Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. srpen 2016

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. srpen 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Io: Měsíc nad Jupiterem

Uznání: Cassini Imaging Team, SSI, JPL, ESA, NASA

Jak velký je Jupiterův měsíc Io? Io je nejvíc vulkanické těleso ve Sluneční soustavě a má průměr 3600 kilometrů, což je zhruba velikost jediné přirozené družice planety Země. Na přelomu milénia kolem Jupiteru prolétala kosmická sonda Cassini, která zachytila tento úžasně inspirativní pohled na aktivní Io s největším plynovým obrem v pozadí, takže se nabízí skvělá příležitost ukázat relativní velikost vzhledem k vládnoucí planetě. I když Io na obrázku se zdá být těsně před vířícími mračny Jupiteru, tak ve skutečnosti uhání každých 42 hodin dokola po své oběžné dráze ve vzdálenosti kolem 420 000 kilometrů od středu Jupiteru. Io je tedy téměř 350 000 kilometrů nad oblačnou pokrývkou Jupiteru, což je zhruba ekvivalent vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. V červenci začala kolem Jupiteru obíhat kosmická sonda NASA Juno, která čas od času prolétne 5000 kilometrů od vrcholků mračen Jupiteru.

Štítky: Io, Jupiter, Cassini


9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Irizace pod měsíčním světlem

Další informace »