Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. říjen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. říjen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 7714: Překotné vznikání hvězd po galaktické srážce

Uznání: NASA, ESA, Hubble Legacy Archive;
Processing & Copyright: Rudy Pohl

Proskakuje tato galaxie skrz obří prstenec hvězd? Zřejmě ne. I když přesná dynamika za tímto snímkem zatím není zcela zřejmá, tak je jasné, že zobrazená galaxie NGC 7714 byla protažena a zborcena nedávnou srážkou se sousední galaxií. NGC 7715 se nachází vlevo už mimo tento snímek, ale předpokládá se, že prostřelila přímo přes NGC 7714. Pozorování ukazují, že zlatý prstenec na snímku se skládá z miliónů starších, Slunci podobných hvězd, které se nejspíš pohybují spolu s vnitřními modrými hvězdami. Naproti tomu se zdá, že jasný střed NGC 7714 prochází obdobím překotného vznikání nových hvězd. Tento snímek pořídil Hubblův kosmický dalekohled. NGC 7714 se nachází asi 130 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Ryb (Pisces). Vzájemné působení mezi těmito galaxiemi nejspíš začalo před asi 150 milióny lety a mělo by několik dalších set miliónů let pokračovat, což nakonec zřejmě vyústí do jediné centrální galaxie.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2015-04-19 Prstencová galaxie AM 0644 741 z Hubbla
  2. Harvard.edu: Models of the Morphology, Kinematics, and Star Formation History of the Prototypical Collisional Starburst System NGC 7714/7715 = ARP 284
  3. Youtube.com: Zooming in on NGC 7714
  4. Etsu.edu: NGC 7714/5 (Arp 284)
  5. SpaceTelescope.org: The tell-tale signs of a galactic merger
  6. Flickr.com: Rudy Pohl: NCG 7714 - Sprial Galaxy, Hubble Space Telescope
  7. Wikipedia: NGC_7714
  8. AstroBin.com: NCG 7714 - Spirial Galaxy, Hubble Space Telescope
  9. NASA: About the Hubble Space Telescope
  10. NASA: How Long is a Light-Year?
  11. Wikipedia: Pisces_(constellation)
  12. APOD: 2015-02-12 Výzkum Tykadel
  13. Wikipedia: Timeline_of_natural_history
  14. Wikipedia: Timeline_of_the_far_future
  15. APOD: 2012-06-04 Osud Mléčné dráhy: Srážka s Andromedou

Štítky: Arp 284, NGC 7714, Starburst galaxy


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »