Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. únor 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. únor 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Rozpínající se echa Supernovy 1987A

Uznání a copyright videa: David Malin, AAT

Dokážete najít supernovu 1987A? Není to tak těžké, objevila se ve středu rozpínajícího se býčího oka. I když byl tento hvězdný výbuch poprvé spatřen v roce 1987, tak světlo z SN 1987A nadále postupně osvěcovalo shluky mezihvězdného prachu a odrazy z nich k nám dospěly až o mnoho let později. Na časosběrné sekvenci zaznamenané mezi lety 1988 a 1992 dalekohledem AAT (Anglo Australian Telescope) v Austrálii je vidět, jak se světelná echa pohybují ven z polohy supernovy. Tyto obrazy byly vytvořeny ze snímků LMC s echem odečtením snímku LMC pořízeného před tím, než tam dosáhlo světlo supernovy. Další výrazné sekvence světelného echa pocházejí z monitorovacích projektů oblohy EROS2 a SuperMACHO. Studium rozpínajících se prstenců světelného echa kolem dalších supernov umožnilo přesnější určení jejich polohy, data a symetrie těchto obrovkých explozí. Včera bylo 32. výročí SN 1987A, poslední supernovy zaznamenané v nebo blízko naší Galaxie Mléčné dráhy a poslední, která byla vidět pouhým okem.

Otevřená věda: Prohlédněte si 1800+ souborů Astrofyzikální knihovny zdrojových kódů

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Bullseye_(target)
  2. STScI.edu: All about SN 1987A by investigating astronomer Dr. Nino Panagia
  3. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  4. AAO.gov.au: The Anglo-Australian Telescope
  5. Wikipedia: Australia
  6. CalTech.edu: Illustration of a Light Echo
  7. NASA: Supernova
  8. Wikipedia: Light_echo
  9. In2p3.fr: EROS2 : Light Echoes from SN1987a
  10. APOD: 2006-01-25 Rozpínající se světelná echa SN 1987A
  11. arXiv.org: Echoes from Ancient Supernovae in the Large Magellanic Cloud
  12. arXiv.org: Lights Illuminate Surfaces Superluminally
  13. Harvard.edu: Asymmetry in the Outburst of SN 1987A Detected Using Light Echo Spectroscopy
  14. Wikipedia: SN_1987A
  15. NASA: The Milky Way Galaxy

Štítky: Spirální galaxie, NGC 2903, Kometa Iwamoto


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »