Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. duben 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. duben 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

AZUREové stopy par nad Norskem

Uznání a copyright: Yang Sutie

Co se to děje na obloze? Atmosféra nad severním Norskem vypadala minulý pátek po dobu asi 30 minut dosti podivně, jelikož se tam náhle objevily barevné mraky, tečky a kouřové vlečky. Barvy vytvořil experiment AZURE (Auroral Zone Upwelling Rocket Experiment) financovaný NASA, který rozptýlil stopové plyny, aby se daly sledovat větry ve vyšší atmosféře Země. Trasovače experimentu AZURE pocházejí ze dvou sondážních raket s krátkou dobou letu vypuštěných z kosmického střediska Andøya v Norsku. Neškodné plyny trimetylaluminia a směsi barium/stroncium byly v ionosféře uvolněny ve výškách 115 a 250 km. Rozptylování stop par bylo pozorováno z několika pozemních stanic. Mapování disperze par experimentu AZURE by mělo zlepšit naše znalosti, jak sluneční vítr přenáší energii na Zemi a jak dodává energii polárním zářím.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Norway
  2. NASA: Sounding Rocket Mission Will Trace Auroral Winds
  3. NASA: Upper Atmosphere
  4. NASA: NASA's Use of Tracers in the Upper Atmosphere
  5. Wikipedia: Sounding_rocket
  6. Youtube.com: Andøya Spaceport - A new European launch facility for small satellites
  7. AndoyaSpace.no: Andøya
  8. Wikipedia: Trimethylaluminium
  9. Wikipedia: Barium
  10. Wikipedia: Strontium
  11. NASA: Ionosphere
  12. Youtube.com: Andøya Space Center / NASA Rocket launch - Azure Programme April 5th 2019
  13. Youtu.be: Short: AZURE rocket launches
  14. Qz.com: NASA will release a colorful gas into the air to see how solar winds cause the northern lights
  15. APOD: 2000-03-18 Vítr ze Slunce
  16. APOD: 2017-12-10 V zelené společnosti: Polární záře nad Norskem

Štítky: Ionosphere, AZURE, Páry


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »