Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. květen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. květen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M95: Spirální galaxie s vnitřním prstencem

Uznání: NASA, ESA, Hubble, ESO, Amateur Data; Processing & Copyright: Robert Gendler & Roberto Colombari

Proč mají některé spirální galaxie kolem svého středu prstenec? M95 je především jedním z nejbližších příkladů velké a krásné spirální galaxie s příčkou. Na kombinaci snímků z Hubbla a několika pozemských dalekohledů jsou vidět roztažená spirální ramena posázená otevřenými hvězdokupami jasných modrých hvězd, pásy tmavého prachu, difúzní září miliard slabých hvězd a krátké příčky přes galaktický střed. Co mnoho astronomů zaráží je ovšem cirkum-nukleární prstenec kolem středu galaxie, který je vidět mimo centrální příčku. I když dlouhodobá stabilita tohoto prstence zůstává předmětem výzkumu, tak pozorování naznačují, že její současná jasnost je přinejmenším zvýrazněna přechodnými poryvy vznikání hvězd. Galaxie M95, též známá jako NGC 3351, měří asi 50 000 světelných let, nachází se asi 30 miliónů světelných let daleko a lze ji vidět i malým dalekohledem v souhvězdí Lva (Leo).

Téměř v hyperprostoru: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Messier_95
  2. SDSS.org: Spiral Galaxies
  3. RobGendlerAstropics.com: M95, Spiral Galaxy in Leo - Composite Image from Multiple Data Sources
  4. SpaceTelescope.org: About Hubble
  5. APOD: Open clusters
  6. APOD: 2018-02-12 Modrá kometa potkala modré hvězdy
  7. APOD: 2018-10-09 NGC 1672: Spirální galaxie s příčkou z Hubbla
  8. APOD: 2017-07-10 Spirální galaxie NGC 1512: Prstenec kolem jádra
  9. Harvard.edu: Chandra Observations of Circumnuclear Star Formation in NGC 3351
  10. Harvard.edu: Insights on bar quenching from a multiwavelength analysis: The case of Messier 95
  11. NASA: Messier 95
  12. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  13. 1funny.com: Foto: Buldog se dívá malým dalekohledem :-)
  14. Wikipedia: Leo_(constellation)

Štítky: M95, Spirální galaxie, Vnitřní prstenec


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »