Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. únor 2016

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. únor 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vzestup a pád supernovy 2015F

Uznání a copyright videa: Changsu Choi & Myungshin Im (Seoul National University)

Posaďte se a podívejte se na výbuch hvězdy. Tato supernova nastala, když Zemi obývali dinosauři, ale obrazy této události na Zemi dorazily teprve minulý rok. Supernovu 2015F objevil v březnu 2015 Berto Monard v blízké spirální galaxii NGC 2442 a byla dost jasná, aby se dala vidět i malými dalekohledy. Průběh jasnosti ukazuje, že se jedná o supernovu typu Ia, což je druh hvězdné exploze, která vznikne, když bílý trpaslík o velikosti Země získá z druhé složky, která se k němu blíží po spirále tolik hmoty, že jeho jádro překročí mez pro jadernou fúzi. Nalézání a sledování supernov typu Ia je zvláště důležité, protože se jejich jasnost dá použít jako kalibr, z jejich zdánlivé jasnosti lze odvodit jejich vzdálenost a tudíž se dá kalibrovat měřítko vzdáleností v celém vesmíru. Na videu je vidět, jak došlo k hvězdnému rozpadu, od snímků před explozí, když se zjasnila a pak několik měsíců, kdy jaderným štěpením poháněná supernova slábla. Zbytky SN2015F jsou nyní tak slabé, že se bez velkého dalekohledu nedají spatřit. Včera se noční obloha zase jednou rozzářila, tentokrát dokonce s ještě jasnější supernovou v ještě bližší galaxii Centaurus A.

Štítky: Supernova, Světelná křivkas, Výbuch


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »