Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. duben 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. duben 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Celý Merkur

Uznání: NASA/JHU Applied Physics Lab/Carnegie Inst. Washington

Teprve před 6 lety byl konečně zmapován celý povrch planety Merkur. Podrobná pozorování překvapivého pláště nejvnitřnější planety začala prvním průletem kosmické sondy MESSENGER kolem Merkuru v roce 2008 a pokračovala až do řízeného dopadu v roce 2015. Předtím byla většina povrchu Merkuru neznámá, jelikož je pro pozemské dalekohledy příliš daleko, než aby byl jasně vidět a při průletech sondy Mariner 10 v letech 1970-tých byla pozorována jen asi polovina Merkuru. Na tomto videu je vidět kompilát tisíců snímků Merkuru zpracovaných se zvýrazněnými barvami ke zvýšení kontrastu mezi různými povrchovými útvary. Na rotujícím globu jsou vidět paprsky vyvěrající ze severního impaktu, které sahají přes většinu planety, zatímco v polovině videa přichází do záběru světle zbarvený útvar Caloris Basin, což je starý, lávou vyplněný impaktní útvar na severu. Nedávná analýza dat z MESSENGERu ukazují, že Merkur má pevné vniřní jádro.

Surfujte po vesmíru: Klikněte zde, a uvidíte náhodný APOD!

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: PIA17230: 100% Coverage
  2. NASA: Mercury
  3. JHUapl.edu: MESSENGER
  4. APOD: 2015-05-01 Poslední den MESSENGERu u Merkuru
  5. APOD: 2008-03-19 Zvýrazněné barvy Merkuru
  6. NASA: Mariner 10
  7. Youtube.com: MESSENGER False Color Mercury Globe Spin
  8. Wikipedia: Mercury_(planet)
  9. APOD: 2013-03-01 Barvy Merkuru
  10. NASA: Mercury - In depth
  11. APOD: 2008-10-08 Merkur z MESSENGERu
  12. APOD: 2008-07-10 Caloris se zvýrazněnými barvami
  13. Youtube.com: Lava Fountains from Bardarbunga Volcano Holuhraun Fissure Eruption viewed by Helicopter Flights
  14. Wiley.com: Geodetic Evidence That Mercury Has A Solid Inner Core
  15. NASA: Discovery Alert: A Closer Look at Mercury's Spin and Gravity Reveals the Planet's Inner Solid Core

Štítky: Merkur, Messenger, Core


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »