Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. červenec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. červenec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaktický střed v rádiovém oboru z MeerKAT

Uznání: MeerKAT, SARAO

Co se děje ve středu naší galaxie? S optickými dalekohledy, to je těžké říci, jelikož viditelné světlo cloní mezihvězdný prach. V jiných pásmech, třeba v radiovém, se dá galaktický střed zobrazit a ukazuje se, že je to docela zajímavé a rušné místo. Obrázek představuje inaugurační snímek ze soustavy 64 radioteleskopů MeerKAT, která byla právě dokončena v Jižní Africe. Snímek má úhlovou velikost čtyřnásobku úhlové velikosti Měsíce (2 stupně), je rozsáhlý, hloubkový a podrobný. Do zřetelných podrobností je tam vidět mnoho známých zdrojů, včetně mnoha zdrojů s prefixem Sgr, jelikož střed Galaxie je ve směru souhvězdí Střelce (Sagittarius). V centru naší Galaxie se nachází Sgr A, zde je vidět napravo od středu snímku a v něm se nachází superhmotná černá díra naší Mléčné dráhy. Další zdroje na snímku nejsou tak dobře pochopeny, včetně Oblouku vlevo od Sgr A a četných filamentů. K cílům pro MeerKAT patří hledání rádiové emise neutrálního vodíku emitované z mladšího vesmíru a krátké, ale vzdálené rádiové záblesky.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Visible Light
  2. NASA: Radio Waves
  3. APOD: 2018-07-29 Cesta do středu Galaxie
  4. Syfy.com: STUNNING CHAOS IN THE GALACTIC CORE
  5. Ska.ac.za: MeerKAT radio telescope inaugurated in South Africa – reveals clearest view yet of centre of the Milky Way
  6. Ska.ac.za: The South African MeerKAT radio telescope is a precursor to the Square Kilometre Array (SKA) telescope and will be integrated into the mid-frequency component of SKA Phase 1.
  7. Wikipedia: South_Africa
  8. NASA: Earth's Moon
  9. MathsIsFun.com: Degrees (Angles)
  10. APOD: 2002-08-03 Rádiová záhada středu Galaxie
  11. Wikipedia: Sagittarius_(constellation)
  12. Wikipedia: Sagittarius_A
  13. APOD: 2002-05-21 Rádiový oblouk galaktického středu
  14. APOD: 2018-01-22 Vizualizace galaktického centra zevnitř
  15. Ska.ac.za: Large Survey Projects
  16. Swin.edu.au: Fast Radio Bursts

Štítky: Galaktický střed, MeerKAT, Radio waves


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »