Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. červenec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. červenec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaktický střed v rádiovém oboru z MeerKAT

Uznání: MeerKAT, SARAO

Co se děje ve středu naší galaxie? S optickými dalekohledy, to je těžké říci, jelikož viditelné světlo cloní mezihvězdný prach. V jiných pásmech, třeba v radiovém, se dá galaktický střed zobrazit a ukazuje se, že je to docela zajímavé a rušné místo. Obrázek představuje inaugurační snímek ze soustavy 64 radioteleskopů MeerKAT, která byla právě dokončena v Jižní Africe. Snímek má úhlovou velikost čtyřnásobku úhlové velikosti Měsíce (2 stupně), je rozsáhlý, hloubkový a podrobný. Do zřetelných podrobností je tam vidět mnoho známých zdrojů, včetně mnoha zdrojů s prefixem Sgr, jelikož střed Galaxie je ve směru souhvězdí Střelce (Sagittarius). V centru naší Galaxie se nachází Sgr A, zde je vidět napravo od středu snímku a v něm se nachází superhmotná černá díra naší Mléčné dráhy. Další zdroje na snímku nejsou tak dobře pochopeny, včetně Oblouku vlevo od Sgr A a četných filamentů. K cílům pro MeerKAT patří hledání rádiové emise neutrálního vodíku emitované z mladšího vesmíru a krátké, ale vzdálené rádiové záblesky.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Visible Light
  2. NASA: Radio Waves
  3. APOD: 2018-07-29 Cesta do středu Galaxie
  4. Syfy.com: STUNNING CHAOS IN THE GALACTIC CORE
  5. Ska.ac.za: MeerKAT radio telescope inaugurated in South Africa – reveals clearest view yet of centre of the Milky Way
  6. Ska.ac.za: The South African MeerKAT radio telescope is a precursor to the Square Kilometre Array (SKA) telescope and will be integrated into the mid-frequency component of SKA Phase 1.
  7. Wikipedia: South_Africa
  8. NASA: Earth's Moon
  9. MathsIsFun.com: Degrees (Angles)
  10. APOD: 2002-08-03 Rádiová záhada středu Galaxie
  11. Wikipedia: Sagittarius_(constellation)
  12. Wikipedia: Sagittarius_A
  13. APOD: 2002-05-21 Rádiový oblouk galaktického středu
  14. APOD: 2018-01-22 Vizualizace galaktického centra zevnitř
  15. Ska.ac.za: Large Survey Projects
  16. Swin.edu.au: Fast Radio Bursts

Štítky: Galaktický střed, MeerKAT, Radio waves


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »