Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  25. únor 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 25. únor 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiterovo magnetické pole z Juno

Uznání videa: NASA, JPL-Caltech, Harvard U., K. Moore et al.

Jak se podobá magnetické pole Jupiteru zemskému? Kosmická sonda Juno zjistila, že magnetické pole Jupiteru je překvapivě komplexní, takže Jupiter nemá jediné magnetické póly jako naše Země. Na tomto videu je na základě animovaných údajů z Juno vidět snímek Jupiterova magnetického pole v jednom časovém okamžiku. Barvy červená a modrá vykreslují oblasti vrcholů mračen se silným pozitivním (jižním) a negativním (severním) magnetickým polem. Planetu obklopují imaginární isolinie s konstantní silou magnetického pole. První sekvence animovaného videa začíná s něčím, co vypadá jako poměrně normální dipólové pole, ale do pohledu se brzy natočí magnetická oblast známá jako Velká rudá skvrna, která není přímo spojena s póly otáčení Jupiteru. Ilustrativní animace v další sekvenci nás přenese nad jeden z rotačních pólu Jupiteru, kde jsou červené magnetické horké skvrny protažené a někdy dokonce oválné. Lepší porozumění magnetickému poli Jupiteru nám může dát nápovědu k lepšímu porozumění záhadného planetárního magnetismu Země.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Juno Spacecraft and Instruments
  2. PBS.org: What’s up with Jupiter’s wandering magnetic field?
  3. NASA: Jupiter
  4. NASA: Earth
  5. NASA: Jupiter's Magnetic Field
  6. Wikipedia: Magnetosphere_of_Jupiter
  7. APOD: 2019-09-08 Perijove 11: Průlet kolem Jupiteru
  8. Wikipedia: Magnetic_field
  9. Wikipedia: Magnetic_dipole
  10. APOD: 2016-04-06 Polární záře a magnetosféra Jupiteru
  11. APOD: 2010-01-24 Podívejte se na rotaci Jupiteru
  12. Youtube.com: Jupiter's Magnetic Field from Juno
  13. NASA: NASA's Juno Finds Changes in Jupiter's Magnetic Field
  14. Pinimg.com: Foto: Tři psi :-)
  15. NASA: The Earth's Magnetic Field
  16. APOD: 2002-11-25 Zemské magnetické pole

Štítky: Jupiter, Juno, Magnetické pole


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »