Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. červenec 2018

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. červenec 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Stopy hvězd a Bracewellovy rádiové sluneční hodiny

Uznání a copyright: Miles Lucas at NRAO

Sluneční hodiny využívají polohu stínu k měření otáčení Země a zobrazení času ve dne. Tyto sluneční hodiny v radioastronomické observatoři Very Large Array v Novém Mexiku připomínají historii radiové astronomie a jejího průkopníka Ronalda Bracewella. Rádiové sluneční hodiny jsou sestaveny z prvků slunečního mapovacího radioteleskopu, který Bracewell původně postavil blízko kampusu Stanfordovy univerzity. Data z Bracewellova radioteleskopu přispěla k plánování prvního přistání na Měsíci, její sloupky podepsali příchozí vědci a radioastronomové včetně dvou nositelů Nobelovy ceny. Jako u většiny slunečních hodin stín centrálního gnomonu jde přes značky, které ukazují sluneční čas ve dne a také slunovraty a rovnodennosti. Ovšem na rádiových slunečních hodinách jsou také značky odpovídající místnímu siderickému času. Ukazují polohy neviditelných rádiových stínů tří jasných rádiových zdrojů na pozemské obloze, zbytek po supernově Cassiopeia A, aktivní galaxie Cygnus A a aktivní galaxie Centaurus A. Siderický čas je hvězdný čas, otáčení Země měřené hvězdami a vzdálenými galaxiemi. Toto otáčení je zachyceno na této hodinu dlouhé kompozitní expozici. Hvězdy nad Bracewellovými rádiovými slunečními hodinami vytvářejí soustředné stopy kolem severního nebeského pólu.

Štítky: Siderický čas, Sundial, Rádioastronomie


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC

Bouřka s NLC od rozhledny U borovice u Vysokého nad Jizerou

Další informace »