Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. leden 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. leden 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

IC 342: Skrytá Galaxie

Uznání a copyright: Arturas Medvedevas

IC 342 se velikostí podobá velkým jasným spirálním galaxiím v našem okolí a nachází se zhruba 10 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Žirafy (Camelopardalis). Rozlehlý vesmírný ostrov IC 342 by za jiných okolností byl na našem nočním nebi významnou galaxií, ale je vidět jenom přes závoj hvězd a mračen plynu a prachu v rovině naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy a z přímého pohledu se tak ukrývá. Přestože je světlo z IC 342 zeslabené a zčervenalé od mezilehlých kosmických mračen, tak tento ostrý teleskopický snímek sleduje vlastní neprůhledný prach této galaxie i zářivé růžové hvězdotvorné oblasti podél spirálních ramen, která se vinou daleko od galaktického jádra. IC 342 nejpíš prošla nedávným poryvem překotného vznikání hvězd a je dost blízko na to, aby gravitačně ovlivňovala vývoj místní skupiny galaxií a Mléčnou dráhu.

Seznam odkazů v popisu

  1. Seds.org: IC 342
  2. APOD: 2010-12-09 M81 a Arpova smyčka
  3. Harvard.edu: Cepheids and Long-Period Variables in IC 342
  4. HawAstSoc.org: Constellations: Camelopardalis -- A Leopard Camel
  5. APOD: 2005-12-22 Vesmírný ostrov Andromeda
  6. APOD: 2011-05-20 Cesta noční oblohou
  7. Unh.edu: The Interstellar Medium
  8. Arturas.space: IC342 The Hidden Galaxy
  9. SpaceTelescope.org: Hubble’s Hidden Galaxy
  10. NASA: A Twisted Star-Forming Web in the Galaxy IC 342
  11. Seds.org: The Maffei 1 Group of Galaxies (also IC 342 Group)

Štítky: Ic342, Spirální galaxie, Mléčná dráha


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »