SMART 1: Kráter Pythagoras

Ostré stíny zvýrazňují centrální vrcholky a tesasovité stěny 120 kilometrů širokého kráteru Pythagoras na této mozaice ze snímků z kosmické sondy ESA SMART-1. Centrální vyvýšeniny jsou charakteristické pro velké a komplexní impaktní krátery na Měsíci a byly vytvořeny zpětnou vlnou náhle roztavené měsíční kůry při impaktní události. Inovativní sonda SMART-1, kterou pohání efektivní iontový motor, vstoupila v listopadu minulého roku na lunární oběžnou dráhu po 13 měsících pomalé pouti od planety Země. SMART-1 (Small Missions for Advanced Research in Technology -1) nyní pozoruje lunární povrch z výšek od 1000 do 5000 kilometrů a později v tomto měsíci se bude spirálovitě blížit k Měsíci.

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.

Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD

Kalendář na rok 2022

Nabízíme vám poslední kusy astronomického kalendáře ASTROFOTO 2022, který vydala Západočeská pobočka České astronomické společnosti. Kalendář obsahuje snímky českých a slovenských astrofotografů. Kalendář je ve formátu A3 a skládá se z 13 tematických listů plus jednoho informačního. Více informací na www.zpcas.cz Vaše případné objednávky či dotazy zasílejte na pobočkový e-mail info@zpcas.cz

Efemerida JWST

Na JPL portálu Horizons System je možné získat efemeridu dalekohledu Jamese Webba. Jako cílové těleso (Target Body) je vhodné zadat JWST. Dalekohled míří do blízkosti bodu L2, který je pochopitelně na opačné straně od Slunce. Zde je uvedena geocentrická efemerida pro 0h UT pro dny do konce roku 2021, v Orionu:

Rektascenze Deklinace hh mm ss ° ' " Dec-27 05 42 56 -00 14 09 Dec-28 05 55 42 +00 00 53 Dec-29 06 03 10 +00 10 48 Dec-30 06 08 21 +00 18 56 Dec-31 06 12 16 +00 26 32

Dalekohled Jamese Webba je ve vesmíru!

Start rakety Ariane 5 s dalekohledem Jamese Webba proběhl 25. 12. 2021, nosná raketa pracovala bezchybně a dopravila velice cenný náklad na určenou dráhu. Nyní dalekohled letí již samostatně k libračnímu bodu L2, který je 1,5 milionu km od Země. Dva týdny se bude dalekohled postupně rozkládat a za 29 dní by měl dorazit na místo určení, tedy k bodu L2, kolem kterého bude dalekohled obíhat. Pak bude následovat série zkoušek a kalibrací. Nic z toho se nesmí pokazit, oprava na místě není možná. Prvních snímků pořízených dalekohledem bychom se měli dočkat za pár měsíců. Zde odkaz na animaci startu a postupného rozkládání dalekohledu.

Vláčky Starlink nezmizely

Na jaře byly sítě zahlceny hlášeními pozorování zvláštních skupin teček na obloze v jakémsi vláčku. Jedná se o družice Starlink krátce po vypuštění. Ty nezmizely. SpaceX však delší dobu nevypouštěla nové, ale to se opět mění s novou generací družic. Aktuální vláček natočil 30. listopadu Drew Pierson. U nás jejich viditelnost není tak dobrá kvůli počasí a tomu, že Slunce většinu noci družice neosvěcuje, jako v létě. Astronomové se tedy budou muset se Starlinky vypořádat i v budoucnu.

Silná erupce na Slunci

Za roky nízké aktivity jsme již odvykli nejsilnějším erupcím kategorie X. Taková nastala 28. 10. 2021 a uvolnil se i oblak plasmatu do vesmírného prostoru. Nyní se čeká na snímky ze SOHO, zda část oblaku částic doletí i k Zemi a mohla by tedy způsobit silnější polární záři.

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. únor 2005

SMART 1: Kráter Pythagoras

2. vesmírný týden 2022

Česká astrofotografie měsíce

Poslední čtenářská fotografie

Zajímavé odkazy

Další astronomické informace

Vybrané weby ČAS