Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. únor 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. únor 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Rozpínající se echa Supernovy 1987A

Uznání a copyright videa: David Malin, AAT

Dokážete najít supernovu 1987A? Není to tak těžké, objevila se ve středu rozpínajícího se býčího oka. I když byl tento hvězdný výbuch poprvé spatřen v roce 1987, tak světlo z SN 1987A nadále postupně osvěcovalo shluky mezihvězdného prachu a odrazy z nich k nám dospěly až o mnoho let později. Na časosběrné sekvenci zaznamenané mezi lety 1988 a 1992 dalekohledem AAT (Anglo Australian Telescope) v Austrálii je vidět, jak se světelná echa pohybují ven z polohy supernovy. Tyto obrazy byly vytvořeny ze snímků LMC s echem odečtením snímku LMC pořízeného před tím, než tam dosáhlo světlo supernovy. Další výrazné sekvence světelného echa pocházejí z monitorovacích projektů oblohy EROS2 a SuperMACHO. Studium rozpínajících se prstenců světelného echa kolem dalších supernov umožnilo přesnější určení jejich polohy, data a symetrie těchto obrovkých explozí. Včera bylo 32. výročí SN 1987A, poslední supernovy zaznamenané v nebo blízko naší Galaxie Mléčné dráhy a poslední, která byla vidět pouhým okem.

Otevřená věda: Prohlédněte si 1800+ souborů Astrofyzikální knihovny zdrojových kódů

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Bullseye_(target)
  2. STScI.edu: All about SN 1987A by investigating astronomer Dr. Nino Panagia
  3. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  4. AAO.gov.au: The Anglo-Australian Telescope
  5. Wikipedia: Australia
  6. CalTech.edu: Illustration of a Light Echo
  7. NASA: Supernova
  8. Wikipedia: Light_echo
  9. In2p3.fr: EROS2 : Light Echoes from SN1987a
  10. APOD: 2006-01-25 Rozpínající se světelná echa SN 1987A
  11. arXiv.org: Echoes from Ancient Supernovae in the Large Magellanic Cloud
  12. arXiv.org: Lights Illuminate Surfaces Superluminally
  13. Harvard.edu: Asymmetry in the Outburst of SN 1987A Detected Using Light Echo Spectroscopy
  14. Wikipedia: SN_1987A
  15. NASA: The Milky Way Galaxy

Štítky: Spirální galaxie, NGC 2903, Kometa Iwamoto


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »