Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. červenec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. červenec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaktický střed v rádiovém oboru z MeerKAT

Uznání: MeerKAT, SARAO

Co se děje ve středu naší galaxie? S optickými dalekohledy, to je těžké říci, jelikož viditelné světlo cloní mezihvězdný prach. V jiných pásmech, třeba v radiovém, se dá galaktický střed zobrazit a ukazuje se, že je to docela zajímavé a rušné místo. Obrázek představuje inaugurační snímek ze soustavy 64 radioteleskopů MeerKAT, která byla právě dokončena v Jižní Africe. Snímek má úhlovou velikost čtyřnásobku úhlové velikosti Měsíce (2 stupně), je rozsáhlý, hloubkový a podrobný. Do zřetelných podrobností je tam vidět mnoho známých zdrojů, včetně mnoha zdrojů s prefixem Sgr, jelikož střed Galaxie je ve směru souhvězdí Střelce (Sagittarius). V centru naší Galaxie se nachází Sgr A, zde je vidět napravo od středu snímku a v něm se nachází superhmotná černá díra naší Mléčné dráhy. Další zdroje na snímku nejsou tak dobře pochopeny, včetně Oblouku vlevo od Sgr A a četných filamentů. K cílům pro MeerKAT patří hledání rádiové emise neutrálního vodíku emitované z mladšího vesmíru a krátké, ale vzdálené rádiové záblesky.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Visible Light
  2. NASA: Radio Waves
  3. APOD: 2018-07-29 Cesta do středu Galaxie
  4. Syfy.com: STUNNING CHAOS IN THE GALACTIC CORE
  5. Ska.ac.za: MeerKAT radio telescope inaugurated in South Africa – reveals clearest view yet of centre of the Milky Way
  6. Ska.ac.za: The South African MeerKAT radio telescope is a precursor to the Square Kilometre Array (SKA) telescope and will be integrated into the mid-frequency component of SKA Phase 1.
  7. Wikipedia: South_Africa
  8. NASA: Earth's Moon
  9. MathsIsFun.com: Degrees (Angles)
  10. APOD: 2002-08-03 Rádiová záhada středu Galaxie
  11. Wikipedia: Sagittarius_(constellation)
  12. Wikipedia: Sagittarius_A
  13. APOD: 2002-05-21 Rádiový oblouk galaktického středu
  14. APOD: 2018-01-22 Vizualizace galaktického centra zevnitř
  15. Ska.ac.za: Large Survey Projects
  16. Swin.edu.au: Fast Radio Bursts

Štítky: Galaktický střed, MeerKAT, Radio waves


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »