Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. květen 2018

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. květen 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Koronární déšť na Slunce

Uznání videa: Solar Dynamics Observatory, SVS, GSFC, NASA; Music: Thunderbolt by Lars Leonhard

Prší na Slunci? Ano, i když to, co padá, není voda, ale extrémně horké plazma. Takový případ nastal v polovině července 2012 po erupci an Slunci, která vytvořila výron koronární hmoty CME (Coronal Mass Ejection) a průměrné sluneční vzplanutí. Neobvyklejší bylo ale to, co nastalo potom. Plazma v okolní sluneční koroně bylo zachyceno při ochlazování a padání zpátky, což je jev známý jako koronární déšť. Protože jsou elektrony, protony a ionty elektricky nabité, tak se ladně pohybují podél existujících smyček magnetického pole u slunečního povrchu, takže tato scéna vypadá jako třírozměrný déšť bez zjevného zdroje. Výsledná překvapivě klidná podívaná je vidět v ultrafialovém světle a zvýrazňuje hmotu, která září při teplotách nad 50 000 Kelvinů. Každá sekunda na zrychleném videu představuje 6 minut reálného času, takže celá sekvence koronárního deště trvala 10 hodin. Nedávná pozorování potvrdila, že koronární déšť může nastat také v menších smyčkách po dobu až 30 hodin.

Štítky: Korona, Sdo, Slunce


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »