně kruhového jezera Manicouagan pořídila 11. dubna posádka Expedice 59 z Mezinárodní kosmické stanice kroužící kolem planety Země ve výšce 400 kilometrů nad kanadským Quebecem. Prstencové jezero vpravo od středu je moderní vodní nádrž ...
Frank Borman, James Lovell a William Anders v prosinci 1968 cestovali ze Země k Měsíci a zase zpátky. Na stereo anaglyfu je vidět jejich pohled z lunární orbity na krátery na jihozápadě Moře plodnosti (Mare Fecunditatis), pohled si nejlépe vychutnáte s červenomodrými brýlemi na Zemi. Velký...
Širokoúhlou noční horskou scenerií procházejí barevné oblouky stop hvězd. Postupné expozice digitální kamerou na stativu, která mířila na jih, nad íránské pohoří Alborz, byly digitálně spojeny tak, že vypovídají o rotaci naší planety. Stopy hvězd tvoří soustředné oblouky kolem jižního...
V triedru nebo v malém dalekohledu můžete v měsíční krajině snadno uvidět výrazné písmeno X, ale není mnoho těch, kteří ho viděli. Problém je, že toto lunární X je prchavé a je vidět jen několik hodin před první čtvrtí Měsíce. Písmeno X na hranici stínu mezi lunárním dnem a nocí je iluzí...
Mnoho jasných mlhovin a hvězdokup na pozemské obloze se váže se jménem astronoma Charlese Messiera, jelikož jsou v jeho slavném katalogu z 18. století. Jeho jméno nesou také tyto dva velké a význačné krátery na Měsíci. Krátery Messier (vlevo) a Messier A vynikají v tmavém, hladkém moři...
Nasaďte si svoje červeno modré brýle a podívejte se na lávové vodopády na Marsu. Tento stereo anaglyf vznikl kombinací dvou snímků, které pořídila kamera HiRISE na palubě družice MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Tyto víceúrovňové vodopády vznikly, když tekoucí láva protrhla části severního...
Při pohledu triedrem nebo malým dalekohledem na tuto měsíční krajinu je snadno vidět výrazné písmeno X. Přitom ho ale vidělo jen málo lidí. To proto, že lunární X je prchavé a je vidět jen pár hodin před fází první čtvrti. Iluze písmene X vzniká konfigurací kráterů Blanchinus, La Caille a...
Krátery Henbury v Severním teritoriu v Austrálii jsou jizvami po impaktech staré přes 4000 let. Když se dávný meteorit rozpadl na desítky kusů, tak ten největší vytvořil kráter o průměru 180 metrů, jehož osvětlené zvětralé stěny a dno jsou vidět v popředí nočního záběru z jižní...
Na pozemské obloze se mnoho jasných mlhovin a hvězdokup spojuje se jménem astronoma Charlese Messiera a to díky jeho slavnému katalogu z 18. století. Jeho jméno nesou také tyto dva velké a pozoruhodné krátery na Měsíci. Z tmavého a hladkého měsíčního moře plodnosti, neboli Mare Fecunditatis,...
Jeden z největších mladých kráterů na Merkuru Hokusai má průměr 114 kilometrů a jeho světlé paprsky zasahují po velké části planety. Ovšem na této mozaice ze šikmých pohledů na kráter Hokusai jsou zblízka vidět slunečním světlem ozářené centrální vrcholky, terasovité stěny kráteru a zamrzlé...
Měsíc je normálně vidět v jemných odstínech šedé nebo žluté. Ale na tomto teleskopickém barevném snímku pořízeném při úplňku byly malé, měřitelné rozdíly velmi zvětšeny. Různé barvy odpovídají skutečným rozdílům v chemickém složení měsíčního povrchu. Modré odstíny odhalují oblasti bohaté...
Hodně jasných mlhovin a hvězdokup na pozemské obloze je spojených se jménem astronoma Charlese Messiera, který v 18. století vytvořil svůj slavný katalog. Podle něho se také jmenují tyto dva velké krátery na Měsíci. Z tmavého hladkého Moře plodnosti, neboli Mare Fecunditatis, vystupují...
Komplex centrálního vrcholu kráteru Tycho vrhá v této nádherné měsíční krajině při místním východu Slunce dlouhý a tmavý stín. Tento šikmý pohled zaznamenala 10. června 2011 družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Ve verzi s nejvyšším rozlišením 1,5 metru na pixel jsou vidět úžasné...
Komplex centrálního vrcholku kráteru Tycho vrhá poblíž místního východu v této nádherné měsíční krajině dlouhý a tmavý stín. Záběr pořídila 10. června družice LRO - Lunar Reconnaissance Orbiter. Ukazuje ohromující podrobnosti, po svahu rozházené balvany a rozeklané stíny, které v nejvyšším...
Kosmická sonda MESSENGER nyní z oběžné dráhy nejvnitřnější planety Merkuru odeslala z širokoúhlé kamery tento skvělý barevný pohled na kráter Degas s plným rozlišením 90 metrů na pixel. Tento 52 kilometrový kráter pojmenovaný po impresionistickém malíři je zde též vidět na vloženém...
Vozítko Opportunity nyní slaví 7 let na povrchu rudé planety u lemu 90 metrů širokého kráteru Santa Maria. Vozítko Opportunity a jeho dvojče Spirit byly původně vyslány na dobu 3 měsíců. Robot velikosti golfového vozíku dnes stále pracuje a jeho stín (zcela vpravo) je vidět v popředí...
Hory a stěny kráterů na tomto teleskopickém snímku lunárního terminátoru, neboli rozhraní dne a noci, vrhají ostré stíny. Při pohledu z lunárního povrchu poblíž terminátoru by vycházelo Slunce a bylo by stále těsně nad obzorem. Ale vložený obrázek vlevo zvýrazňuje ještě prchavější jev při...
Hodně jasných mlhovin a hvězdokup na obloze je spojeno se jménem astronoma Charlese Messiera, z jeho slavného katalogu z 18. století. Jeho jméno také nesou tyto dva velké a pozoruhodné krátery na Měsíci. Krátery Messier (vlevo) a Messier A mají rozměry 15x8 a 16x11 kilometrů a vyčnívají z...
Proč je voda na Měsíci? Minulý měsíc dopadl do trvale zastíněného kráteru v blízkosti jižního pólu velký impaktor mise LCROSS. Z družice se dal pozorovat oblak prachu, i když jej bylo obtížné rozlišit ze Země. Tento oblak je vidět ve viditelném světle nahoře. Předběžné výsledky...
Tento snímek ve středním infačerveném pásmu byl pořízen v posledních minutách letu sondy LCROSS k Měsíci. Ta malá bílá skvrna (zvětšená ve výřezu), uvnitř tmavého lunárního kráteru zastíněného stěnami, je počáteční záblesk vytvořený dopadem vyhořelého horního stupně rakety Centaur. Stupeň...
Cílem dvou těles mise LCROSS směřujících k zítřejšímu dopadu na Měsíc je 100 kilometrů široký kráter Cabeus vzdálený asi 100 kilometrů od jižního pólu Měsíce. Tento zastíněný kráter je na této mozaice, která reprezentuje pohled na tuto oblast pozemskými dalekohledy, silně zploštělý. Dopady by...
Ve středu této měsíční krajiny je triedrem nebo malým dalekohledem snadno vidět výrazné X. Ale jen nemnoho lidí jej zatím vidělo. Problém je, že toto lunární X je zřetelné jenom během čtyř hodin právě před první čtvrtí Měsíce. Iluze tohoto X vzniká s přispěním konfigurace kráterů Blanchinus,...
Jak vznikly tyto velké útesy na Marsu? Propadly se nakonec nějaké obří vodopády svým podložím? Tyto vysoké útesy kolem Echus Chasma, které se propadají do 4 km hloubky poblíž impozantního impaktního kráteru, vytvořila buď voda nebo láva. Nejpravděpodobnější hypotéza je, že Echus Chasma o...
Na tomto celkovém pohledu je vidět 10 kilometrů široký kráter Heimdall na severních polárních pláních Marsu. A ta jasná skvrna zvýrazněná na vloženém obrázku je Phoenix přistávající na padáku k povrchu. Tento skvělý snímek pořídila 25. května kamera HiRISE z paluby družice Mars Reconnaissance...
Co způsobilo tyto neobvyklé bílé skalní formace na Marsu? Podrobná studie těchto prstů vyvolaná možností, že by se mohlo jednat o deposity soli po vyschnutí dna starodávného jezera nyní ukazuje, že tomu tak není. Zdá se, že světlý materiál v okolí už zerodoval, což ukazuje na složení s...
Plató Aristarchus se nachází v rozsáhlých lávových tocích měsíčního Oceánu bouří (Oceanus Procellarum). Jasný impaktní kráter v rohu plató je Aristarchus, 42 kilometrů široký a 3 kilometry hluboký, mladý kráter. Vlevo nad ním je jen o něco málo menší, lávou zaplavený kráter...
Meteorický kráter Barringer nedaleko města Winslow v Arizoně je jedním z neznámějších impaktních kráterů na planetě Zemi. Podívejte se červenomodrými brýlemi na tento barevný stereo anaglyf a získáte představu o velikosti kráteru, je jeden a půl kilometru široký a 170 metrů hluboký. (Pár...
Jak se tato sferule ocitla na Měsíci? Když dopadne meteorit na Měsíc, tak energie dopadu roztaví část zasažených hornin, z níž se část může ochladit do maličkých skleněných kuliček. Ve vzorcích lunární půdy, které zpět na Zemi přivezly výpravy Apollo, bylo mnoho takových skleněných...
Tyto tři dávné, velké impaktní krátery leží na severovýchodním okraji Mare Nubium, měsíčního moře mraků. Nahoře této mozaiky jsou zleva doprava jmenovci Ptolemaeus, Alphonsus a Arzachel. Obrázek nabízí pozoruhodně podrobný pohled na dobře prostudovanou oblast se stíny, které zdůrazňují...
Cokoliv co Mimas zasáhlo, tak ho skoro rozbilo. To co zůstalo je jeden z největších impaktních kráterů na jednom z nejmenších Saturnových měsíčků. Kráter pojmenovaný Herschel, podle objevitele Mimase v roce 1789 Siru Williamu Herschelovi, má asi 130 kilometrů a je vidět nahoře v ostrém...
Měsíc, který tak oslňuje ať už v triedrech nebo v malých dalekohledech, je poďobaný impaktními krátery. Při částečných měsíčních fázích vrhají krátery podél terminátoru ostré stíny. Zato když je Měsíc v úplňku, tak z některých kráterů jako by vypučí soustavy jasných radiálních čar nebo...
Ostré stíny zvýrazňují centrální vrcholky a tesasovité stěny 120 kilometrů širokého kráteru Pythagoras na této mozaice ze snímků z kosmické sondy ESA SMART-1. Centrální vyvýšeniny jsou charakteristické pro velké a komplexní impaktní krátery na Měsíci a byly vytvořeny zpětnou vlnou náhle...
Tento perspektivní pohled se dívá na jihovýchod podél stěny velkého, erodovaného, impaktního kráteru na Solis Planum sousedícího s hornatou oblastí Thaumasia na Marsu. Stěna kráteru, která zasahuje do této scény v délce asi 50 kilometrů, má výšku asi 800 metrů. Tato oblast se nachází na...
Co tak počmáralo tento marťanský kráter? Jelikož obrázek nahoře ukazuje čáry uvnitř i vně kráteru, tak čáry byly jistě vytvořeny až po impaktu, kterým kráter vznikl. Nově vytvořené stopy jako jsou tyto byly pro badatele vzrušující marťanskou záhadou, ale nyní se ukázalo, že jde nejspíše o...
Snímkování s vysokým rozlišení oblasti v Schiaparelli Basin na Marsu 3. června kamerou družice MGS Mars Orbiter poskytlo tento úžasný příklad vrstevnaté formace uvnitř starého impaktního kráteru. Takové struktury by na planetě Zemi byly k vidění v sedimentárních horninách, kde se materiál...
V rozsáhlých výtocích lávy měsíčního moře Oceanus Procellarum kotví plató Aristarchus. Tento ostrý, úžasně barevný pohled pořízený z jedné domácí observatoře na planetě Zemi krásně zachycuje geologicky různorodou oblast do níž patří hnědavé plató Aristarchus, kráter Herodotus a klikaté údolí...
Impaktní kráter Pwyll (jméno pochází z Keltské mytologie) jde považován za reprezentanta jednoho z nejmladších útvarů na povrchu jupiterova měsíce Europa. K vytvoření tohoto pohledu dolů na kráter osvětlený sluncem zprava byla použita kombinace barev a černobílých údajů s vysokým...
Tuto výraznou řadu 13 nahuštěných kráterů na jupiterově měsíci Ganymedu vyfotografovala v roce 1972 sonda Galileo. Snímek pokrývá oblast asi 120 mil (192km) širokou a řetěz kráterů protíná ostrou hranici mezi světlým a tmavým terénem. Co způsobilo tento kráterový řetěz? Pozoruhodné je,...
V triedrech nebo malých dalekohledech oslnivý Měsíc je posetý impaktními krátery. Během částečných měsíčních fází jsou krátery podél terminátoru zvýrazněné ostře vrženými stíny. Když je ale Měsíc v úplňku, tak z některých kráterů vyráží systémy jasných radiálních linií nebo paprsků. Tento...
Jeden z nejprominentnějších kráterů na Měsíci se jmenuje Koperník. Koperník je velký mladý kráter viditelný triedrem trochu severozápadně od středu měsíční polokoule přivrácené k Zemi. Koperník se vyznačuje svou velikostí a mnoha jasnými paprsky, které z něj vycházejí. I když je Koperník na...
Čistá modrá letní obloha konečně tmavne a nový dalekohled nedočkavě postavený na zahradě vyvolává nadšení a očekávání. "Koupil jsem to pro děti." ujišťuje tatínek sám sebe, když úzkostlivě dohlíží na dva mladé chlapce, jak centrují v hledáčku jasnou první čtvrt Měsíce. První večerní objekt...
Co leží pod povrchem Erosu? Tento snímek pořízený před dvěma týdny sondou NEAR, jež tmavý asteroid obíhá, ukazuje kilometr široký kráter, kde pod tmavým regolitovým povrchem leží určité typy světlých materiálů. Tato světlá látka viditelná i na jiných fotografiích, může být poměrně čerstvým...
Stejně jako pozemský Měsíc, tak i Merkur je posetý krátery, jenž svědčí o intenzivním bombardování v ranném období Sluneční soustavy. V roce 1974 zblízka prozkoumala tuto nejvnitřnější planetu sonda Mariner 10 a pořídila jediné podrobné snímky těžce zkoušeného povrchu. Na mozaice nahoře z 45...
Na marťanskou jižní polokouli přišel podzim. Podobně jako na Zemi, nižší teploty pokrývají krajinu sezónní námrazou. Ovšem na Marsu mohou být povrchové teploty opravdu nízké a mohou klesnout až pod minus 100 stupňů Celsia. Tento podrobný syntetizovaný barevný snímek kráteru Lowell na 52...
Kamery sondy NEAR Shomaker nyní pořídily z velmi delikátní oběžné dráhy kolem asteroidu 433 Eros přinejmenším jednou snímky celého povrchu tohoto malého zvláštně tvarovaného světa. Tento dramatický pohled byl pořízen 7.července ze vzdálenosti 50 kilometrů a má napříč asi 1.8 kilometrů. Ukazuje...
Impakní krátery jsou běžné na zemském Měsíci, ale na jupiterově velkém ledovém měsíci Europa jsou velice vzácné. V průběhu času byla obě tělesa podrobena intenzivnímu bombardování formativními zbytky sluneční soustavy, ale zdá se, že geologické aktivity na povrchu Europy zahladily většinu těchto...
Jak se mohly zformovat tyto neobvyklé kanály? Uvnitř malého kráteru, který leží uvnitř velkého kráteru Newton na Marsu vybíhá seshora dolů množství úzkých kanálů do dna kráteru. Snímek nahoře pokrývá asi tříkilometrovou oblast. Tyto a další strouhy byly nalezeny na Marsu na nedávných...
Co zahubilo dinosaury? Náhlé vyhynutí dinosaurů před 65 miliony let spolu s vymizením 70 procent všech tenkrát žijících druhů na Zemi je známé jako K-T událost (událost Křídového-Teciárního masového vyhynutí). Geologové a paleontologové se často zabývají myšlenkou dopadu velkého asteroidu nebo...
Dne 14.února se sonda NEAR stala prvním umělým měsícem asteroidu. Už zachycena jemnou gravitací třicetikilometrové skály ve tvaru pantofle, NEAR zaznamenala tento historicky první snímek z oběžné dráhy planetky 433 Eros ve vzdálenosti 200 mil (320km). Snímek vykazuje 30m podrobnosti a pohledu...
Naše srdce možná patří Měsíci, ale to nemůže zastavit příležitostné asteroidy zaslat nám valentýnku. K překvapení mnoha v pátek mise NEAR při přibližování k asteroidu 433 EROS vyfotografovala co se jeví jako proláklina srdcovitého tvaru. NASA plánuje po dnešním příletu sondy NEAR sérii...
Posádka expedice 59 Mezinárodní kosmické stanice pořídila 11.dubna na oběžné dráze 400 kilometrů nad kanadským Quebecem tento snímek široké řeky Svatého Vavřince a podivně kruhového jezera Manicouagan. Jezero ve tvaru prstence vpravo od středu je moderní nádrží uvnitř erodovaného pozůstatku dávného...
Mnoho jasných mlhovin a hvězdokup na pozemské obloze je spojeno se jménem astronoma Charlese Messiera z jeho slavného katalogu z 18. století. Jeho jméno také nesou tyto dva velké a pozoruhodné krátery na Měsíci. V tmavém, hladkém lunárním Moři plodnosti (Mare Fecunditatis) vystupují krátery Messier...
Tento snímek širokého ústí řeky svatého Vavřince a podivuhodně kruhového jezera Manicouagan pořídila 11. dubna posádka Expedice 59 z Mezinárodní kosmické stanice kroužící kolem planety Země ve výšce 400 kilometrů nad kanadským Quebecem. Prstencové jezero vpravo od středu je moderní vodní nádrž ...
Frank Borman, James Lovell a William Anders v prosinci 1968 cestovali ze Země k Měsíci a zase zpátky. Na stereo anaglyfu je vidět jejich pohled z lunární orbity na krátery na jihozápadě Moře plodnosti (Mare Fecunditatis), pohled si nejlépe vychutnáte s červenomodrými brýlemi na Zemi. Velký...
Širokoúhlou noční horskou scenerií procházejí barevné oblouky stop hvězd. Postupné expozice digitální kamerou na stativu, která mířila na jih, nad íránské pohoří Alborz, byly digitálně spojeny tak, že vypovídají o rotaci naší planety. Stopy hvězd tvoří soustředné oblouky kolem jižního...
V triedru nebo v malém dalekohledu můžete v měsíční krajině snadno uvidět výrazné písmeno X, ale není mnoho těch, kteří ho viděli. Problém je, že toto lunární X je prchavé a je vidět jen několik hodin před první čtvrtí Měsíce. Písmeno X na hranici stínu mezi lunárním dnem a nocí je iluzí...
Mnoho jasných mlhovin a hvězdokup na pozemské obloze se váže se jménem astronoma Charlese Messiera, jelikož jsou v jeho slavném katalogu z 18. století. Jeho jméno nesou také tyto dva velké a význačné krátery na Měsíci. Krátery Messier (vlevo) a Messier A vynikají v tmavém, hladkém moři...
Nasaďte si svoje červeno modré brýle a podívejte se na lávové vodopády na Marsu. Tento stereo anaglyf vznikl kombinací dvou snímků, které pořídila kamera HiRISE na palubě družice MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Tyto víceúrovňové vodopády vznikly, když tekoucí láva protrhla části severního...
Při pohledu triedrem nebo malým dalekohledem na tuto měsíční krajinu je snadno vidět výrazné písmeno X. Přitom ho ale vidělo jen málo lidí. To proto, že lunární X je prchavé a je vidět jen pár hodin před fází první čtvrti. Iluze písmene X vzniká konfigurací kráterů Blanchinus, La Caille a...
Krátery Henbury v Severním teritoriu v Austrálii jsou jizvami po impaktech staré přes 4000 let. Když se dávný meteorit rozpadl na desítky kusů, tak ten největší vytvořil kráter o průměru 180 metrů, jehož osvětlené zvětralé stěny a dno jsou vidět v popředí nočního záběru z jižní...
Na pozemské obloze se mnoho jasných mlhovin a hvězdokup spojuje se jménem astronoma Charlese Messiera a to díky jeho slavnému katalogu z 18. století. Jeho jméno nesou také tyto dva velké a pozoruhodné krátery na Měsíci. Z tmavého a hladkého měsíčního moře plodnosti, neboli Mare Fecunditatis,...
Jeden z největších mladých kráterů na Merkuru Hokusai má průměr 114 kilometrů a jeho světlé paprsky zasahují po velké části planety. Ovšem na této mozaice ze šikmých pohledů na kráter Hokusai jsou zblízka vidět slunečním světlem ozářené centrální vrcholky, terasovité stěny kráteru a zamrzlé...
Měsíc je normálně vidět v jemných odstínech šedé nebo žluté. Ale na tomto teleskopickém barevném snímku pořízeném při úplňku byly malé, měřitelné rozdíly velmi zvětšeny. Různé barvy odpovídají skutečným rozdílům v chemickém složení měsíčního povrchu. Modré odstíny odhalují oblasti bohaté...
Hodně jasných mlhovin a hvězdokup na pozemské obloze je spojených se jménem astronoma Charlese Messiera, který v 18. století vytvořil svůj slavný katalog. Podle něho se také jmenují tyto dva velké krátery na Měsíci. Z tmavého hladkého Moře plodnosti, neboli Mare Fecunditatis, vystupují...
Komplex centrálního vrcholu kráteru Tycho vrhá v této nádherné měsíční krajině při místním východu Slunce dlouhý a tmavý stín. Tento šikmý pohled zaznamenala 10. června 2011 družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Ve verzi s nejvyšším rozlišením 1,5 metru na pixel jsou vidět úžasné...
Komplex centrálního vrcholku kráteru Tycho vrhá poblíž místního východu v této nádherné měsíční krajině dlouhý a tmavý stín. Záběr pořídila 10. června družice LRO - Lunar Reconnaissance Orbiter. Ukazuje ohromující podrobnosti, po svahu rozházené balvany a rozeklané stíny, které v nejvyšším...
Kosmická sonda MESSENGER nyní z oběžné dráhy nejvnitřnější planety Merkuru odeslala z širokoúhlé kamery tento skvělý barevný pohled na kráter Degas s plným rozlišením 90 metrů na pixel. Tento 52 kilometrový kráter pojmenovaný po impresionistickém malíři je zde též vidět na vloženém...
Vozítko Opportunity nyní slaví 7 let na povrchu rudé planety u lemu 90 metrů širokého kráteru Santa Maria. Vozítko Opportunity a jeho dvojče Spirit byly původně vyslány na dobu 3 měsíců. Robot velikosti golfového vozíku dnes stále pracuje a jeho stín (zcela vpravo) je vidět v popředí...
Hory a stěny kráterů na tomto teleskopickém snímku lunárního terminátoru, neboli rozhraní dne a noci, vrhají ostré stíny. Při pohledu z lunárního povrchu poblíž terminátoru by vycházelo Slunce a bylo by stále těsně nad obzorem. Ale vložený obrázek vlevo zvýrazňuje ještě prchavější jev při...
Hodně jasných mlhovin a hvězdokup na obloze je spojeno se jménem astronoma Charlese Messiera, z jeho slavného katalogu z 18. století. Jeho jméno také nesou tyto dva velké a pozoruhodné krátery na Měsíci. Krátery Messier (vlevo) a Messier A mají rozměry 15x8 a 16x11 kilometrů a vyčnívají z...
Proč je voda na Měsíci? Minulý měsíc dopadl do trvale zastíněného kráteru v blízkosti jižního pólu velký impaktor mise LCROSS. Z družice se dal pozorovat oblak prachu, i když jej bylo obtížné rozlišit ze Země. Tento oblak je vidět ve viditelném světle nahoře. Předběžné výsledky...
Tento snímek ve středním infačerveném pásmu byl pořízen v posledních minutách letu sondy LCROSS k Měsíci. Ta malá bílá skvrna (zvětšená ve výřezu), uvnitř tmavého lunárního kráteru zastíněného stěnami, je počáteční záblesk vytvořený dopadem vyhořelého horního stupně rakety Centaur. Stupeň...
Cílem dvou těles mise LCROSS směřujících k zítřejšímu dopadu na Měsíc je 100 kilometrů široký kráter Cabeus vzdálený asi 100 kilometrů od jižního pólu Měsíce. Tento zastíněný kráter je na této mozaice, která reprezentuje pohled na tuto oblast pozemskými dalekohledy, silně zploštělý. Dopady by...
Ve středu této měsíční krajiny je triedrem nebo malým dalekohledem snadno vidět výrazné X. Ale jen nemnoho lidí jej zatím vidělo. Problém je, že toto lunární X je zřetelné jenom během čtyř hodin právě před první čtvrtí Měsíce. Iluze tohoto X vzniká s přispěním konfigurace kráterů Blanchinus,...
Jak vznikly tyto velké útesy na Marsu? Propadly se nakonec nějaké obří vodopády svým podložím? Tyto vysoké útesy kolem Echus Chasma, které se propadají do 4 km hloubky poblíž impozantního impaktního kráteru, vytvořila buď voda nebo láva. Nejpravděpodobnější hypotéza je, že Echus Chasma o...
Na tomto celkovém pohledu je vidět 10 kilometrů široký kráter Heimdall na severních polárních pláních Marsu. A ta jasná skvrna zvýrazněná na vloženém obrázku je Phoenix přistávající na padáku k povrchu. Tento skvělý snímek pořídila 25. května kamera HiRISE z paluby družice Mars Reconnaissance...
Co způsobilo tyto neobvyklé bílé skalní formace na Marsu? Podrobná studie těchto prstů vyvolaná možností, že by se mohlo jednat o deposity soli po vyschnutí dna starodávného jezera nyní ukazuje, že tomu tak není. Zdá se, že světlý materiál v okolí už zerodoval, což ukazuje na složení s...
Plató Aristarchus se nachází v rozsáhlých lávových tocích měsíčního Oceánu bouří (Oceanus Procellarum). Jasný impaktní kráter v rohu plató je Aristarchus, 42 kilometrů široký a 3 kilometry hluboký, mladý kráter. Vlevo nad ním je jen o něco málo menší, lávou zaplavený kráter...
Meteorický kráter Barringer nedaleko města Winslow v Arizoně je jedním z neznámějších impaktních kráterů na planetě Zemi. Podívejte se červenomodrými brýlemi na tento barevný stereo anaglyf a získáte představu o velikosti kráteru, je jeden a půl kilometru široký a 170 metrů hluboký. (Pár...
Jak se tato sferule ocitla na Měsíci? Když dopadne meteorit na Měsíc, tak energie dopadu roztaví část zasažených hornin, z níž se část může ochladit do maličkých skleněných kuliček. Ve vzorcích lunární půdy, které zpět na Zemi přivezly výpravy Apollo, bylo mnoho takových skleněných...
Tyto tři dávné, velké impaktní krátery leží na severovýchodním okraji Mare Nubium, měsíčního moře mraků. Nahoře této mozaiky jsou zleva doprava jmenovci Ptolemaeus, Alphonsus a Arzachel. Obrázek nabízí pozoruhodně podrobný pohled na dobře prostudovanou oblast se stíny, které zdůrazňují...
Cokoliv co Mimas zasáhlo, tak ho skoro rozbilo. To co zůstalo je jeden z největších impaktních kráterů na jednom z nejmenších Saturnových měsíčků. Kráter pojmenovaný Herschel, podle objevitele Mimase v roce 1789 Siru Williamu Herschelovi, má asi 130 kilometrů a je vidět nahoře v ostrém...
Měsíc, který tak oslňuje ať už v triedrech nebo v malých dalekohledech, je poďobaný impaktními krátery. Při částečných měsíčních fázích vrhají krátery podél terminátoru ostré stíny. Zato když je Měsíc v úplňku, tak z některých kráterů jako by vypučí soustavy jasných radiálních čar nebo...
Ostré stíny zvýrazňují centrální vrcholky a tesasovité stěny 120 kilometrů širokého kráteru Pythagoras na této mozaice ze snímků z kosmické sondy ESA SMART-1. Centrální vyvýšeniny jsou charakteristické pro velké a komplexní impaktní krátery na Měsíci a byly vytvořeny zpětnou vlnou náhle...
Tento perspektivní pohled se dívá na jihovýchod podél stěny velkého, erodovaného, impaktního kráteru na Solis Planum sousedícího s hornatou oblastí Thaumasia na Marsu. Stěna kráteru, která zasahuje do této scény v délce asi 50 kilometrů, má výšku asi 800 metrů. Tato oblast se nachází na...
Co tak počmáralo tento marťanský kráter? Jelikož obrázek nahoře ukazuje čáry uvnitř i vně kráteru, tak čáry byly jistě vytvořeny až po impaktu, kterým kráter vznikl. Nově vytvořené stopy jako jsou tyto byly pro badatele vzrušující marťanskou záhadou, ale nyní se ukázalo, že jde nejspíše o...
Snímkování s vysokým rozlišení oblasti v Schiaparelli Basin na Marsu 3. června kamerou družice MGS Mars Orbiter poskytlo tento úžasný příklad vrstevnaté formace uvnitř starého impaktního kráteru. Takové struktury by na planetě Zemi byly k vidění v sedimentárních horninách, kde se materiál...
V rozsáhlých výtocích lávy měsíčního moře Oceanus Procellarum kotví plató Aristarchus. Tento ostrý, úžasně barevný pohled pořízený z jedné domácí observatoře na planetě Zemi krásně zachycuje geologicky různorodou oblast do níž patří hnědavé plató Aristarchus, kráter Herodotus a klikaté údolí...
Impaktní kráter Pwyll (jméno pochází z Keltské mytologie) jde považován za reprezentanta jednoho z nejmladších útvarů na povrchu jupiterova měsíce Europa. K vytvoření tohoto pohledu dolů na kráter osvětlený sluncem zprava byla použita kombinace barev a černobílých údajů s vysokým...
Tuto výraznou řadu 13 nahuštěných kráterů na jupiterově měsíci Ganymedu vyfotografovala v roce 1972 sonda Galileo. Snímek pokrývá oblast asi 120 mil (192km) širokou a řetěz kráterů protíná ostrou hranici mezi světlým a tmavým terénem. Co způsobilo tento kráterový řetěz? Pozoruhodné je,...
V triedrech nebo malých dalekohledech oslnivý Měsíc je posetý impaktními krátery. Během částečných měsíčních fází jsou krátery podél terminátoru zvýrazněné ostře vrženými stíny. Když je ale Měsíc v úplňku, tak z některých kráterů vyráží systémy jasných radiálních linií nebo paprsků. Tento...
Jeden z nejprominentnějších kráterů na Měsíci se jmenuje Koperník. Koperník je velký mladý kráter viditelný triedrem trochu severozápadně od středu měsíční polokoule přivrácené k Zemi. Koperník se vyznačuje svou velikostí a mnoha jasnými paprsky, které z něj vycházejí. I když je Koperník na...
Čistá modrá letní obloha konečně tmavne a nový dalekohled nedočkavě postavený na zahradě vyvolává nadšení a očekávání. "Koupil jsem to pro děti." ujišťuje tatínek sám sebe, když úzkostlivě dohlíží na dva mladé chlapce, jak centrují v hledáčku jasnou první čtvrt Měsíce. První večerní objekt...
Co leží pod povrchem Erosu? Tento snímek pořízený před dvěma týdny sondou NEAR, jež tmavý asteroid obíhá, ukazuje kilometr široký kráter, kde pod tmavým regolitovým povrchem leží určité typy světlých materiálů. Tato světlá látka viditelná i na jiných fotografiích, může být poměrně čerstvým...
Stejně jako pozemský Měsíc, tak i Merkur je posetý krátery, jenž svědčí o intenzivním bombardování v ranném období Sluneční soustavy. V roce 1974 zblízka prozkoumala tuto nejvnitřnější planetu sonda Mariner 10 a pořídila jediné podrobné snímky těžce zkoušeného povrchu. Na mozaice nahoře z 45...
Na marťanskou jižní polokouli přišel podzim. Podobně jako na Zemi, nižší teploty pokrývají krajinu sezónní námrazou. Ovšem na Marsu mohou být povrchové teploty opravdu nízké a mohou klesnout až pod minus 100 stupňů Celsia. Tento podrobný syntetizovaný barevný snímek kráteru Lowell na 52...
Kamery sondy NEAR Shomaker nyní pořídily z velmi delikátní oběžné dráhy kolem asteroidu 433 Eros přinejmenším jednou snímky celého povrchu tohoto malého zvláštně tvarovaného světa. Tento dramatický pohled byl pořízen 7.července ze vzdálenosti 50 kilometrů a má napříč asi 1.8 kilometrů. Ukazuje...
Impakní krátery jsou běžné na zemském Měsíci, ale na jupiterově velkém ledovém měsíci Europa jsou velice vzácné. V průběhu času byla obě tělesa podrobena intenzivnímu bombardování formativními zbytky sluneční soustavy, ale zdá se, že geologické aktivity na povrchu Europy zahladily většinu těchto...
Jak se mohly zformovat tyto neobvyklé kanály? Uvnitř malého kráteru, který leží uvnitř velkého kráteru Newton na Marsu vybíhá seshora dolů množství úzkých kanálů do dna kráteru. Snímek nahoře pokrývá asi tříkilometrovou oblast. Tyto a další strouhy byly nalezeny na Marsu na nedávných...
Co zahubilo dinosaury? Náhlé vyhynutí dinosaurů před 65 miliony let spolu s vymizením 70 procent všech tenkrát žijících druhů na Zemi je známé jako K-T událost (událost Křídového-Teciárního masového vyhynutí). Geologové a paleontologové se často zabývají myšlenkou dopadu velkého asteroidu nebo...
Dne 14.února se sonda NEAR stala prvním umělým měsícem asteroidu. Už zachycena jemnou gravitací třicetikilometrové skály ve tvaru pantofle, NEAR zaznamenala tento historicky první snímek z oběžné dráhy planetky 433 Eros ve vzdálenosti 200 mil (320km). Snímek vykazuje 30m podrobnosti a pohledu...
Naše srdce možná patří Měsíci, ale to nemůže zastavit příležitostné asteroidy zaslat nám valentýnku. K překvapení mnoha v pátek mise NEAR při přibližování k asteroidu 433 EROS vyfotografovala co se jeví jako proláklina srdcovitého tvaru. NASA plánuje po dnešním příletu sondy NEAR sérii...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
