Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. duben 2017

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. duben 2017

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kometa Hale Bopp nad průsmykem Val Parola

Uznání a copyright: A. Dimai, (Col Druscie Obs.), AAC

Velká kometa roku 1997, kometa Hale-Bopp, se stala mnohem jasnější, než kterékoliv hvězdy v okolí. Byla vidět dokonce i přes jasná světla měst. Daleko od městských světel ovšem předváděla zcela úchvatnou podívanou. Zde je kometa Hale-Bopp vyfotografovaná nad průsmykem Val Parola v Dolomitech u města Cortina d'Ampezzo v Itálii. Modrý iontový ohon komety Hale-Bopp tvoří ionty z jádra komety, které odtlačil sluneční vítr. Bílý prachový ohon se skládá z větších prachových částic z jádra, které podléhají vlivu tlaku slunečního světla a obíhají za kometou. Kometa Hale-Bopp (C/1995 O1) byla vidět neozbrojeným okem 18 měsíců, což déle než u kterékoliv jiné komety v zaznamenané historii. Letos je 20. výročí posledního výletu komety Hale-Bopp do vnitřní sluneční soustavy. Příští návrat této velké komety se čeká kolem roku 4385.

Štítky: Comet Hale Bopp, Ion tail, Dust tail


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »